Ferdinand Čapka
Ferdinand Čapka (15. srpna 1905 – 3. září 1987) byl představitel architektonické moderny na Slovensku. Jeho tvorba se v převážné míře orientovala na střední Slovensko. Většinu života strávil v Žilině, kde jeho dílo přispělo k modernímu vzhledu města. Stal se architektem, který na Slovensku v nejvýraznější míře formoval architekturu horských staveb.
| Ferdinand Čapka | |
|---|---|
 | |
| Narození | 15. srpna 1905 Vídeň |
| Úmrtí | 3. září 1987 (ve věku 82 let) Žilina |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
| Povolání | architekt |
| Ocenění | Cena Dušana Jurkoviče |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Studium editovat
Narodil se 15. srpna 1905 ve Vídni v rodině významného občana města, mistra stolařského cechu. Po studiu na uměleckoprůmyslové škole navštěvoval od roku 1930 vídeňskou Akademii výtvarných umění u Petra Behrense. Studium dokončil v roce 1935 na Akademii výtvarných umění v Praze. Svůj první projekt, budovu kina v Novém Jičíně, realizoval už v roce 1933 společně s L. Kammelem. Do Žiliny pozval Čapku už v polovině třicátých let architekt Michal Maximilián Scheer, který se v té době, podobně jako Peter Behrens, zúčastnil soutěže návrhu žilinské synagogy. Na vítězném Behrensově návrhu se výrazně podílel i student Ferdinand Čapka.
Dílo editovat
Už od začátku třicátých let se zapojil do proudu architektonické moderny. Ve své tvorbě vycházel z funkcionalismu, který uplatňoval hlavně v městském prostředí. Ve spolupráci s F. Bednárikem v letech 1933–38 vznikla díla, z nichž většinu tvořily vítězné návrhy z architektonických soutěží. Byli to například škola v Banské Štiavnici (1934), notářský internát a obytné domy v Banské Bystrici (1935), železniční stanice v Žilině (1937). Pozoruhodná je administrativní budova elektráren v Žilině (1940), která připomíná nejlepší díla německého expresionisty Ericha Mendelsohna. Ze spolupráce s Bednárikem pochází i hotel v Donovalech (1936) nebo budova ředitelství poštovní spořitelny v Bratislavě (1938). V dalším období spolupracoval s M. Scheerem. K nejvýznamnějším stavbám z této doby patří tržnice v Žilině z roku 1941 (spolupráce M. Šesták) a taktéž obchodní škola a gymnázium v Prešově z let 1941–1942. Až do roku 1948 Čapka pracoval samostatně. Ve čtyřicátých letech 20. století se soustředil na stavby horského charakteru, kde v převážné míře používal místní materiály, jako dřevo a kámen. Charakteristické je také citlivé zakomponovaní staveb do přírodního prostředí.
Od roku 1948 byl architekt Čapka zaměstnán v žilinském Stavoprojektu, kde tvořivě působil až do odchodu do důchodu v roce 1980. Zde se společně s Ladislavem Bauerem zapojil i do tvorby nové urbanistické koncepce města. Při návrhu sídelního útvaru Hliny I – IV v Žilině (1957) dosáhl přijatelného provázání historického jádra Žiliny s novou zástavbou formou tvorby nových prostor – náměstí Ľudovíta Štúra a polyfunkční zástavby žilinského bulváru, který lze právem považovat za nejvydařenější urbanistický počin 50. let 20. století. V šedesátých letech vznikla další hodnotná díla, jako hotel Boboty ve Vrátné dolině, chata na Popradském plese (s Bauerem), Dom odborov v Žiline (s Řepou), hotel v Komárně. Z posledních Čapkových konceptů byly realizovány banky VÚB Žilina (1979) a VÚB Čadca (1984). V roce 1975 byla architektu Čapkovi udělena Cena Dušana Jurkoviče za souborné dílo.
Časová tabulka editovat
- 1905 – narodil se ve Vídni
- 1930 – absolvoval vídeňskou Akademii výtvarných umění u Petra Behrense
- 1933 – realizoval svůj první projekt, kino v Novém Jičíně (s L. Kammelem)
- 1935 – 1949 – spolupráce se svým pozdějším švagrem Františkem E. Bednárikem, Michalem M. Sheerem a Mikulášem Šestákem
- 1938 – uzavřel manželství s Editou Masarzovou (1918)
- 1940 – 1948 – vedl samostatnou projekční kancelář v Žilině
- 1948 – 1980 – pracoval v podniku Československé stavebné závody (Stavoprojekt)
- 1975 – Cena Dušana Jurkoviče za celoživotní dílo
- 1980 – odchod do penze
- 1985 – stal se zasloužilým členem Svazu slovenských architektů
- 1987 – zemřel 3. září v Žilině, kde je i pohřben
- 1994 – od tohoto roku nese středoslovenská cena za architekturu jeho jméno
- 2005 – při příležitosti 100. výročí narození byla akademickému architektu Ferdinandu Čapkovi udělena in memoriam cena Genius loci solnensis, kterou každoročně uděluje „Zbor Žilincov“ významným osobnostem města
Vybraná díla editovat
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ferdinand Čapka na slovenské Wikipedii.
Literatura editovat
- Dulla, M.: Dejiny architektúry 20. storočia, Bratislava, 1999
- Dulla, M a kolektív: Majstri architektúry, Perfekt, 2007
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferdinand Čapka na Wikimedia Commons - Díla architekta Ferdinanda Čapky v Žilině
