František Bronislav Kořínek

český publicista a překladatel
(přesměrováno z František Branislav Kořínek)

František Bronislav Kořínek (27. srpna 1831 Křídla[1] - 19. listopadu 1874 Praha[2]) byl český spisovatel, literární historik, publicista a překladatel.

František Bronislav Kořínek
Narození27. srpna 1831
Křídla
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí20. listopadu 1874 (ve věku 43 let), 19. listopadu 1874 (ve věku 43 let) nebo 2. listopadu 1874 (ve věku 43 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníMalostranský hřbitov
Povolánípřekladatel, publicista a redaktor
Politická příslušnostNárodní strana
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vystudoval historii na filozofické fakultě Univerzity Karlovy, působil jako gymnaziální učitel na různých rakousko-uherských školách. Už ve studentském období psal do různých časopisů články o české literatuře, publikoval také překlady z polštiny (Mickiewicz, Czajkowski) a ruštiny (Lermontov). Psal také (jako gymnaziální profesor v Záhřebu, tehdy uherském) články a fejetony o současné politické situaci v Rakousku-Uhersku, přičemž se domníval, že Češi mohou získat větší politická práva pouze politickou cestou a kritizoval poměry v Uhrách a maďarskou politiku. Jako publicista byl velmi oceňován, byl dokonce srovnáván s Havlíčkem, nicméně vzhledem ke své kritice uherské politiky byl z Uher v roce 1867 vypovězen. Pracoval pak v redakci pražských Národních listů. Přispíval do časopisů Čas, Lumír, Obroda, Obzor a do Českých novin. Psal hesla z dějin české a slovanské literatury do Riegrova naučného slovníku.[3]

Byl také zvolen poslancem českého sněmu, kde zastával spíše umírněnější politické názory. V srpnu 1868 patřil mezi 81 signatářů státoprávní deklarace českých poslanců, v níž česká politická reprezentace odmítla centralistické směřování státu a hájila české státní právo.[4]

V roce 1870 se stal redaktorem Moravské Orlice, brzy se ale vrátil zpět do Národních listů. Od roku 1871 do smrti pracoval opět jako gymnaziální profesor v Praze. Byl jednou z nejvýznamnějších a nejuznávanějších publicistických osobností své doby.[5]

Rodinný život

editovat

František Kořínek byl ženat s Christinou, rozenou Veselou (1833–1891), se kterou měl tři syny (jeden zemřel předčasně) a dceru.[6][7] Je pohřben na Malostranském hřbitově na Smíchově.

  • Obraz světa slovanského s hlediště politicko-národního, Svazek první, Sousedé Slovanův; V Praze,nákladem Spolku pro vydávání laciných kněh českých, 1867, 1868, 1869)
  • Obraz světa slovanského s hlediště politicko-národního, Svazek druhý (V Praze, nákladem Spolku pro vydávání laciných kněh českých, 1868)
  • Věk Albrechta z Valdštýna (V Praze, Nákladem spolku pro vydávání laciných knih českých, 1870)

Pseudonym a šifry

editovat
  • Od Sávy
  • B.K., F.B.K.

Překlady

editovat
  • Mcyri, báseň, Michail Jurjevič Lermontov, in: Časopis Českého museum, 1863
  • Vernyhora, věštec ukrajinský (historická pověst z roku 1768, autor Michal Czajkowski; V Praze, Tisk a sklad Kat. Jeřábkové, 1852)

Reference

editovat
  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Olešná
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv.Tomáše na Malé Straně v Praze
  3. Lexikon české literatury II/2, Praha 1993, s. 860–861
  4. Osvědčení poslancův českých. Národní noviny. Srpen 1868, čís. 37, s. 1. Dostupné online. 
  5. Heslo v Ottově encyklopedii obecných vědomostí. encyklopedie.seznam.cz [online]. [cit. 2008-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-03-11. 
  6. Soupis pražských obyvatel, Kořínek Franz 1831 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2019-10-18]. Dostupné online. 
  7. Policejní ředitelství I, konskripce, karton 290, obraz 548 [online]. Národní archiv [cit. 2019-10-18]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • Vladimír Forst a kolektiv: Lexikon české literatury, 2/II K-L. Academia : Praha 1993, s. 860–861

Externí odkazy

editovat