Otevřít hlavní menu

Fakulta chemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze

Fakulta chemnické technologie (FCHT) je nejstarší součástí Vysoké školy chemicko-technologiecké v Praze (VŠCHT) a dodnes je to její početně největší fakulta, umístěná převážně v budově A VŠCHT. Zaměřuje se na studium chemie v bakalářském, magisterském studiu a doktorském studiu v chemických oborech a specializacích zaměřených na organickou, anorganickou chemii, chemii solidů, organickou a anorganickou technologii, chemii a technologii polymerů, skla, keramiky a kovů. Bakalářské studium je tříleté, v případě restaurování čtyřleté, magisterské studium je dvouleté. Studenti jsou v prvním ročníku zařazení do kruhů podle své specializace. Společný a povinný chemický základ ve formě studia organické, anorganické a biochemie, chemického inženýrství, matematiky, fyziky a fyzikální chemie spojený s laboratořemi stále tvoří více jak 80% časové dotace oboru v bakalářském stupni. Magisterské obory jsou naopak diferencovány úplně a nemají společný základ. Fakulta je složena z děkanátu a následujících ústavů, které se dle detailnější specializace, přístrojového vybavení a typů laboratoří člení na pracovní skupiny.

Fakulta chemické technologie
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Budova fakulty
Vedení fakulty
Děkan prof. Ing. Karel Bouzek, Dr.[1]
Proděkan doc. Ing. Petr Zámostný, Ph.D.
Proděkan prof. Ing. Aleš Helebrant, CSc.
Proděkan doc. Ing. Pavel Novák, Ph.D.
Tajemnice Ing. Monika Šáchová
Statistické údaje
Ústavy 13[2]
Základní informace
Původní název Pražská Polytechnika
Datum založení 1952
Status veřejná
Kontaktní údaje
Adresa FCHT VŠCHT
Technická 5
166 28 Praha 6
Telefon (+420) 220 441 111
DIČ CZ60461373
Souřadnice
fcht.vscht.cz

Ústav anorganické technologieEditovat

Ústav anorganické technologie se zaměřuje na výchovu odborníků jak pro klasické velkotonážní výroby výroba kyseliny sírové, výroba amoniaku, výroba hnojiv, tak na vysoce sofistikované technologie, které představují membránové a elektromembránové procesy, fotokatalyzátory.

V současné době má tento ústav čtyři pracovní skupiny:

Heterogenní nekatalyzované reakce

Procesy pro ochranu životního prostředí. Rozklad přírodních fosfátových rud a magnezitu minerálními kyselinami. Bezodpadové technologie mikrokrystalických anorganických produktu s řízenými vlastnostmi.

Katalytické procesy

Katalytické a separační procesy v membránových systémech. Výzkum v oblasti kinetiky heterogenních katalyzovaných reakcí (oxidace SO2, NH3). Příprava a charakterizace katalyzátorů a tvorba programového vybavení pro simulaci některých chemicko-technologických procesů.

Fotokatalýza

Cílem této skupiny je přispět k objasnění fundamentálních vědeckých otázek a vyřešení technických problémů, které dosud brání širokému praktickému uplatnění fotoaktivního nanokrystalického oxidu titaničitého v oblastech samočisticích hygienických povrchů, fotokatalytického čištění vzduchu, vody a kontaminované zeminy, organické syntézy, využívání sluneční energie a v dalších oborech.

Technická elektrochemie

Činnost pracovní skupiny Technické elektrochemie se orientuje především na aplikace elektrochemie v ochraně životního prostředí. V prvé řadě se jedná o vývoj alternativních zdrojů energie - nízkoteplotních palivových článků typu PEM.

Ústav kovových materiálů a korozního inženýrstvíEditovat

Ústav vznikl jako Ústav chemické metallurgie a metallografie na ČVU roku 1923 z Kabinetu chemické metallurgie. Dnes se ústav zabývá materiálovým a korozním inženýrství.

Ústav chemie pevných látekEditovat

Katedra mineralogie je pravděpodobně nejstarší katedra Pražské polytechniky.

Ústav polymerůEditovat

Na VŠCHTI byl v roce 1949 zřízen ústav plastických hmot, vedený Prof. Ottou Wichterlem, který se nejvíce proslavil objevem technologie výroby a aplikací kontaktních očních čoček. Napsal také první ucelenou učebnici o polymerech. Nejprve v roce 1953 byla zřízena katedra technologie zpracování kaučuku a plastických hmot pod vedením Prof. Ivana Franty, jednoho z nejúspěšnějších odborníků v oblasti zpracování plastů a kaučuků. Sloučením této katedry s katedrou makromolekulární chemie (původně ústavem plastických hmot) v roce 1971 vznikla katedra polymerů, dnešní ústav polymerů.

V 50. letech se pracovníci ústavu mimo jiné zabývali vývojem hmot na výrobu gramofonových desek, umělých skluznic lyží, kontaktních očních čoček. 60. léta přinesla výzkum pro výrobu silikonového kaučuku, 70. léta převládaly činnosti spojené s výrobou konstrukčního polyamidu a tuzemského suspenzního polyvinylchloridu, v 80.létech se rozvíjely medicinální aplikací polymerů. V této oblasti dnes ústav disponuje speciální laboratoří lékařských aplikací polymerů. Kromě klasického studia syntézy makromolekulárních látek (polyamidů,polyimidů polyesterů, polyesteramidů), polymerizačních mechanismů a fyzikálně-chemických charakteristik (reologie) se ústav zaměřuje na studium nanokompozitů, polymerních sorbentů a membrán pro aplikace v medicíně, elektronice, ekologii a polygrafii.

