Gedo

Gedo
Geografie
Hlavní město	Garbahare
Souřadnice	2°26′17″ s. š., 41°29′3″ v. d.
Rozloha	85 389 km²
Časové pásmo	+3
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	3 800 000
Hustota zalidnění	44,5 obyv./km²
Jazyk	somálština, arabština
Národnostní složení	Somálci
Náboženství	Sunnitský islám
Správa regionu
Stát	Somálsko
Nadřazený celek	Somálsko
Druh celku	region (gobolka)
Podřízené celky	7 okresů
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	SO-GE
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gedo je správní region v Somálsku. Nachází se ve vnitrozemské části státu, hraničí na západě a severozápadě s Keňou (kraje Mandera a Wajir), na severu s Etiopií (Somálský stát), na východě s regiony Bakool a Bay, na jihovýchodě se Střední Džubou a na jihu s Jižní Džubou.

Obyvatelstvo editovat

Region Gedo patří k největším v Somálsku, má rozlohu 85 389 km² a žije v něm okolo 3,8 milionu obyvatel.^[1] Administrativním centrem je Garbahare (asi 50 000 obyvatel) a největším městem je Bardera (asi 150 000 obyvatel). Většina obyvatel patří ke klanu Marehan, žije zde také bantuské etnikum Gabaweyn.

Geografie editovat

Většinu území zaujímá Somálská planina, nejvyšší horou je Humbaale (614 m n. m.). Hlavními řekami jsou Džuba a Dawa. Obyvatelé se věnují převážně pastevectví (velbloudi, ovce, kozy, koně) a zemědělství (kukuřice, čirok, sezam, brambory), okolí Bardery je hlavním producentem ovoce a zeleniny v Somálsku.^[2] Vzhledem ke své příhraniční poloze žije region také z obchodu. Ve městě Bardera sídlí univerzita Jamaacada Gedo, založená v roce 2008.^[3] Index lidského rozvoje má hodnotu 0,318 (rok 2017).^[4]

Historie editovat

Z Geda pocházel dlouholetý vládce Somálska Muhammad Siad Barre.^[5] Po jeho svržení nastala občanská válka v Somálsku, v níž oblast ovládli radikální islamisté, které v roce 1999 vyhnala etiopská armáda. Region Gedo je od roku 2011 formálně pod kontrolou autonomního státu Jubaland, o nadvládu však jednotky somálské vlády bojují s džihádistickými milicemi aš-Šabáb. Hlavní fáze bojů proběhla v letech 2011 a 2012, ale k menším srážkám dochází i nadále.^[6] V oblasti se pohybuje značné množství vnitřních uprchlíků a většina obyvatel trpí nedostatkem potravin a pitné vody.^[7]