Přeslička rolní

druh rostliny
(přesměrováno z Equisetum arvense)

Přeslička rolní (Equisetum arvense) je druh byliny z třídy přesličky (Equisetopsida).

Jak číst taxoboxPřeslička rolní
alternativní popis obrázku chybí
Přeslička rolní
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkapraďorosty (Monilophyta)
Třídapřesličky (Equisetopsida)
Řádpřesličkotvaré (Equisetales)
Čeleďpřesličkovité (Equisetaceae)
Rodpřeslička (Equisetum)
Binomické jméno
Equisetum arvense
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jarní lodyha s výtrusným klasem

PopisEditovat

Přeslička rolní je vytrvalá, výtrusná bylina vysoká nejčastěji 10–70 cm.[2] Na rozdíl od přesličky bahenní má přeslička rolní výrazný sezónní dimorfismus, na jaře vyrůstá fertilní lodyha s výtrusnicovým klasem, která je nezelená, později potom sterilní letní zelená lodyha. Letní lodyha je mělce rýhovaná a přeslenitě se větví, střední dutina zabírá asi třetinu průměru lodyhy. Jako u ostatních přesliček se v každé uzlině nachází pochva, což jsou vlastně bočně srostlé přeslenitě uspořádané listy, nahoře mají listy volné konce a tvoří zuby pochvy. První článek v přeslenu je delší než příslušná lodyžní pochva na hlavním stonku (na rozdíl od přesličky bahenní, kde je to naopak). Jarní lodyha je cca 10–20 cm vysoká, nezelená, hnědavá až červenohnědá, na vrcholu je cca 1–4 cm dlouhý elipsoidní výtrusnicový klas (strobilus).

Výskyt ve světěEditovat

Roste skoro v celé Evropě a Asii (kromě tropů), a také ve velké části Severní Ameriky, adventivní výskyt byl zaznamenán na Novém Zélandu a v jižní Africe.[3][4]

Rozšíření v ČREditovat

Jedná se o hojný druh rozšířený od nížin do hor, asi nejhojnější přeslička v ČR. Nejčastější je jako polní plevel, ale může se vyskytovat i jinde, např. v luzích.

Riziko záměnyEditovat

Při sběru nati přesličky rolní hrozí zejména záměna se vzhledově podobnou, avšak jedovatou přesličkou bahenní. Přeslička bahenní roste obecně na vlhčích až mokrých stanovištích, je však možno ji nalézt např. i na náspech nebo na polích. Spolehlivým rozlišovacím znakem je délka bazálního článku postranních větévek. Ten je u přesličky rolní delší než zubatá pochva obklopující stonek, zatímco u přesličky bahenní je kratší. Odlišný je také charakter dutin na řezu lodyhou. Přeslička rolní má velkou centrální dutinu a drobné vedlejší kanálky, zatímco u přesličky bahenní jsou vedlejší kanálky velké.[5]

ReferenceEditovat

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.2. 4. září 2021. Dostupné online. [cit. 2021-10-11]
  2. Hrouda L. (2000): Equisetaceae, in Kubát K. et al. (eds.): Klíč ke květeně České republiky, Academia, Praha, p.: 76–80
  3. Hrouda L. (1988): Equisetaceae DC,in Hejný S. et Slavík B. (eds): Květena České republiky, vol. 1, p.:205–223
  4. http://linnaeus.nrm.se/flora/orm/equiseta/equis/equiarvv.jpg
  5. SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 1. 2. vyd. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0643-5. 

LiteraturaEditovat

  • Hrouda L. (1988), In Slavík et Hejný: Květena České republiky, vol. 1.

Externí odkazyEditovat