Gabinius

král Kvádů

Gabinius (4. století? - 374 Brigetio) byl kvádský král ve druhé polovině 4. století, který byl na příkaz Ammiana Marcelliana zavražděn. V některých zdrojích je uváděn jako Vitrodorus[1] syn kvádského krále Viduaria,[2] který vládl až do poloviny 4. století, či byl jeho bratrancem a po porážce Viduaria Konstantinem II. byl zvolen králem.

Gabianus
Rodné jménoVitrodorus
Narození4. století
Úmrtí374
Brigetio
Příčina úmrtívražda
Povolánípanovník
Znám jakokrál Kvádů
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Pravděpodobně se rozhodl využít války císaře Valentiniana I. proti Alamanům, když v letech 371-372 spolu se Sarmaty, snad Jazygy vydal do Panonie,[3] kde způsobil velké škody. V reakci na to císař Valentinianus I. nařídil posílení provincie Pannonia Valeria stavbou dalších pevností na severní hranici říše. Římské jednotky započali opevňovací práce i na protějším břehu Dunaje, které bylo územím Kvádů a což se Kvádům nelíbilo.[4][5] Celou situaci zhoršil Maximinus, když jmenoval svého syna Ammiana Marcelliana do pozice vévody v provincii Panonia Valeria a tím nahradil Aequitia, který byl ochoten od stavby pevností upustit a který již za to převzal od Kvádů úplatu.[5] Gabinian apeloval na Marcelliana, aby zrušil výstavbu pevnosti a uzavřel s Kvády mírovou smlouvu, ale Marcellian kvádské nabídky ignoroval. Nakonec Marcellianovou odpovědí bylo pozvání Gabiana v roce 374 na jednání do Bregetia. Po skončení jednání na hostině byl Gabinius na příkaz Marcelliana úkladně zavražděn.[6] Tento akt pobouřil Kvády natolik, že nečekaně překročili Dunaj do Panonie, kde zabili mnoho Římanů, kteří byli v té době zaměstnáni sklizní. Ti co nebyli zabití, tak byli odvlečni do zajetí. Celá msta byla téměř korunována zajetím Constantie, dcery Constantia II., cestující tehdy na západ kvůli svatbě s mladým Gratianem. Constantii se před Kvády nakonec podařilo uniknout do Sirmia.[5] Kvádové se v roce 375 spojili s bývalými spojenci Sarmaty a dalšími barbary pustošili a drancovali území na jih od Dunaje. Magister militum v Illyricu Equitius vyslal proti nepřátelům dvě legie, které ale nedokázaly zkoordinovat svůj útok a v boji se Sarmaty byly poraženy.

ReferenceEditovat

  1. Commentarii de regni Bohemiae incorporatarumque provinciarum juribus ac privilegiis nec non de hereditaria sucessione regiae Bohemorum familiae ... cum animadversionibus Stranskii, Balbini [online]. Dominicus a Sande, 1719, rev. 2014-07-16 [cit. 2020-02-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. MARCELLINUS, Ammianus. Rerum Gestarum (XML Header). perseus.chicago.edu [online]. Perseus [cit. 2020-02-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-10. (anglicky) 
  3. HUGHES, Ian. Imperial Brothers: Valentinian, Valens and the Disaster at Adrianople. [s.l.]: Pen and Sword, 2013. 208 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4738-2863-6. Kapitola 12, s. 374. (anglicky) 
  4. MARCELLINUS, Ammianus. Dějiny římské říše za soumraku antiky. [s.l.]: Arista, 2002. 849 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86410-26-5. 
  5. a b c COOMBS-HOAR, Adrian. Eagles in the Dust: The Roman Defeat at Adrianopolis AD 378. [s.l.]: Pen and Sword 192 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4738-5234-1. (anglicky) 
  6. GREENWOOD, Thomas. The history of the Germans First book ... the Barbaric period [online]. Bavorská státní knihovna, 1836, rev. 2009-09-30 [cit. 2020-02-11]. Dostupné online. (anglicky)