Otevřít hlavní menu

František Kermer (psán též Kerner, Kherner, Körner, křestní jméno Franz) (1710? Žatec12. března 1786 Hradec Králové) byl architekt a stavitel.

František Kermer
Narození 1710
Žatec
Úmrtí 12. března 1786 (ve věku 75–76 let)
Hradec Králové
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

První a daleko nejvýznamnější osobnost mezi vlastními hradeckými umělci. Jeho dílo je typickým projevem zdejšího regionu. Narodil se asi roku 1710 v Žatci. Předpokládáme, že se tu mohl seznámit s pracemi významného žateckého stavitele Josefa Antonína Gentsche (Jentsche) a později určitě přišel v těsný styk s dílem Kiliana Ignáce Dientzenhofera, které jeho tvorbu poznamenalo tak výrazně, že můžeme mluvit přímo o jeho žákovském následování největšího barokního architekta. Do Hradce Králové přišel snad ve 30. letech, ale bezpečně jej tu zjišťujeme až roku 1743 už jako stavitele zkušeného a váženého, staršího cechu.

V Hradci Králové se také dvakrát oženil – z prvního manželství s chotí Kateřinou se mu narodil syn František Antonín Petr (* 26. 5. 1751), pozdější pevnostní stavitel, a dcera Marie Teresie (* 2. 5. 1751) – a zde také zemřel roku 1786 ve svém domě č. 217 (dnes č. 116) na Malém náměstí ve věku 76 let.

Od počátku své kariéry v Hradci se Kermer jeví jako skutečný reprezentant města. Nejprve se to projevuje jeho osobní činností v cechu, později, zejména v těžkých letech přeměny Hradce v pevnost, jeho účastí v komisích pro stavby v Hradci i v Josefově, v nichž zastupuje městské zájmy v opozici proti nové vojenské vrchnosti. Spolu s městem bojuje o zachování starých práv – zvlášť výrazně se to projevuje ve sporu o projekt kostela na Novém Hradci Králové. Město si jej náležitě váží a svěřuje mu stavby, jež se podařilo vyjmout z pravomoci vojáků. Okázale přitom ignoruje pevnostní inženýry. Zevním výrazem této vážnosti je Kermerova volby do městské rady v roce 1778, kterou však stavitel „s ohledem na svou živnost“ odmítl. Předpokládá se, že má podíl na přestavbě hradeckých domů na Velkém a Malém náměstí. Kromě Hradce Králové je jeho tvorba soustředěna na Novobydžovsko a do okresů Ústí nad Orlicí a Rychnov nad Kněžnou.

StavbyEditovat

Stavby jím realizované (doložené):

Stavby, které mu jsou připisované (ale nedoložené):

Stavby, které opravoval či upravoval:

LiteraturaEditovat

  • kol.: Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, nakl. ACADEMIA, Praha 2004, ISBN 80-200-0969-8
  • Kořán, Ivo: Umění a umělci baroka v Hradci Králové; In.: Umění 1971 str. 136 ad.