Giro d'Italia 1986

cyklistický závod

69. ročník cyklistického závodu Giro d'Italia se konal mezi 12. květnem a 2. červnem 1986. Vítězem se stal Ital Roberto Visentini z týmů Carrera Jeans–Vagabond. Na druhém a třetím místě se umístili dva bývalí vítězové, Giuseppe Saronni (vítěz z let 1979 a 1983) a Francesco Moser (vítěz ročníku 1984).

Itálie Giro d'Italia 1986
Datum12. května - 2. června
StartPalermo
CílMerano
Počet etap22 + prolog, zahrnující jednu půlenou etapu
Celková délka3858,6 km
Celkový čas vítěze102h 33' 55”
Konečné pořadí
Celkový vítězItálie Roberto Visentini (ITA)
DruhýItálie Giuseppe Saronni (ITA)
TřetíItálie Francesco Moser (ITA)
Trikoty
Vítěz bodovací soutěžeItálie Guido Bontempi (ITA)
Nejlepší vrchařŠpanělsko Pedro Muñoz (ESP)
Nejlepší mladý jezdecItálie Marco Giovannetti (ITA)
Nejlepší týmSupermercati Brianzoli–Essebi

Týmový kolega Roberta Visentiniho Guido Bontempi vyhrál bodovací soutěž, Španěl Pedro Muñoz (Fagor) vyhrál vrchařskou soutěž a Ital Marco Giovannetti (Gis Gelati–Oece) vyhrál soutěž mladých jezdců. Společně s tím dokončil osmý celkově. Tým Supermercati Brianzoli–Essebi vyhrál soutěž týmů.

TýmyEditovat

 
Prezentace týmů proběhla 11. května v Palazzo dei Normanni v Palermu.

Na Giro d'Italia 1986 bylo pozváno celkem 19 týmů.[1] Každý tým poslal na start 9 jezdců, což znamenalo že závod začal s pelotonem 171 jezdců. Týmová prezentace proběhla 11. května v Palazzo dei Normanni. Do cíle v Meranu dojelo 143 jezdců.

Týmy, které se zúčastnily závodu, byly:

  • Ariostea–Gres
  • Atala–Ofmega
  • Carrera Jeans–Vagabond
  • Cilo–Aufina–Gemeaz Cusin
  • Del Tongo–Colnago
  • Dromedario–Laminox–Fibok
  • Ecoflam-Jollyscarpe-BFB Bruc.
  • Fagor
  • Gis Gelati–Oece
  • La Vie Claire
  • Magniflex–Centroscarpa
  • Malvor–Bottecchia–Vaporella
  • Murella–Fanini
  • Panasonic–Merckx–Agu
  • Sammontana–Bianchi
  • Santini–Cierre
  • Skala–Skil
  • Supermercati Brianzoli–Essebi
  • Vini Ricordi–Pinarello

Favorité před závodemEditovat

Na start se nepostavil obhájce vítězství, Bernard Hinault. Novinář z El Mundo Deportivo věřil, že Greg LeMond, Francesco Moser a Giuseppe Saronni jsou největšími favority na celkové vítězství.[2] Zároveň si také myslel, že nejlepším Španělem v závodu bude Pedro Muñoz. Sportovní ředitel týmu Atala–Ofmega Franco Cribroli věřil, že Saronniho výsledky budou záviset na tom, jakou formu si udrží v horách.[3] Zároveň si také myslel, že nejlepšími zahraničními jezdci budou Nizozemec Johan van der Velde a Švýcar Niki Rüttimann.

Trasa a etapyEditovat

 
Foppolo hostilo konec 143 km dlouhé 16. etapy a start 186 km dlouhé 17. etapy.

Trasa Gira d'Italia 1986 byla odhalena veřejnosti v televizi hlavním organizátorem Vincenzem Torrianim 8. února 1986.[4] Trasa zahrnovala 4 časovky, 3 individuální a jednu týmovou. Kategorizovaná stoupání byla součástí 12 etap. Tři tyto etapy měly vrcholové finiše: 14. etapa do Sauze d'Oulx, 16. etapa do Foppola a 19. etapa do Peia. Organizátoři se rozhodli nezahrnout žádné dny volna. Torriani nechtěl, aby se Giro křížilo s Mistrovstvím světa ve fotbale 1986, které se konalo v Mexiku. Ve srovnání s předchozím ročníkem byla trasa o 140 km kratší, zahrnovala o 2 dny volna méně a stejný počet časovek.[5] Závod také zahrnoval stejné množství etap, ale méně půlených etap.

