František Faltus
František Faltus (5. ledna 1901, Vídeň – 6. října 1989, Praha)[1] byl konstruktér a znalec v oboru ocelových konstrukcí, mostů a svařování, zakládající člen Mezinárodního sdružení pro mosty a konstrukce (IABSE), člen korespondent ČSAV.[2]
| Prof. Ing. Dr. František Faltus, DrSc. | |
|---|---|
| Narození | 5. ledna 1901 Vídeň, Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 6. října 1989 (ve věku 88 let) Praha, Československo |
| Národnost | česká |
| Alma mater | Vysoká škola technická ve Vídni |
| Pracoviště | Waagner-Biro, Škodovy závody, ČVUT v Praze |
| Obory | svařování, ocelové konstrukce a mosty |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovatNarodil se ve Vídni v české rodině 5. ledna 1901. Po studiu na Vysoké škole technické ve Vídni nastoupil v roce 1923 do mostárny Waagner-Biro ve Vídni, kde působil tři roky a mj. se podílel na návrhu ocelového mostu přes Dunajský kanál ve Vídni. V roce 1926 obhájil dizertační práci s názvem Příspěvek k řešení staticky neurčitých konstrukcí. Od 1. března 1926 působil jako konstruktér v Oddělení stavby mostů ve Škodových závodech v Plzni. Proslul zde projekty mostních konstrukcí, které přinášely do té doby novinku – technologii svařování.[3] Podle jeho návrhu vznikl v roce 1931 celosvařovaný příhradový ocelový most v areálu Škodovky, největší ve své době, a v roce 1933 silniční most přes Radbuzu v Plzni (dnešní Tyršův most). Od roku 1945 působil jako profesor na ČVUT v Praze na Vysoké škole inženýrského stavitelství. Spoluobnovil První ústav mostního stavitelství, později Ústav ocelových konstrukcí a katedra ocelových konstrukcí. Působil jako vedoucí Katedry ocelových konstrukcí v letech 1946–1970, zavedl strukturovanou výuku. Byl členem stálého výboru Mezinárodního sdružení pro mosty a konstrukce v Curychu. Zemřel v Praze 6. října 1989.[4][5]
Významné stavby a konstrukce
editovatFrantišek Faltus se podílel na vzniku mnoha konstrukcí ať již jako autor, spoluautor či jako konzultant.[4][6]
- most ve Škodových závodech (1931), v době vzniku nejdelší celosvařovaný příhradový ocelový most na světě s rozpětím 49,6 m[7][8]
- Tyršův most v Plzni (1933), první a tehdy nejdelší zcela svařovaný obloukový most na světě s rozpětím 50,6 m[9][10]
- Štefánikův most v Praze (1951)[zdroj?]
- svařovaná konstrukce těžké kovárny v NHKG v Kunčicích
- hangár v Praze – Ruzyni
- tlaková nádoba pro JE A1 v Jaslovských Bohunicích na Slovensku
- Žďákovský most (1964)
Odborná literatura
editovat- Svařované konstrukce příhradové (1947)
- Americké ocelové mosty (1949)
- Mostní stavitelství (1949)
- Prvky ocelových konstrukcí (1951)
- Příručka svařování (1953)
- Ocelové konstrukce pozemního stavitelství (1960)
- Plnostěnné ocelové mosty trámové (1965)
- Ocelové mosty, příhradové, obloukové a visuté (1971)
- Spoje s koutovými svary (1981)
- Skripta
- Stabilita lomených prutů namáhaných na vzpěr – stabilita příhradových rámových rohů
- Prvky ocelových konstrukcí
- a další, u mnohých publikací byl spoluautorem
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ FALTUS František 5.1.1901-6.10.1989 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2023-01-17]. Dostupné online.
- ↑ vondrand. ČVUT v Praze – František Faltus [online]. ČVUT, rev. 2006-02-14 [cit. 2013-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-02.
- ↑ CWS ANB: Počátky svařování ve Škodových závodech. www.cws-anb.cz [online]. [cit. 2024-03-25]. Dostupné online.
- ↑ a b ZÁZVORKA, Petr. František Faltus. Stavebnictví. 08. 2012, roč. VI, čís. 8/2012, s. 14–16. ISSN 1802-2030.
- ↑ PECHAR, Jiří. František Faltus. Inženýrské stavby. 11-12 1985, roč. 33, čís. 11–12, s. 717.
- ↑ STUDNIČKA, Jiří; ROTTER, Tomáš. Čtyřicet let Žďákovského mostu. Stavebnictví. 06. 2007, čís. 06/2007. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-08. ISSN 1802-2030. Archivováno 8. 12. 2014 na Wayback Machine.
- ↑ František Faltus | Architekti | Plzeňský architektonický manuál. pam.plzne.cz [online]. [cit. 2023-01-17]. Dostupné online.
- ↑ CWS ANB: Počátky svařování ve Škodových závodech. www.cws-anb.cz [online]. [cit. 2023-01-17]. Dostupné online.
- ↑ Tyršův most | Objekty | Plzeňský architektonický manuál. pam.plzne.cz [online]. [cit. 2023-01-17]. Dostupné online.
- ↑ ENCYKLOPEDIE MOSTŮ -- PLZEŇ. web.archive.org [online]. 2020-07-27 [cit. 2024-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-27.
Související články
editovat- Jozef Čabelka
- Pavel Marek (stavební inženýr) - žák prof. Faltuse.
Externí odkazy
editovat- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Faltus
- ČVUT v Praze – František Faltus
- Nadace Františka Faltuse
- František Faltus v Biografickém slovníku českých zemí
