Dolany (Jičíněves)
Dolany je malá vesnice, část obce Jičíněves v okrese Jičín. Nachází se asi 1,5 km na západ od Jičíněvsi. Dolany leží v katastrálním území Dolany u Chyjic o rozloze 2,83 km².[3]
Dolany | |
---|---|
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Jičíněves |
Okres | Jičín |
Kraj | Královéhradecký kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 50°22′38″ s. š., 15°18′55″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 40 (2021)[1] |
Katastrální území | Dolany u Chyjic (2,83 km²) |
PSČ | 506 01 |
Počet domů | 33 (2011)[2] |
![]() ![]() Dolany | |
Další údaje | |
Kód části obce | 55425 |
Kód k. ú. | 655422 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatNázev vsi lze vysvětlit podle umístění – vsi ležící u řek, potoků a v údolích byly pojmenovány podle své polohy. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1322[4] v podobné souvislosti jako nedaleká Keteň. V rámci sporů Voka z Rotštejna se zemany z okolí se jeho žena Rychce z Rotštejna (Richczie de Rotsteyna) soudila mimo jiné s dolanským zemanem Budkem z Dolan (Budek de Dolan). V roce 1360 byl Bohuněk vladyka z Labouně připomínán jako patron místního farního kostela. Jan Čelák z Mečíře zde vlastnil také statek, které po jeho smrti prodala vdova Bohuslavu Hrůzovi z Chelčic roku 1474.[5]
Dolany podobně jako statky blízké vsi Keteň nebyly ve výčtu zboží velišského panství, které prodal Samuel z Hrádku a z Valečova Mikuláši staršímu Trčkovi z Lípy a na Vlašimi. Pro nedostatek písemných zpráv lze převod majetku datovat jen přibližně mezi léta 1487–1533. Zápis o vsi se nachází v obnovených deskách zemských z roku 1543 potvrzuje postoupení dolanského majetku před rokem 1541 Janu Straníkovi z Kopidlna. Po roce 1572 se ves vrátila do majetku Trčků z Lípy jako součást velišského panství. Mezi lety 1606–1621 patřilo panství Jindřichovi Matyáši Thurnovi. V roce 1616 je ve vsi zmiňován také svobodný dvůr Jana Oldřicha Klusáka z Kostelce. Po roce 1622 získal místní statky Albrecht z Valdštejna. Po jeho smrti získal císařskými konfiskacemi velišské panství včetně Dolan hrabě Jindřich Šlik.[5]
Tereziánský katastr evidoval ve vsi třináct hospodářů. Byl zde jeden tesař, jeden tkadlec, dva krejčí a jeden mlynář. Část obyvatel se živila předením. V roce 1848 zde žilo 167 obyvatel v pětadvaceti domech. Převařovalo zde ovocnářství a chov koní. Evidován byl jeden hostinec a jeden mlýn. V roce 1869 se staly Dolany součástí soudního okresu Jičín v okresním hejtmanstvi Jičín. Děti docházely do chyjické školy. Farní správou příslušely obyvatele vsi k Veliši.[5]
Vágnerův mlýn
editovatMlýn čp. 11 s vlastním stavidlem a náhonem byl postaven u silnice z Dolan do Chyjic. Byl postaven na potoku Mrlina. Snad kolem roku 1839 zde působil mlynář František Šádek. V témže roce se s jeho dcerou Františkou oženil mlynář Josef Mach. V roce 1930 byl jako majitel evidován Gustav Vágner. Na počátku jednadvacátého století chátrající objekt, jehož majitel zjistil, že oprava je „nad jeho síly i finanční možnosti“.[6]
Dvacáté století
editovatBěhem roku 1900 byl zde evidován hostinský a mlynář. V průběhu prvního desetiletí 20. století zde začal provozovat živnost kovář, obchodnice se smíšeným zbožím a další mlynář. Spolek dobrovolných hasičů byl ustaven ve vsi v roce 1882. Do roku 1910 byla jeho činnost spjata se starostou spolku a hlavním organizátorem Františkem Vejlupkem. V červenci roku 1929 se v Dolanech konal hasičský župní sjezd. Podle dochovaných záznamů se zde setkalo čtyřicet šest hasičských sborů se 642 členy. Při padesátém výročí založení sboru uspořádali dolanští hasiči oslavu v létě roku 1932. Zároveň se konal sjezd rodáků obce Dolan a Kostelce.[5]
Během územní reorganizace byla ves dne 1. července 1960 přičleněna k Jičíněvsi.[7]
Památky
editovat- Kostel svatého Matouše stojí uprostřed bývalého hřbitova, obehnán kamennou zdí. V roce 2004 byl provizorně zastřešen živičnou krytinou.
- Krucifix na návsi byl zhotoven v roce 1903 kameníkem Aloisem Khunem z Vojic. Na nízké základové desce je umístěn spodní sokl, který má v přední stěně vsazenou mramorovou deska s nápisem „BERÁNKU BOŽÍ/ JENŽ SJÍMÁŠ HŘÍCHY SVĚTA SMILUJ SE NAD NÁMI!/“ Ústřední kvádrovitý podstavec má v dolní části stupňovitě profilovanou římsu. Přední stěnu podstavce zdobí mělká prázdná nika se sloupky. Ta je v horní části zakončena obloukem a drobnou vodorovnou plastickou římsou. Kvádrovitý podstavec ukončuje stupňovitá římsa ve tvaru oblouku, kterou zdobí věnec růží a voluty. Pod ní je umístěn plastický reliéf Agnus Dei. Ústřední podstavec prodlužuje krychlovitá pata krucifixu s plastikou Ježíše Krista.[8]
- Přírodní památka Chyjická stráň
- Jihovýchodně od vesnice se dochovaly terénní pozůstatky dolanského hradiště osídleného v desátém století.[9]
Galerie
editovat-
Dům čp. 7
-
Obchod
-
Dům čp. 34
-
Kostel svatého Matouše
Reference
editovat- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 470.
- ↑ a b c d KLIPCOVÁ, Barbora. Keteň. Muzejní noviny. Regionální muzeum a galerie v Jičíně. Roč. 2004, čís. 26, s. 1–8. Dostupné online.
- ↑ Vágnerův mlýn | Vodnimlyny.cz. www.vodnimlyny.cz [online]. [cit. 2025-05-14]. Dostupné online.
- ↑ KOVÁŘOVÁ, Iva. Jičíněves: Nejvíc nás tlačí málo peněz. Jičínský deník. 2014-09-12. Dostupné online [cit. 2025-05-14].
- ↑ NYKLOVÁ, Lenka. Archeologie. Muzejní noviny. Regionální muzeum a galerie v Jičíně. Roč. 2004, čís. 26, s. 11–13. Dostupné online.
- ↑ ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Dolany, s. 68–69.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dolany na Wikimedia Commons
- Katastrální mapa katastru Dolany u Chyjic na webu ČÚZK
- Encyklopedické heslo Dolany v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích