Cosenza

italská obec

Cosenza [kosénca] je italské město se slavnou historií v oblasti Kalábrie, hlavní město stejnojmenné provincie. Je to významné kulturní středisko, sídlo univerzity, biskupství a řady muzeí a knihoven.

Cosenza
Pohled na staré město
Pohled na staré město
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 238 m n. m.
Stát ItálieItálie Itálie
oblast Kalábrie
provincie Cosenza
Cosenza
Cosenza
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 37,2 km²
Počet obyvatel 69 603 (30. 4. 2013)
Hustota zalidnění 1 871 obyv./km²
Správa
Oficiální web www.comune.cosenza.it
Telefonní předvolba 0984
PSČ 87100
Označení vozidel CS
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

K 30. dubnu 2013 zde žilo 69 603 obyvatel.

Sousední obceEditovat

Aprigliano, Carolei, Casole Bruzio, Castrolibero, Dipignano, Mendicino, Paterno Calabro, Pedace, Piane Crati, Pietrafitta, Rende, Rovito, Trenta

HistorieEditovat

Starověká Consentia byla střediskem kmene Bruttiů a baštou italických kmenů proti řeckému vlivu sousedních iónských kolonií. Za císaře Augusta se stala důležitou stanicí na římské silnici via Popilia z Kalábrie na Sicílii. Podle římského historika Jordana se Alarich po dobytí Říma roku 410 vydal na jih a v blízkosti Cosenzy zemřel. Jeho vojáci mu vybudovali hrob pod řekou, kterou museli odvést do jiného koryta. Když ji vrátili zpět, byl hrob s bohatými dary chráněn před lupiči pokladů. V raném středověku bylo město několikrát zpustošeno v bojích mezi Saracény a Lombardy a v 11. století se stala hlavním městem normanského vévodství Kalábrie. Císař Fridrich II. Štaufský městu velmi přál, podpořil růzé stavby a zavedl výroční trh.

Od roku 1432 městu vládl Ludvík III. Neapolský jako kalabrijský vévoda. Roku 1500 se města zmocnili Španělé a jako sídlo Kalabrijského místokrále město zažilo velký rozkvět. Byla založena Academia Cosentina s řadou slavných mužů. Roku 1707 připadlo Neapolské království Rakousku a později Bourbonům. Po Napoleonských válkách se Cosenza stala kolébkou tajných společností karbonářů a 1860 se připojila k Itálii.

Roku 2011 byla zdejší katedrála zapsána na seznam Světového dědictví UNESCO:

PamětihodnostiEditovat

  • Katedrála byla založena v 11. století a po zemětřesení dokončena 1222, kdy ji vysvětil císař Fridrich II. Štaufský. V 18. století byla barokizována, ale koncem 19. století restaurována do původního stavu. V příčné lodi je náhrobek francouzské královny Isabely Aragonské.
  • Kostel svatého Dominika, založený 1448, kombinuje středověké a renesanční prvky a má cenné vnitřní zařízení.
  • Giostra Vecchia, františkánský klášter s kostelem z počátku 15. století s cennými freskami.
  • Accademia Cosentina z roku 1511, nyní městská knihovna
  • Štaufský hrad, založený kolem roku 1000 a různě přestavovaný.
  • Museo Bilotti, galerie moderních soch na ulici

GalerieEditovat

Vývoj počtu obyvatelEditovat

 

Známí obyvatelé městaEditovat

Partnerská městaEditovat

Externí odkazyEditovat