Ústav inženýrství pevných látekEditovat

Zaměřuje se na především studium povrchové struktury pevných materiálů a navrhování materiálů z hlediska požadovaných užitných vlastností. Základem výzkumu jsou nanotechnologie a tenké vrstvy bez ohledu na použitý materiál (keramika, polymer, sklo, organika), tradičním záběrem ústavu je pak materiálové inženýrství pro elektroniku (diody, tranzistory atp.). Z hlediska výzkumu užitných vlastností jde především vliv nanovrstev na vodivost, magnetismus nebo na bioúčinky a transport léčiv. Ústav spolupracuje s IKEM, fyzikálním ústavem AV a komerčním průmyslem v oboru nano a bioinženýrství.

Bakalářské studiumEditovat

Aplikovaná chemie a materiályEditovat

  1. Chemie a chemické technologie
  2. Chemie a technologie materiálů
  3. Softwarové inženýrství pro chemické aplikace
  4. Chemie a materiály pro ekologické aplikace
  5. Chemie materiálů pro automobilový průmysl
  6. Vodíkové a membránové technologie

Syntéza a výroba léčivEditovat

  1. Syntéza a výroba léčiv

Biomateriály pro medicínské využitíEditovat

  1. Biomateriály pro medicínské využití

Forenzní analýzaEditovat

  1. Chemie a materiály ve forenzní analýze

Konzervování-restaurováníEditovat

Celý název Konzervování-restaurování objektů kulturního dědictví a uměleckořemeslných děl

  1. Technologie konzervování a restaurování
  2. Konzervování-restaurování uměleckořemeslných děl z kovů
  3. Konzervování-restaurování uměleckořemeslných děl ze skla a keramiky
  4. Konzervování-restaurování uměleckořemeslných děl z textilních materiálů

Magisterské studiumEditovat

Chemie a chemické technologieEditovat

  1. Základní a speciální anorganické technologie
  2. Technologie organických látek a chemické speciality
  3. Aplikovaná informatika v chemii

Chemie materiálů a materiálové inženýrstvíEditovat

  1. Anorganické nekovové materiály

Anorganická, organická a makromolekulární chemieEditovat

  1. Anorganická chemie
  2. Organická chemie
  3. Makromolekulární chemie

Syntéza a výroba léčivEditovat

  1. Syntéza léčiv
  2. Výroba léčiv

Konzervování-restaurování objektů kulturního dědictvíEditovat

  1. Technologie konzervování a restaurování

Studijní a výukové centrum Most–VelebudiceEditovat

Detašované středisko je zaměřeno na výuku většina oborů FCHT studenty z okolí Mostu.


Starší (zrušené) magisterské oboryEditovat

  1. Technologie anorganických látek (do roku 2004)
  2. Technologie organických látek (do roku 2004)
  3. Chemie a technologie materiálů (do roku 2004)
  4. Chemie a technologie anorganických materiálů (do roku 2004)
  5. Chemická technologie kovových a speciálních anorganických materiálů (do roku 2006)
  6. Technologie výroby a zpracování polymerů (do roku 2006)
  7. Materiálové inženýrství (do roku 2005)

Vedení fakultyEditovat

  • prof. Ing. Karel Bouzek, Dr. – děkan
  • doc. Ing. Petr Zámostný, Ph.D. – proděkan pro pedagogickou činnost
  • prof. Ing. Aleš Helebrant, CSc. – proděkan pro vědu a výzkum
  • doc. Ing. Pavel Novák, Ph.D. – proděkan pro styk s průmyslem a zahraniční styky
  • Ing. Monika Šáchová – tajemnice

PřehledEditovat

Počty studentů bakalářských oborůEditovat

k 31.10.2011

Studijní program počet studentů
Aplikovaná chemie a materiály 255
Konzervování-restaurování objektů kulturního dědictví 120
Syntéza a výroba léčiv 331
Biomateriály pro medicínské využití 45
Celkem 751

Počty absolventů bakalářských oborůEditovat

v roce 2011

Studijní program počet absolventů
Aplikovaná chemie a materiály 53
Konzervování-restaurování 22
Syntéza a výroba léčiv 69
Celkem 144

Počty studentů magisterských oborůEditovat

k 31.10.2011

Studijní program počet studentů
Chemie a chemické technologie 76
Chemie materiálů a materiálové inženýrství 50
Syntéza a výroba léčiv 127
Anorganická, organická a makromolekulární chemie 40
Konzervování-restaurování 19
Celkem 312

Počty absolventů magisterských oborůEditovat

rok 2011

Studijní obor Počet absolventů
Chemie a chemické technologie 18
Chemie materiálů a materiálové inženýrství 21
Syntéza a výroba léčiv 40
Anorganická, organická a makromolekulární chemie 21
Konzervování - restaurování 20
Celkem 106

Počty studentů doktorských oborůEditovat

k 31.10.2011

Studijní program Počet studentů
Chemie 77
Syntéza a výroba léčiv 10
Chemie a chemické technologie 66
Chemie a technologie materiálů 87

Počty zahraničních studentů v Bc. a Mgr. oborechEditovat

Rok 2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 2011/12
Počet studentů 42 92 88 144 123

OdkazyEditovat