Etapy a vítězové
Etapa Datum Trasa Vzdálenost Typ Vítěz
P 12. května Palermo 1 km (1 mi)   Individuální časovka   Urs Freuler (SUI)
1 Palermo - Sciacca 140 km (87 mi)   Horská etapa   Sergio Santimaria (ITA)
2 13. května Sciacca - Catania 259 km (161 mi)   Rovinatá etapa   Jean-Paul van Poppel (NED)
3 14. května Catania - Taormina 50 km (31 mi)   Týmová časovka Del Tongo-Colnago
4 15. května Villa San Giovanni - Nicotera 115 km (71 mi)   Horská etapa   Gianbattista Baronchelli (ITA)
5 16. května Nicotera - Cosenza 194 km (121 mi)   Horská etapa   Greg LeMond (USA)
6 17. května Cosenza - Potenza 251 km (156 mi)   Rovinatá etapa   Roberto Visentini (ITA)
7 18. května Potenza - Baia Domizia 257 km (160 mi)   Horská etapa   Guido Bontempi (ITA)
8 19. května Cellole - Avezzano 160 km (99 mi)   Horská etapa   Franco Chioccioli (ITA)
9 20. května Avezzano - Rieti 172 km (107 mi)   Horská etapa   Acácio da Silva (POR)
10 21. května Rieti - Pesaro 238 km (148 mi)   Horská etapa   Guido Bontempi (ITA)
11 22. května Pesaro - Castiglione del Lago 207 km (129 mi)   Horská etapa   Guido Bontempi (ITA)
12 23. května Sinalunga - Siena 46 km (29 mi)   Individuální časovka   Lech Piasecki (POL)
13 24. května Siena - Sarzana 175 km (109 mi)   Rovinatá etapa   Jean-Paul van Poppel (NED)
14 25. května Savona - Sauze d'Oulx 236 km (147 mi)   Horská etapa   Martin Earley (IRL)
15 26. května Sauze d'Oulx - Erba 260 km (162 mi)   Rovinatá etapa   Dag Erik Pedersen (NOR)
16 27. května Erba - Foppolo 143 km (89 mi)   Horská etapa   Pedro Muñoz (ESP)
17 28. května Foppolo - Piacenza 186 km (116 mi)   Rovinatá etapa   Guido Bontempi (ITA)
18 29. května Piacenza - Cremona 36 km (22 mi)   Individuální časovka   Francesco Moser (ITA)
19 30. května Cremona - Peio 211 km (131 mi)   Horská etapa   Johan van der Velde (NED)
20 31. května Peio - Bassano del Grappa 179 km (111 mi)   Rovinatá etapa   Guido Bontempi (ITA)
21 1. června Bassano del Grappa - Bolzano 234 km (145 mi)   Horská etapa   Acácio da Silva (POR)
22 2. června Merano - Merano 108,6 km (67 mi)   Rovinatá etapa   Eric Van Lancker (BEL)
Celková délka 3 858,6 km (2 398 mi)

Shrnutí závoduEditovat

Švýcar Urs Freuler, vítěz prologu, byl prvním jezdcem, který si oblékl maglia rosa, dres pro lídra závodu. Během prvních 5 dnů si oblékl růžový dres 5 jezdců. Po dojezdu 6. etapy se lídrem stal Giuseppe Saronni, vítěz Gira z let 1979 a 1983. Své vedení si držel až do 15. etapy. V 16. etapě, v níž se závod dostal do Alp, se dostal do vedení Roberto Visentini díky svému silnému výkonu v této etapě. Visentini poté úspěšně hájil vedení až do konce závodu 2. června.

Průběžné pořadíEditovat

 
Průsmyk Pordoi byl Cima Coppi pro Giro d'Italia 1986.

