Franz von Hauer

rakouský geolog a paleontolog

Franz rytíř von Hauer (německy Franz Ritter von Hauer; 30. ledna 1822 Vídeň20. března 1899 Vídeň) byl rakouský geolog a paleontolog.

Franz von Hauer
Franz von Hauer.jpg
Narození 30. ledna 1822
Vídeň
Úmrtí 20. března 1899 (ve věku 77 let)
Vídeň
Místo pohřbení Vídeňský ústřední hřbitov
Ocenění Wollastonova medaile (1882)
čestný doktor
Rodiče Joseph von Hauer
Příbuzní Heinrich Tietze (synovec)
Funkce ředitel muzea
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Franz von Hauer byl synem tajného rady a paleontologa Josepha von Hauera, jeho bratry byli chemik Karl a báňský inženýr Julius.

V letech 1839 až 1843 studoval Franz na Báňské akademii v Banské Štiavnici, od roku 1846 byl asistentem von Wilhelma von Haidingera v Mineralogicko-petrografickém oddělení Přírodovědného muzea ve Vídni. V roce 1856 byl zvolen členem Německé akademie věd Leopoldina.[1]

Poprvé vyčlenil jako litostratigrafickou jednotku adnetské souvrství (1853, pod názvem Adnethen-Schichten).[2] Pojmenováno je podle obce Adnet.

Kromě geologických prací se věnoval zejména hlavonožcům (Cephalopoda) z triasových a jurských formací alpského regionu (1855–1856). Důležitým dílem je „Geologická mapa Rakousko-Uherska“, ve dvanácti listech (1867–1871; 4. vydání 1884, zahrnovalo i území Bosny a Hercegoviny). Mapa byla doplněna sérií krátkých pojednání.

V roce 1865 byl zvolen korespondujícím členem Akademie dei Lincei v Římě. Téhož roku nastoupil po Ferdinandu von Hochstetterovi jako „intendant“ (dnes „generální ředitel“) C.-k. dvorním kabinetu přírodnin ve Vídni. Od roku 1866 byl ředitelem k. k. Geologische Bundesanstalt (dnes Rakouská geologická služba) ve Vídni. Zde tvořil geologické mapy Rakouska a Sedmihradska. V roce 1866 byl zvolen korespondujícím a o rok později 1886 zahraničním členem Bavorské akademie věd.[3] V roce 1881 byl přijat za korespondujícího člena Královská Pruská akademie věd.[4] V roce 1882 jej Geological Society of London vyznamenala Wollastonovou medailí. V roce 1886 začal vydávat Annalen des kaiserlich-königlich naturhistorischen Hofmuseums. V roce 1892 byl za zásluhy jmenován doživotním členem Panské sněmovny.

Pohřben byl v čestném hrobě (Ehrengrab, ve skupině 0, řada I. hrob č. 25) na Vídeňském centrálním hřbitově[5]. V roce 1917 byla jeho jménem pojmenována Franz-Hauer-Gasse v Landstraße (3. městský obvod). Jeho jméno nese minerál hauerit (MnS2).

DíloEditovat

 
Titulní list Geologie Siebenbürgens (Geologie Sedmihradska), Hauer a Stache (1863)
  • Beiträge über die Palaeontolographie von Österreich (1858–1859)
  • s G. Stachem: Geologie Siebenbürgens. Nach den Aufnahmen der k. k. geologischen Reichsanstalt und Literarischen Hülfsmitteln. Wien: Wilhelm Braumüller, 1863. Digitalisat
  • Die Geologie und ihre Anwendung auf die Kenntnis der Bodenbeschaffenheit der Österr.-Ungar. Monarchie (1875; 2. Aufl. 1878).
  • Die Cephalopoden des bosnischen Muschelkalkes von Han Bulog bei Sarajevo. In: Denkschriften der kaiserlichen Akademie der Wissenschaften, mathematisch-naturwissenschaftliche Klasse 1888, 54, 8 Tafeln, Wien 1887, Seite 1–50
  • Geologische Karte von Oesterreich-Ungarn mit Bosnien-Hercegowina und Montenegro (1896)

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Franz von Hauer (Geologe) na německé Wikipedii.

  1. Franz Ritter von Hauer, Německá akademie věd Leopoldina, (německy), 2017-03-01
  2. von Hauer, F., 1853, Ueber die Gliederung der Trias-, Lias- und Juragebilde in den nordöstlichen Alpen. Jb. k. k. geol. Reichsanst. 4, s. 715-784
  3. Franz Ritter von Hauer, Bayerische Akademie der Wissenschaften, (německy), 2016-02-06
  4. Mitglieder der Vorgängerakademien Franz Ritter von Hauer [online]. Berlin-Brandenburgische Akademie der Wissenschaften. Dostupné online. (německy) 
  5. Dr. h. c., Franz Ritter von Hauer Geologe und Geograf, 1822 - 1899 (německy), navštíveno 3. 3. 2017

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat