Wikipedie

Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Roztokách u Prahy

farní sbor církve v Roztokách

Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Roztokách u Prahy (někdy jen Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Roztokách) je jeden ze sborů Českobratrské církve evangelické, který z rozhodnutí Synodu této církve vznikl na podzim roku 2022.[1] Bohoslužby se konají ve vile v roztockém Tichém údolí číslo 125.[2]

Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Roztokách u Prahy
SeniorátPražský seniorát
FarářAnna Pokorná
KurátorAnna Kaucká
Kontakt
Adresa sídlaTiché údolí 125, Roztoky, 252 63, Česko (Vila Tiché údolí 125)
Souřadnice50°9′21,99″ s. š., 14°23′31,8″ v. d.
Datová schránkahveayes
IČO17277965 (VR)
Údaje v infoboxu aktuální k roku 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

V Roztokách vznikla během druhé světové války 28. září 1941 kazatelská stanice spravovaná libčickým sborem Českobratrské církve evangelické. V čele stanice (v jejím výboru) stáli Ing. O. Chvojka a Václav Černý. Pro bohoslužebná setkání poskytla Roztockým své prostory zdejší náboženská obec Církve československé husitské (CČSH).[3] Roku 1984 však kazatelská stanice zanikla,[4] byť nikoli administrativně.[5]

O třicet let později (během léta 2014) se začaly v Roztokách k bohoslužbám jednou za měsíc scházet mladé rodiny přistěhované z Prahy spolu s místními věřícími. Během služeb Božích nejvíce vypomáhali Pavel Pokorný, Pavel Hanych či Pavel Kočnar. Od léta 2016 místní obnovili i roztockou kazatelskou stanici. Bohoslužby se od října 2016 konají pod vedením faráře z libčického sboru a docházelo na ně (k roku 2018) třicet až šedesát návštěvníků včetně dětí.[5] Rozvoj a život společenství v Roztokách tak vypadal na brzké osamostatnění se a vytvoření vlastního sboru. Pražský seniorát Českobratrské církve evangelické, pod nějž Libčice i Roztoky spadají, proto v roce 2020 podpořil plány Roztockých na povolání vlastního faráře. Představitelé kazatelské stanice oslovili Annu Pokornou a začali s ní vyjednávat s tím, že by se od 1. října 2021 stala na poloviční úvazek jejich farářkou.[6]

Aby bylo možné tento plán administrativně realizovat, bylo nutné buď navýšit farářský úvazek ve sboru v Libčicích u Prahy, nebo využít některého z blízkých sborů Pražského seniorátu, které mají možnost mít dva faráře, ale místo druhého kazatele nemají aktuálně obsazené. Mezi takové patřil i sbor v pražských Kobylisích, kde shodou okolností Anna Pokorná absolvovala svůj vikariát. Představitelé kobyliského sboru plán schválili. Pro realizaci zamýšleného záměru se musela roztocká kazatelská stanice převést (tzv. „přefařit“) z libčického sboru pod sbor kobyliský,[6] k čemuž došlo 16. srpna 2021.[2] Členové kobyliského sboru pak na svém sborovém shromáždění konaném 19. září 2021 zvolil Pokornou na dobu určitou (od 1. října 2021 do 30. září 2022) na místo své druhé farářky s polovičním úvazkem určeným výhradně pro práci v Roztokách.[6] Synod Českobratrské církve evangelické, který podle řádů církve o vzniku či rušení sborů rozhoduje, pak na svém jednání v červnu 2022 ve Svitavách schválil vznik roztockého sboru, čímž se Roztoky staly – není-li uvažován evangelický sbor německého jazyka – po 57 letech prvním vzniknuvším sborem této církve.[7]

Kazatelé editovat

Od 1. října 2021 do 30. září 2022 byla v čele – v tu dobu ještě kazatelské stanice – na poloviční úvazek Anna Pokorná, druhá farářka sboru v Praze 8–Kobylisích,[6][8] kterou si následně sbor zvolil za svou farářku.[9]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ KITTA, Michal; POKORNÝ, Pavel; SCHNEIDER, Jiří. Usnesení 4. zasedání 35. synodu ČCE [online]. Praha: Českobratrská církev evangelická, 2022-06-14 [cit. 2022-07-05]. Kapitola Usnesení č. 31: Zřízení FS ČCE v Roztokách a prohlášení tamního kazatelského místa za misijní. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Kazatelská stanice Roztoky [online]. Praha: Evangnet [cit. 2022-07-05]. Dostupné online. 
  3. ↑ Synodní rada Českobratrské církve evangelické. Církev v proměnách času. Sborník k 50. výročí spojení Českobratrské církve evangelické. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, Kalich, 1969. 313 s. Kapitola Libčice nad Vltavou, s. 160. 
  4. ↑ Synodní rada Českobratrské církve evangelické. Církev v proměnách času. 1969–1999. Sborník Českobratrské církve evangelické. Příprava vydání Miroslav Brož. Praha: Kalich, 2002. 414 s. ISBN 80-7017-697-0. Kapitola Libčice nad Vltavou, s. 199. 
  5. ↑ a b Synodní rada Českobratrské církve evangelické. Církev v proměnách času. 2000–2017. Sborník Českobratrské církve evangelické. Příprava vydání Lenka Dobšová a Monika Voženílková. Praha: Kalich, 2019. 518 s. ISBN 978-80-7017-259-9. Kapitola Libčice nad Vltavou, s. 210. 
  6. ↑ a b c d KOLÁŘ, Ondřej. Naše podpora vzniku samostatného evangelického sboru v Roztokách [online]. Praha: Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Praze 8 – Kobylisy, 2021-08-21 [cit. 2022-07-05]. Dostupné online. 
  7. ↑ ROZBOŘILOVÁ, Adéla. Letošní synod byl opět vícedenní. Vznikl první nový sbor od roku 1965. Český bratr. Červen 2022, roč. 98, čís. 6, s. 31. ISSN 1211-6793. 
  8. ↑ f. Anna Pokorná [online]. Praha: Evangnet [cit. 2022-07-05]. Dostupné online. 
  9. ↑ Zasedání synodní rady 04. 10. 2022 [online]. Praha: Českobratrská církev evangelická, 2022-10-27 [cit. 2023-07-14]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • ROZBOŘILOVÁ, Adéla. Letošní synod byl opět vícedenní. Vznikl první nový sbor od roku 1965. Český bratr. Červen 2022, roč. 98, čís. 6, s. 31. ISSN 1211-6793. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Farní_sbor_Českobratrské_církve_evangelické_v_Roztokách_u_Prahy&oldid=23666755“