Konstantin II.

Tento článek je o římském císaři. Další významy jsou uvedeny na stránce Konstantin II. (rozcestník).

Flavius Claudius Constantinus (únor 316 Arelate, Galie – zima/jaro 340 u Aquileie, Itálie), známý jako Konstantin II., byl římským císařem v letech 337340.

Konstantin II.
Portrét
Narození únor 316
Arles
Úmrtí duben 340 (ve věku 24 let)
Aquileia
Otec Konstantin I. Veliký
Matka Fausta
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původ a kariéraEditovat

Narodil se ve městě Arelate (dnešní Arles) jako nejstarší ze synů Konstantina Velikého a Fausty.[1] 1. března 317 se stal z otcovy vůle caesarem a ve věku sedmi let se zúčastnil tažení proti Sarmatům. V deseti letech byl formálně pověřen správou Galie[2] na místo svého popraveného nevlastního bratra Crispa. Podle nápisu pocházejícího patrně z roku 330 získal Konstantin II. titul Alamannicus, což by mohlo dokládat, že jeho vojevůdci dosáhli vítězství nad Alamany. V roce 332 působil jako velitel v průběhu otcovy kampaně proti Gótům. Někdy před rokem 335 se oženil, avšak jméno jeho manželky není známo. V letech bezprostředně před otcovou smrtí pobýval v Galii.

VládaEditovat

Po smrti Konstantina Velikého 22. května 337 následovaly zmatky, během nichž vojsko vyvraždilo většinu mužských členů konstantinovské dynastie kromě Konstantinových synů. V září téhož roku se Konstantin II. setkal se svými bratry Constantiem II. a Constantem v Panonii,[3] kde byli vojáky společně provoláni za augusty. Každý z bratrů měl vládnout nad třetinou římské říše, přičemž Konstantinovi II. byly přiděleny do správy Galie, Británie a Hispánie. Obdobně jako jeho mladší bratři byl i Konstantin vychován jako křesťan. Brzy po uchopení moci se proto zapojil do sporu mezi různými křesťanskými směry. Západní část říše byla nakloněna zastáncům nicejského vyznání a vystupovala proti ariánům. Konstantin II. proto osvobodil z vyhnanství biskupa Athanasia, jemuž povolil návrat do Alexandrie. Tento čin vyvolal napětí ve vztazích mezi Konstantinem II. a Constantiem II., který podporoval ariánství.

Konstantin II. si nárokoval postavení staršího z augustů (senior Augustus) a vystupoval jako poručník mladšího Constanta, který vládl v Itálii. Mezi oběma bratry ale brzy vypukl otevřený konflikt. V roce 340 se Konstantin II. pokusil bratra sesadit a vytáhl v čele silného vojska do Itálie. V bitvě nedaleko města Aquileia byl však přepaden ze zálohy a zabit.[4] Vítězný Constans poté ovládl celé území, které předtím náleželo Konstantinovi II.

PoznámkyEditovat

  1. Zosimos 2, 39, 1 zpochybňuje, že Fausta byla jeho matkou; nejistotu podporuje i fakt, že mezi narozením Konstantina II. a Constantia II. uplynul jen krátký čas.
  2. Eusebios z Kaisareie 4, 51.
  3. Iulianus, Oratio 1, 19a, Libanios, Oratio 59, 75.
  4. Hieronymus, Chronicon 235a; Chronica minora 1, 236; Epitome de Caesaribus 41, 21; Sókratés Scholastikos, Historia ecclesiastica 2, 5; Zonaras 13, 5.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Constantine II (emperor) na anglické Wikipedii.

LiteraturaEditovat

  • BLECKMANN, Bruno, Der Bürgerkrieg zwischen Constantin II. und Constans (340 v. Chr.), Historia 52/2003, s. 225–250.
  • ČEŠKA, Josef, Zánik antického světa, Praha : Vyšehrad, 2000. ISBN 80-7021-386-8
  • GRANT, Michael, Římští císařové, Praha : BB art, 2002. ISBN 80-7257-731-X

Externí odkazyEditovat