Otevřít hlavní menu

Evropský den památky spravedlivých

významný den

Evropský den památky spravedlivých je významný den, který v roce 2012 ustavil Evropský parlament jako připomínku těch, kteří se z vlastního morálního přesvědčení postavili zločinům proti lidskosti a totalitním režimům. Tento den rozšiřuje myšlenku udělování ocenění Spravedlivý mezi národy tak, jak ji vypracoval památník Jad Vašem, na všechny případy genocidy a formy totalitarismu, a to díky odhodlání Moše Bejského.

Evropský den památky spravedlivých připadá na 6. března, den výročí úmrtí Mošeho Bejského.

HistorieEditovat

Žádost o vyhlášení Evropského dne spravedlivých přednesly Evropské unii a Radě Evropy stovky předních italských a evropských osobností ze světa kultury pod záštitou neziskové organizace Gariwo – Zahrada spravedlivých. Brzy tato výzva získala podporu významných institucí, jako jsou například prezident Polské republiky, Knihovna Václava Havla, organizace Libera, kterou založil otec Luigi Ciotti, a mnoha dalších vlivných subjektů z celé Evropy. Mezi nejznámější signatáře patří Umberto Eco, Dario Fo nebo Daniel Goldhagen.

Písemné prohlášení č. 3/2012, které dne 16. ledna 2012 předložili Gabriele Albertini, Lena Kolarska-Bobińska, Niccolò Rinaldi a David-Maria Sassoli, vymezuje cíle Evropského dne památky spravedlivých takto:

Evropský parlament,

– s ohledem na článek 123 jednacího řádu,

A. připomínaje značný morální význam Zahrady spravedlivých v Jeruzalémě zřízené z podnětu Mošeho Bejského, jež vzdává hold těm, kteří během holocaustu pomáhali Židům;

B. připomínaje instituce, které ocenily osoby, jež zachraňovaly lidské životy během všech genocid, masových vražd (např. v Arménii, Bosně, Kambodži a Rwandě) a dalších zločinů proti lidskosti spáchaných ve 20. a 21. století;

C. připomínaje všechny ty, kteří chránili lidskou důstojnost během nacismu a komunistického totalitního režimu;

D. vzhledem k tomu, že připomínání si vykonaného dobra je nezbytné pro proces evropské integrace, protože mladší generace učí, že každý vždy může zvolit pomoc jiným lidským bytostem a bránit lidskou důstojnost, a že veřejné instituce jsou povinny vyzdvihovat příklad lidí, kteří dokázali chránit osoby pronásledované kvůli nesnášenlivosti;

1. podporuje žádost významných osobností o vyhlášení Evropského dne památky spravedlivých, abychom si 6. března připomínali ty, kteří se jako jednotlivci postavili zločinům proti lidskosti a totalitním režimům;

2. pověřuje svého předsedu, aby toto prohlášení spolu se jmény jeho signatářů předal vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Komisi, Radě a parlamentům členských států.[1]

Evropský parlament schválil Evropský den památky spravedlivých dne 10. května 2012 388 podpisy.

OslavyEditovat

Činnost spojenou se spravedlivými na mezinárodní úrovni podporuje Gariwo – Zahrada spravedlivých, Zahrada spravedlivých pro Armény v Jerevanu, spisovatelka a zakladatelka nevládní organizace Gariwo Svetlana Broz, jež usiluje o založení Zahrady spravedlivých v Sarajevu, a další osobnosti, jako je například Yolande Mukagasana, nositelka titulu Spravedlivý mezi národy a svědkyně rwandské genocidy.

2012Editovat

 
Oslava na počest spravedlivých v divadle Teatro Franco Parenti v Miláně
  • Dědictví Václava Havla a Charty 77 a Evropský den spravedlivých. Konference uskutečněná v Praze dne 8. února 2012 za účasti vážených hostů, jako jsou Milan Horáček, německý politik českého původu a poslanec Evropského parlamentu, signatář Charty 77 a filozof Daniel Kroupa nebo člen Charty Pavel Bratinka. Gabriele Nissim poprvé v České republice představil svůj dokumentární film I giovani dell'antipolitica, který o Havlovi a Chartě 77 tajně natočil v Praze v roce 1986.[2]
  • Oslava na počest spravedlivých. Konala se v divadle Teatro Franco Parenti v Miláně dne 6. března 2012. Zazněly při ní příběhy svědků, projevy zástupců ze světa kultury a umění, ukázky z knihy La Bontà Insensata, kterou Gabriele Nissim nedlouho předtím vydal, a promítaly se filmy a dokumenty.
  • Koncert na počest spravedlivých. Uskutečnil se ve Varšavě dne 30. března 2012. Zúčastnili se mimo jiné italský velvyslanec Riccardo Guariglia, někdejší disident Adam Michnik a herečka Maja Komorowska. Zazněla hudba Fryderyka Chopina a Gaetana Liguoriho v podání pianisty Janusze Olejniczaka.

2013Editovat

Město Milán se stává představitelem iniciativ Evropského dne památky spravedlivých, je inspirací pro Evropu a zahajuje oslavy, které se budou konat i v Bruselu, Varšavě, Praze, Sarajevu a Petrohradu. S vlastními iniciativami se připojují i další italská města, například Brescia, Padova, Monza nebo Tolentino.

Strom Evropského dne památky spravedlivýchEditovat

Logo iniciativ ze dne 6. března představuje strom, který je tvořen klíčovými slovy vyjadřujícími hodnoty tohoto dne.

OdkazyEditovat