Během Gira d'Italia 1986 byly nošeny 4 různé dresy. Lídr celkového pořadí, kalkulovaného sčítáním časů dojezdů jednotlivých jezdců do cíle a přidáváním bonusů pro první 3 jezdce v cíli etapy s hromadným startem, nosil růžový dres. Tato soutěž je nejdůležitější, a její vítěz je obecně považován za celkového vítěze závodu..[6]

Body do bodovací soutěže, jejíž lídr nosil fialový dres, bylo možné získal za dokončení etapy mezi prvními 15 cyklisty. Další body bylo možné získat na sprinterských prémiích. Zelený dres byl udělován lídrovi vrchařské soutěže. V této klasifikaci byly body udíleny za dosažení vrcholu před ostatními závodníky. Každé hodnocené stoupání bylo klasifikováno jako první, druhé nebo třetí kategorie. Na prémiích vyšší kategorie bylo možné získat více bodů. Na Cimě Coppi, nejvyšším bodu trasy, bylo možné získat více bodů než na normálních prémiích první kategorie. Cima Coppi tohoto ročníku byl průsmyk Pordoi. První jezdec, jenž se na tento průsmyk dostal, byl Španěl Pedro Muñoz. Bílý dres nosil lídr soutěže mladých jezdců. Pořadí této soutěže bylo určováno stejným způsobem jako celkové pořadí, ale této klasifikace se mohli zúčastnit pouze neo-profesionálové (jezdci, kteří byli profesionály 3 a méně let). Existovala zde také soutěž týmů. V této soutěži se po každé etapě přičetly časy 3 nejlepších jezdců. Vedoucí tým této soutěže byl ten s nejnižším celkovým časem.

Průběžné pořadí po etapách
Etapa Vítěz Celkové pořadí
 
Bodovací soutěž
 
Vrchařská soutěž
 
Soutěž mladých jezdců
 
Soutěž týmů
P Urs Freuler Urs Freuler neuděleno neuděleno neuděleno neuděleno
1 Sergio Santimaria Sergio Santimaria Urs Freuler Jesper Worre Stefano Allocchio Ariostea-Gres
2 Jean-Paul van Poppel Jean-Paul van Poppel Jean-Paul van Poppel Jean-Paul van Poppel
3 Del Tongo-Colnago Giuseppe Saronni Flavio Giupponi Supermercati Brianzoli-Essebi
4 Gianbattista Baronchelli Gianbattista Baronchelli Johan van der Velde Renato Piccolo
5 Greg LeMond Roberto Visentini
6 Roberto Visentini Giuseppe Saronni Jean-Paul van Poppel Del Tongo-Colnago
7 Guido Bontempi
8 Franco Chioccioli Stefano Colagè Gianni Bugno
9 Acácio da Silva
10 Guido Bontempi
11 Guido Bontempi Guido Bontempi
12 Lech Piasecki
13 Jean-Paul van Poppel
14 Martin Earley Supermercati Brianzoli-Essebi
15 Dag Erik Pedersen
16 Pedro Muñoz Roberto Visentini Marco Giovannetti
17 Guido Bontempi
18 Francesco Moser
19 Johan van der Velde
20 Guido Bontempi
21 Acácio da Silva Pedro Muñoz
22 Eric Van Lancker
Konečné pořadí Roberto Visentini Guido Bontempi Pedro Muñoz Marco Giovannetti Supermercati Brianzoli-Essebi

Konečné pořadíEditovat

Legenda
      Označuje vítěze celkového pořadí.       Označuje vítěze vrchařské soutěže.
      Označuje vítěze bodovací soutěže.       Označuje vítěze soutěže mladých jezdců.

Celkové pořadíEditovat

Konečné pořadí (1–10)
Pořadí Jezdec Tým Čas
1   Roberto Visentini (ITA)   Carrera Jeans–Vagabond 102h 33' 55"
2   Giuseppe Saronni (ITA) Del Tongo-Colnago + 1' 02"
3   Francesco Moser (ITA) Supermercati Brianzoli-Essebi + 2' 14"
4   Greg LeMond (USA) La Vie Claire + 2' 26"
5   Claudio Corti (ITA) Supermercati Brianzoli-Essebi + 4' 49"
6   Franco Chioccioli (ITA) Ecoflam-Jollyscarpe-BFB Bruc. + 6' 58"
7   Acácio da Silva (POR) Malvor-Bottecchia-Vaporella + 7' 12"
8   Marco Giovannetti (ITA)   Gis Gelati-Oece + 8' 03"
9   Niki Rüttimann (SUI) La Vie Claire + 9' 15"
10   Pedro Muñoz (ESP)   Fagor + 11' 52"

