Otevřít hlavní menu

Podoba u různých živočichůEditovat

Pojem „hltan“ označuje různé trubice v předních částech trávicích soustav živočichů. Někdy vzniká vchlípením okrajů ústní dutiny u žahavců, objevuje se také za ústním otvorem ploštěnek (často tento hltan vyčnívá ven z těla) nebo u vířníků (zde se nazývá mastax a je silný a osvalený, slouží ke žvýkání). Hltan se v určité podobě vyskytuje u většiny rozvinutějších živočichů a samozřejmě i u strunatců. U vodních obratlovců je perforován hltan žaberními štěrbinami, u těch suchozemských k tomuto dochází pouze v embryonálním vývoji.[1]

Stavba lidského hltanuEditovat

Hltan je trubice nálevkovitého tvaru. Tvoří navazující trubici, která spojuje dutinu nosní a ústní se žaludkem. Hltan je umístěn v zadní části hrdla, jeho délka je u člověka patnáct centimetrů a je obdobně jako žaludek vystlán sliznicí, aby byl chráněn před žaludečními šťávami. Stěna hltanu je z vaziva a svaloviny.

Je zavěšen na lebeční spodině a v rovni prstencové chrupavky hrtanu prochází do trubicovitého jícnu. Hranici mezi nosní a ústní částí hltanu tvoří měkké patro. Slouží jako křižovatka dýchacích a polykacích cest.

ČástiEditovat

Lidský hlatan má tři oddíly:

  1. nosohltan
  2. ústní část hltanu
  3. hrtanová část

NosohltanEditovat

Nosohltan (nasopharynx) vyrovnává tlak mezi dutinou nosohltanu a dutinou středoušní, na jeho zadní stěně je lymfatická tkáň.

Ústní část hltanuEditovat

Ústní část hltanu (oropharynx) leží za ústní dutinou. Patrové mandle leží mezi dvěma řasami.

Hrtanová částEditovat

Hrtanová část (laryngopharynx) je třetí část hltanu: v přední stěně laryngofaryngu je vstup do hrtanu.

FaryngitidaEditovat

Na tuto kapitolu jsou přesměrována hesla faryngitida a pharyngitis.

Zánět hltanu se označuje pojmem faryngitida.

ReferenceEditovat

  1. ROČEK, Zbyněk. Obecná morfologie živočichů, Trávicí soustava [online]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat