Otevřít hlavní menu

Emil Wolf (30. července 1922 Praha2. června 2018) byl česko-americký fyzik. Věnoval se zejména fyzikální optice - difrakci, soudržnosti optických polí, spektroskopii částečně koherentního záření a teorii přímého rozptylu a inverzního rozptylu.

Emil Wolf
Emil Wolf.PNG
Narození 30. července 1922
Praha
Úmrtí 2. června 2018 (ve věku 95 let)
Rochester
Alma mater Bristolská universita
Zaměstnavatel Rochesterská univerzita
Ocenění medaile Frederica Ivese (1977)
medaile Alberta A. Michelsona (1980)
Max Born Award (1987)
čestný doktor Groningenské univerzity
Doctor honoris causa Univerzity v Edinburghu
… více na Wikidatech
Funkce prezident (Optical Society)
Podpis Emil Wolf – podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

Narodil se v Praze. Po německé okupaci odešel do Itálie, posléze do Francie, a v roce 1940 do Spojeného království, kde pracoval pro československou vládu v exilu. Po válce zůstal v Británii a začal se věnovat fyzice. V roce 1948 ji vystudoval na univerzitě v Bristolu. Na univerzitě v Edinburghu ho vedl nositel Nobelovy ceny Max Born. Ten z něho učinil jednoho z nejoblíbenějších žáků a spolu také napsali Základy optiky, jednu ze standardních učebnic optiky běžně známou jako "Born a Wolf". Studia dokončoval na Manchesterské univerzitě. V roce 1959 odešel do Spojených států amerických, kde mu byla nabídnuta pozice na univerzitě v Rochesteru. Tam byl profesorem optické fyziky.[1] Získal též americké občanství. V roce 1978 byl zvolen prezidentem Americké optické společnosti.

K jeho nejvýraznějším objevům patří tzv. Wolfův efekt. Stal se zakladatelem moderní teorie optické koherence, když dokázal, že pozorovatelnost interferenčních proužků souvisí nejen se spektrálními, ale také se statistickými vlastnostmi světla.[2]

Získal řadu ocenění v oboru (Max Born Award ad.), v roce 1991 ho ocenila Československá akademie věd, svou zlatou medailí. Časopis Vesmír v roce 2002 spočítal, že je třetím nejcitovanějším českým fyzikem.[3]

ReferenceEditovat