Bodovací soutěžEditovat

Konečné pořadí (1–5)[7]
Pořadí Jezdec Tým Body
1   Guido Bontempi (ITA)   Carrera Jeans–Vagabond 167
2   Johan van der Velde (NED) Panasonic–Merckx–Agu 148
3   Paolo Rosola (ITA) Sammontana-Bianchi 115
4   Stefano Allocchio (ITA) Malvor-Bottecchia-Vaporella 112
5   Stefano Colagè (ITA) Dromedario-Laminox-Fibok 110

Bodovací soutěž, spéš nebo něco jinéhoEditovat

Konečné pořadí (1–5)
Pořadí Jezdec Tým Body
1   Pedro Muñoz (ESP)   Fagor 54
2   Gianni Bugno (ITA) Atala-Ofmega 35
3   Stefano Giuliani (ITA) Supermercati Brianzoli-Essebi 32
4   Roberto Visentini (ITA)   Carrera Jeans–Vagabond 26
5   Renato Piccolo (ITA) Malvor-Bottecchia-Vaporella 16
  Martin Earley (IRL) Fagor

Soutěž mladých jezdcůEditovat

Konečné pořadí (1–5)
Pořadí Jezdec Tým Čas
1   Marco Giovannetti (ITA)   Gis Gelati-Oece 102h 41' 58"
2   Stefano Colagè (ITA) Dromedario-Laminox-Fibok + 7' 58"
3   Primož Čerin (YUG) Malvor-Bottecchia-Vaporella + 18' 31"
4   Bruno Bulić (YUG) Magniflex-Centroscarpa + 35' 32"
5   Maurizio Conti (ITA) Santini-Cierre + 55' 16"

Soutěž týmůEditovat

Konečné pořadí (1–3)
Pořadí Tým Čas
1 Supermercati Brianzoli-Essebi 305h 33' 43"
2 Carrera Jeans–Vagabond + 22' 47"
3 La Vie Claire + 24' 06"

Kombinovaná soutěžEditovat

Konečné pořadí (1–5)
Pořadí Jezdec Tým Body
1   Guido Bontempi (ITA)   Carrera Jeans–Vagabond 52
2   Pedro Muñoz (ESP)   Fagor 38
3   Eric Vanderaerden (BEL) Panasonic–Merckx–Agu 30
4   Roberto Visentini (ITA)   Carrera Jeans–Vagabond 26
5   Acácio da Silva (POR) Malvor-Bottecchia-Vaporella 25

Soutěž Premio dell'AgonismoEditovat

Konečné pořadí (1–5)
Pořadí Jezdec Tým Body
1   Dante Morandi (ITA) Atala-Ofmega 12
2   Mario Noris (ITA) Atala-Ofmega 11
3   Eric Vanderaerden (BEL) Panasonic–Merckx–Agu 10
4   Ludo De Keulenaer (BEL) Panasonic–Merckx–Agu 10
5   Mario Vitali (ITA) Cilo-Aufina-Gemeaz Cusin 8

Soutěž Traguardi Fiat UnoEditovat

Konečné pořadí (1–5)
Pořadí Jezdec Tým Body
1   Eric Van Lancker (BEL) Panasonic–Merckx–Agu 20
2   Roberto Visentini (ITA)   Carrera Jeans–Vagabond 14
3   Greg LeMond (USA) La Vie Claire 12
4   Acácio da Silva (POR) Malvor-Bottecchia-Vaporella] 10
5   Pedro Muñoz (ESP)   Fagor 6

Soutěž Trofeo del 90 anniEditovat

Konečné pořadí (1–5)
Pořadí Jezdec Tým Body
1   Teun van Vliet (NED) Panasonic–Merckx–Agu 21
2   Eric Vanderaerden (BEL) Panasonic–Merckx–Agu 12
3   Patrizio Gambirasio (ITA) Santini-Cierre 11
4   Daniele Asti (ITA) Magniflex-Centroscarpa 10
5   Jesper Worre (DEN) Santini-Cierre 7

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 1986 Giro d'Italia na anglické Wikipedii.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat