Felix Pino z Friedenthalu

předlitavský státní úředník a politik

Felix Pino z Friedenthalu (něm. Felix Pino von Friedenthal; 14. října 1825 Vídeň14. dubna 1906 Sankt Ruprecht) byl rakousko-uherský, respektive předlitavský státní úředník a politik, v období let 1881–1886 ministr obchodu Předlitavska.

Felix Pino z Friedenthalu
11. ministr obchodu Předlitavska
Ve funkci:
14. ledna 1881 – 16. března 1886
PanovníkFrantišek Josef I.
Předseda vládyEduard Taaffe
PředchůdceAlfred von Kremer
NástupceKarl von Pusswald (správce)
Poslanec Bukovinského zem. sněmu
Ve funkci:
??? – 1878
Poslanec rakouské Říšské rady
Ve funkci:
1871 – 1879
PanovníkFrantišek Josef I.
Ve funkci:
1882 – 1887
PanovníkFrantišek Josef I.
Stranická příslušnost
ČlenstvíCoroniniho klub

Narození14. října 1825
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí14. dubna 1906
Sankt Ruprecht
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
RodičeJoseph Freiherr Pino von Friedenthal
Alma materVídeňská univerzita
Profeseprávník, soudce a politik
CommonsFelix Pino von Friedenthal
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pocházel ze šlechtické rodiny původem z Lombardie. V letech 1845–1848 vystudoval právo na Vídeňské univerzitě. Od roku 1849 působil ve státních službách. Pracoval u trestního soudu v Štýrském Hradci a u ústředního plavebního úřadu v Terstu. Později byl úředníkem politické správy v městech Belluno a Gorizia. V roce 1867 zastával post okresního hejtmana v dolnorakouském Badenu, později tuto funkci vykonával v Gorizii. Následně v letech 1870–1874 byl zemským prezidentem (místodržícím) v Bukovině, kde se podílel na přípravách vzniku Černovické univerzity. Kromě toho do roku 1878 zasedal v Bukovinském zemském sněmu, který ho v roce 1871 zvolil poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor, tehdy ještě nevolen přímo, ale tvořen delegáty jednotlivých zemských sněmů), kde reprezentoval kurii venkovských obcí v Bukovině. Opětovně byl zvolen i v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873, kdy získal mandát poslance za kurii venkovských obcí v Bukovině, obvod Vyžnycja, Putilla, Kicmaň atd.[1]

Do vídeňského parlamentu se opět vrátil v doplňovacích volbách roku 1882 za kurii venkovských obcí v Bukovině, obvod Suceava, Rădăuți atd. Slib složil 5. prosince 1882.[2] Mandát obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1885, nyní ovšem za kurii venkovských obcí v Korutanech, obvod Klagenfurt, Völkermarkt atd. Rezignaci na poslanecký mandát oznámil dopisem 28. ledna 1887.[1]

Po volbách do Říšské rady roku 1885 se uvádí jako člen Coroniniho klubu, oficiálně nazývaného Klub liberálního středu, který byl orientován vstřícněji k vládě Eduarda Taaffeho.[3]

Byl členem klubu německé liberální levice. Zároveň pokračoval ve své dráze vysokého státního úředníka. Od roku 1874 do roku 1879 byl místodržícím v Terstu a pak do roku 1881 místodržícím v Horních Rakousích.[4]

Dne 14. ledna 1881 se stal ministrem obchodu Předlitavska ve vládě Eduarda Taaffeho. Ministrem byl do 16. března 1886.[5] Za jeho působení pokračoval proces spuštění poštovní spořitelny, stejně jako tendence k zestátňování některých soukromých železničních tratí.[4]

Po odchodu z vlády se opět vrátil na úřednické posty a znovu zastával pozici zemského prezidenta v Bukovině.[4]

Reference

editovat
  1. a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  2. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&size=45&page=9585
  3. Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.
  4. a b c Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 8. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Pino von Friedenthal, Felix Maria Frh. (1825-1906), Politiker und Verwaltungsbeamter, s. 84. (německy) 
  5. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 587–588. 

Externí odkazy

editovat