Wikipedie

Domenico Fischietti

italský hudební operní skladatel
(přesměrováno z Giovanni Fischietti)

Domenico Fischietti (1725, Neapol – 1810, Salcburk) byl italský operní skladatel.

Domenico Fischietti
Narození1725
Neapol
Úmrtí1810 (ve věku 84–85 let)
Salcburk
Povoláníhudební skladatel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život editovat

Domenico Fischietti se narodil v Neapoli v hudební rodině. Jeho otec, Giovanni Fischietti, byl rovněž operní skladatel. Domenico vynikal již v raném dětství a byl považován za zázračné dítě. Studoval na konservatoři Conservatory of Sant'Onofrio Porta Capuana pod vedením Leonarda Lea a Francesca Durante.

Jeho první opera, Armindo, měla premiéru v Neapoli roku 1742 v divadle Teatro dei Fiorentini. Někteří hudební vědci se však s ohledem na datum premiéry domnívají, že tuto operu spíše zkomponoval ještě jeho otec Giovanni.

V roce 1755 uvedl v Benátkách svou první operu psanou na libreto Carla Goldoniho Lo speziale (Apatykář). Spolupráce s Goldonim byla velmi úspěšná a všechny následující opery ve stylu dramma giocoso, které se z této spolupráce zrodily, se setkaly s vřelým přijetím (La ritornata a Londra (Návrat do Londýna - 1756), Il mercato di Malmantile (Malmantilský trh, 1758), Il signor dottore (Lékař, rovněž 1758) a La fiera di Sinigaglia (Jarmark v Sinigaglii, 1760).

V roce 1764 odešel do Prahy, kde se stal ředitelem operní scény. Ve Schwarzenberské sbírce teatrálií a repertoáru divadla v Českém Krumlově jsou dochovány doklady o Fischiettiho činnosti v Čechách.

O dva roky později se stal ředitelem kůru na dvoře v Drážďanech. Zde zůstal až do roku 1772. Po krátkém působení ve Vídni se stal nejprve zástupcem kapelníka a později hlavním kapelníkem na dvoře prince arcibiskupa, hraběte Hieronyma Colloreda-Mansfelda v Salcburku. O tuto funkci se ucházel i Leopold Mozart, otec Wofganga Amadea. Po vzoru vídeňského dvora, dal však hrabě přednost italskému umělci. V roce 1775 objednal arcibiskup u Wofganga Amadea Mozarta a Domenica Fischiettiho operu-serenádu na text Pietra Metastasia. Fischiettiho opera byla uvedena 22. dubna 1775 pod názvem Gli orti esperidi. Mozart zhudebnil text Il re pastore (K.S. 208). Premiéra se konala o den později

Domenico patrně v Salcburku setrval až do své smrti v roce 1810. Podle některých pramenů se však ještě před smrtí vrátil do Neapole, čemuž by nasvědčovalo i uvádění jeho děl na scénách v Neapoli a Benátkách v letech 1776 až 1778.

Jevištní díla editovat

  • L'Armindo (Paolo Saracino), commedia per musica (1742, Neapol, Teatro dei Fiorentini);
  • L'Ab(b)ate Collarone (Pietro Trinchera), commese chiamma (karneval 1749, Neapol, Teatro della Pace);
  • Il pazzo per amore, commedia per musica (karneval 1752 Neapol, Teatro dei Fiorentini);
  • La finta sposa, commedia per musica (karneval 1753 Palermo); přepracováno (1753) pro Florencii;
  • Le chiajese cantarine, přepracovaná verze opery L'Ab(b)ate Collarone pro karneval v Neapoli, 1754;
  • Artaserse (Pietro Metastasio), dramma per musica (1754, Piacenza) ;
  • Lo Speziale (Carlo Goldoni), dramma giocoso (karneval 1755 Benátky, San Samuele);
  • Solimano (Gianambrogio Migliavaccha); dramma per musica (karneval 1755, Benátky, Teatro Giustiano a San Moisè);
  • La ritornata di Londra (Carlo Goldoni), dramma giocoso (1756, Benátky, San Samuele);
  • Il mercato di Malmantile (Carlo Goldoni), dramma giocoso (karneval, 1758, Benátky, San Samuele);
  • Il signor dottore (Carlo Goldoni), dramma giocoso (1758 Benátky, San Moisè);
  • Semiramide (Pietro Metastasio), dramma per musica (1759, Neapol, Teatro nuovo);
  • La fiera di Sinigaglia (Carlo Goldoni); dramma giocoso (karneval 1760, Řím, Dame);
  • Tetide (uvedeno rovněž ve Vídni r. 1760);
  • Siface (Pietro Metastasio), dramma per musica (1761, Benátky, Sant'Angelo);
  • Zenobia (Pietro Metastasio), dramma per musica (1762, Praha);
  • L'Olimpiade (Pietro Metastasio), dramma per musica (karneval 1763, Praha);
  • La donna di governo (Carlo Goldoni), dramma giocoso (1763, Praha);
  • Alessandro nell'Indie (Pietro Metastasio), dramma per musica (karneval 1764, Praha);
  • Vologeso, re di Parti (Apostolo Zeno), dramma per musica (1764, Praha);
  • Nitteti (Pietro Metastasio), dramma per musica (1765, Praha);
  • Intermezzo, přepracovaná verze opery Il mercato di Malmantile pro Drážďany, 1766;
  • Les Metamorphoses de l'amour ou Le Tuteur dupé, intermède (1769, ?);
  • Talestri, regina dell'Amazzoni (Maria Antonia Walpurgis von Sachsen); opera drammatica (1773 Salcburk);
  • L'isola disabitata (Pietro Metastasio), azione per musica (1774, Salcburk);
  • Gli orti esperidi (Pietro Metastasio), serenata (1775, Salcburk);
  • Il creso (1776, Neapol, San Carlo);
  • Arianna e Teseo (Pietro Pariati), dramma per musica (1777, Neapol, San Carlo);
  • La molinara (Filippo Livigni), dramma giocoso (karneval 1778, Benátky, San Samuele).

Literatura editovat

  • Richard Engländer: „Domenico Fischietti als Buffokomponist in Dresden“, Zeitschrift für Musikwissenschaft 2 (1919 - 1920) str 321 - 352, 399 - 422.

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Domenico_Fischietti&oldid=23834540“