Friedrich Sixt von Armin
Friedrich Bertram Sixt von Armin (27. listopadu 1851 Wetzlar – 30. září 1936 Magdeburg) byl pruský generál pěchoty, který se účastnil prusko-francouzské a první světové války. V té bojoval na západní frontě, a to například v bitvě u Lys a u Passchendaele.
| Friedrich Sixt von Armin | |
|---|---|
 Armin v roce 1916 | |
| Narození | 27. listopadu 1851 Wetzlar, Prusko |
| Úmrtí | 30. září 1936 (ve věku 84 let) Magdeburg, Nacistické Německo |
| Děti | Hans-Heinrich Sixt von Armin (syn) |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | generál pěchoty |
| Doba služby | 1870–1919 |
| Sloužil |  Německé císařství |
| Složka | německá armáda |
| Velel | 13. divize 4. armádní sbor 4. armáda |
| Války | první světová válka |
| Bitvy | bitva u Lys třetí bitva u Yper |
| Vyznamenání | Železný kříž Pour le Mérite |
 multimediální obsah na Commons | |
Životopis
editovatArmin se narodil ve Wetzlaru a v roce 1870 vstoupil jako kadet do 4. gardového granátnického pluku. Byl těžce zraněn v bitvě u Gravelotte v prusko-francouzské válce. Byl mu udělen Železný kříž II. třídy a byl povýšen na podporučíka. Následně sloužil jako pobočník pluku a od roku 1884 zastával různých pozic ve Velkém generálním štábu. V roce 1900 byl povýšen na plukovníka (Oberst) a byl pověřen velením 55. pěšího pluku. Následujícího roku byl jmenován vrchním velitelem gardového sboru (Gardekorps). Roku 1903 byl povýšen na generálmajora a roku 1906 na generálporučíka. V roce 1908 byl jmenován velitelem 13. divize, která byla rozmístěna u města Münster. Roku 1911 nahradil Paula von Hindenburga na pozici velícího důstojníka 4. armádního sboru u města Magdeburg a v roce 1913 byl povýšen na generála pěchoty.
Na počátku první světové války byl Arminův 4. armádní sbor součástí první armády. Ta bojovala na západní frontě a vedla se Spojenci zákopové války. Za jeho vojenské zásluhy na západní frontě, a to zejména u Arrasu a v Sommě, mu byla roku 1916 udělena cena Pour le Mérite. Následujícího roku byl pověřen velením čtvrté armády a sloužil ve Flandrech jako vrchní velitel. Za dob jeho velení odolala čtvrtá armáda několika britským a francouzským útokům, jmenovitě například v třetí bitvě u Yper. Byl mu udělen Řád černé orlice. Během jarní ofenzívy v roce 1918 byl stále velitelem čtvrté armády. Dne 25. dubna se jeho jednotkám podařilo dobýt Kemmelberg, přestože byli později nuceni ustoupit k obranné linii Antverpy–Máza. Po podepsání příměří 11. listopadu převzal Armin velení nad skupinou armád A. S tou se vrátil zpět do Německa, kde došlo k její demobilizaci, a rezignoval.
Po válce žil v Magdeburgu, kde také ve svých 84 letech zemřel. Byl pohřben s vojenskými poctami.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byly použity překlady textů z článků Friedrich Sixt von Armin na anglické Wikipedii a Friedrich Sixt von Armin na německé Wikipedii.
Literatura
editovat- JÖRN, Winkelvoß. Friedrich Sixt von Armin. [s.l.]: Magdeburger Biographisches Lexikon, 2002. Dostupné online. ISBN 3-933046-49-1. (německy) Archivováno 28. 7. 2020 na Wayback Machine.
- MARKUS, Pöhlmann. Sixt von Armin, Friedrich Bertram. Berlín: Duncker & Humblot, 2010. (Neue Deutsche Biographie). ISBN 978-3-428-11205-0. S. 481. (německy)
- JAN, Vancoillie. Friedrich Bertram Sixt von Armin (1851-1936). 3. vyd. [s.l.]: Jahrgang 29, 2017. (Shrapnel). S. 75–78. (německy)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Friedrich Sixt von Armin na Wikimedia Commons
