František Patočka (lékař)
František Patočka (22. října 1904 Turnov[1] – 14. března 1985 Praha), byl lékař a imunolog, zakladatel moderní české bakteriologie a virologie.
Prof. MUDr. František Patočka, DrSc. | |
---|---|
Narození | 22. října 1904 Turnov ![]() |
Úmrtí | 14. března 1985 (ve věku 80 let) Praha ![]() |
Místo pohřbení | Břevnovský hřbitov (50°5′10″ s. š., 14°21′8″ v. d.) |
Alma mater | 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy |
Povolání | biolog, lékař a sérolog |
Rodiče | Josef Patočka |
Příbuzní |
|
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život
editovatPo studiu lékařství na Karlově univerzitě, kde promoval roku 1928, pracoval v bakteriologicko-sérologickém ústavu Lékařské fakulty UK a v letech 1930–1931 absolvoval stáž na Pasteurově institutu v Paříži, kde také navázal řadu dlouhodobých vědeckých přátelství. 1934 se habilitoval, 1946 jmenován profesorem, v letech 1946–1976 přednosta Ústavu lékařské mikrobiologie a imunologie Fakulty všeobecného lékařství UK. S manželkou Jarmilou měli tři děti, jeho bratr Jan Patočka (1907–1977) byl český filosof.
Odbojová činnost
editovatPatočka se jako ředitel Bakteriologického ústavu zapojil do přípravy bakterií tyfu a tuberkulózy pro použití v atentátu předsedy protektorátní vlády Aloise Eliáše na aktivistické novináře v tzv. chlebíčkové aféře. Patočka sám neměl možnost bakterie získat, proto požádal své kolegy Ivana Málka a Vladimíra Wagnera, aby laboratorně vyšlechtili bakterie tyfu a tuberkulózy. Ty potom osobní lékař Aloise Eliáše Miloš Klika vpravil do chlebíčků, které Eliáš poskytl. Ačkoliv byl Eliáš v souvislosti s otravou novinářů vyšetřován, tak se vyšetřovatelům nepodařilo jeho vinu prokázat a Patočkovi i dalším účastníkům se podařilo uniknout. Okolnosti atentátu vyšly najevo až mnoho let po válce [1]
Dílo
editovatPo 2. světové válce se osobně podílel na likvidaci epidemie tyfu v Terezíně, v šedesátých letech působil jako expert Světové zdravotnické organizace (WHO) v Indii a v Africe. Zabýval se zejména studiem anaerobních bakterií a rickettsií. V Československu zavedl metodu tkáňových kultur a provedl několik původních objevů ohledně viru chřipky a obrny, o tvorbě protilátek při léčbě antibiotiky apod. Publikoval přes 100 odborných článků a v roce 1970 vydal vysokoškolskou učebnici „Lékařská mikrobiologie“.
Reference
editovat- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených 1904 v Turnově, narození Františka Patočky Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu František Patočka na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Patočka (lékař)
- Životopis Archivováno 11. 4. 2015 na Wayback Machine.
- Bibliografie
- Chlebíčková aféra byla opravdu akcí odboje s podílem předsedy protektorátní vlády, myslí si historik