Měkké patro
Měkké patro nebo velum[1] (latinsky palatum molle, velum palatinum) je měkký, sliznicí potažený svalový útvar v ústní dutině. Je prodloužením tvrdého patra směrem k zadní hrdelní stěně a končí volným výběžkem – čípkem (latinsky uvula palatina).[2] Měkké patro má schopnost se zdvíhat, čímž otvírá a zavírá vstup do nosní dutiny.[3] To má význam při dýchání, kdy je spuštěné do ústní dutiny, což umožňuje průchod vzduchu nosem, a také při polykání, kdy se přitlačuje k zadní hrdlové stěně a zabraňuje vstupu potravy do nosu.
Význam pro řeč editovat
Měkké patro má významnou funkci i při artikulaci hlásek.[3] Při jeho přitlačení k zadní hrdlové stěně a současném nevelkém kruhovém stáhnutí nosohltanu ve výši jejich vzájemného dotyku vznikají ústní hlásky. Pokud je měkké patro spuštěné do ústní dutiny a vzduch uniká nosem, vznikají nosové samohlásky a souhlásky.[4]
Tvoří se tu i určité specifické souhlásky. Jak se jazyk těsně přiblíží k měkkému patru a mezi hřbetem jazyka a měkkým patrem se utvoří štěrbina, vznikne úžinová měkkopatrová (velární) souhláska (české ch). Když se hřbet jazyka přitlačí k měkkému patru, čímž úplně zavře cestu výdechovému proudu, vznikne měkkopatrová závěrová souhláska (plozíva)[4] (české k a g).
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mäkké podnebie na slovenské Wikipedii.
Slovníkové heslo měkké patro ve Wikislovníku
- ↑ Slovníkový portál Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV: heslo „velum“
- ↑ TILGNER, Damazy Jerzy. Organoleptická analýza potravín. [s.l.]: Slovenské vydavateľstvo technickej literatúry, 1961. 366 s. Dostupné online. S. 52. (slovensky)
- ↑ a b DVONČOVÁ, Jana; JENČA, Gejza; KRÁĽ, Ábel. Atlas slovenských hlások. 1. vyd. Bratislava: Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, 1969. S. 39. (slovensky)
- ↑ a b KRÁĽ, Ábel; SABOL, Ján. Fonetika a fonológia. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo (SPN), 1989. 392 s. ISBN 80-08-00036-8. S. 129. (slovensky)
