František Antonín Starhemberg

rakouský šlechtic, diplomat a dvořan

František Antonín hrabě ze Starhembergu (Franz Wolfgang Anton Eustach Joseph Graf von Starhemberg) (30. července 1691, Vídeň7. května 1743, Praha) byl rakouský šlechtic, diplomat a dvořan. Od mládí působil u císařského dvora ve Vídni, kde nakonec dosáhl funkce nejvyššího štolby (1738–1742). Jeho zetěm byl významný rakouský státník z moravské šlechty kníže Václav Antonín Kounic.

František Antonín hrabě ze Starhembergu
Erb rodu Starhembergů
Erb rodu Starhembergů
Nejvyšší štolba císařského dvora
Ve funkci:
1738 – 1742
PanovníkKarel VI. a vacant
PředchůdceGundakar Ludvík z Althannu
NástupceJindřich Josef z Auerspergu
Nejvyšší hofmistr arcivévodkyně Marie Terezie
Ve funkci:
1733 – 1738
Tajný rada
Ve funkci:
1733 – 7. května 1743
PanovníkKarel VI., Marie Terezie
Císařský (?) vyslanec u říšského sněmu
Ve funkci:
1728 – 1728
PanovníkKarel VI.
Císařský komorník
Ve funkci:
1713 – 7. května 1743
PanovníkKarel VI., Marie Terezie

Narození30. července 1681
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí7. května 1743 (ve věku 61 let)
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť(1714) Marie Antonie ze Starhembergu (1692–1742)
RodičeGundakar Tomáš ze Starhembergu (1663–1745) a Marie Beatrix Daunová (1665–1701)
DětiMarie Ernestina (1717–1749)
Příbuznízeť: Václav Antonín z Kounic-Rietbergu (1711–1794)
švagr: Rudolf Josef z Colloreda (1706–1788)
švagr: Karel Adam Breunner (1689–1750)
tchán: Jindřich Arnošt Rüdiger ze Starhembergu (1637–1701)
Zaměstnánípolitik, diplomat
Profesehofmistr
Náboženstvířímskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

Pocházel ze šlechtického rodu Starhembergů, narodil se jako jediný syn prezidenta dvorské komory Gundakara Tomáše Starhemberga (1663–1745) a jeho první manželky Marie Beatrix Daunové (1665–1701). Od mládí působil u dvora, v roce 1713 byl jmenován císařským komořím. Uplatnil se také jako diplomat a v roce 1728 byl vyslancem u říšského sněmu. V roce 1733 získal titul tajného rady a v letech 1733–1738 zastával funkci nejvyššího hofmistra arcivévodkyně Marie Terezie. Nakonec byl v letech 1738–1742 nejvyšším štolbou císařského dvora. Zemřel náhle v Praze, kde pobýval během korunovace Marie Terezie na českou královnu.

V listopadu 1714 se ve Vídni oženil se svou sestřenicí Marií Antonií Starhembergovou (1692–1742), dcerou významného vojevůdce Arnošta Rüdigera ze Starhembergu. Tehdejší význam rodu Starhembergů dokládají okázalé pětidenní slavnosti doprovázející jejich sňatek, jak to uvádějí vzpomínky současníků[1]. Měli spolu šest dětí, z nichž tři zemřely v dětství. Dcera Marie Ernestina (1717–1749) se v roce 1736 provdala za pozdějšího významného státníka knížete Václava Antonína Kounice.

Jeho švagry byli dlouholetý říšský vicekancléř hrabě Rudolf Josef Colloredo (1706–1788) nebo štýrský zemský hejtman hrabě Karel Adam Breunner (1689–1750).

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. VOKÁČOVÁ, Petra: Příběhy o hrdé pokoře. Aristokracie českých zemí v době baroka; Nakladatelství Academia, Praha, 2014; s. 333–334 ISBN 978-80-200-2364-3

Externí odkazyEditovat