Emil Leeb

generál dělostřelectva nacistického Německa

Emil Leeb (17. června 1881 v Pasově8. září 1969 v Mnichově) byl veterán první světové války a německý generál za druhé světové války v hodnosti General der Artillerie (generál dělostřelectva). Známý je především díky svému působení jako vedoucí armádního zbrojního úřadu (Heeres-Waffenamt). Jeho starším bratrem byl vysoce vyznamenaný polní maršál nacistického Německa, Wilhelm von Leeb.

Emil Leeb
Generál Leeb stojí v koženém plášti druhý zleva na fotografii z roku 1941 z vojenské základny v Peenemünde.
Generál Leeb stojí v koženém plášti druhý zleva na fotografii z roku 1941 z vojenské základny v Peenemünde.

Narození17. červen 1895
Pasov, Německé císařství
Úmrtí8. září 1969
Mnichov, Západní Německo
Vojenská kariéra
HodnostGeneral der Artillerie (Generál dělostřelectva)
Sloužil1901 - 1945
Složka Reichsheer (do roku 1918)
Reichswehr (do roku 1933)
Wehrmacht
Jednotka4. Bayerisches Feld-Artillerie-Regiment "König"
1. Bayerisches Reserve-Feld-Artillerie-Regiment
Velel15. pěší divize
XI. armádní sbor
Velitel armádního zbrojního úřadu
VálkyPrvní světová válka
Druhá světová válka
VyznamenáníRytířský kříž válečného záslužného kříže s meči
Německý kříž ve stříbře
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Mládí a první světová válka editovat

Narodil 17. června roku 1881 ve východobavorském městě Pasově. Následně se rozhodl, stejně jako jeho starší bratr Wilhelm (pozdější polní maršál), vstoupit do královské bavorské armády. Po dokončení vojenského vzdělání u kadetního sboru byl v létě roku 1901 zařazen jako praporčík (Fähnrich) k 4. bavorskému pluku polního dělostřelectva (4. Bayerisches Feld-Artillerie-Regiment "König").

K 1. říjnu 1932 se stal plukovníkem Reichswehru. Ještě v této hodnosti převzal 1. dubna 1935 15. dělostřeleckou divizi Wehrmachtu (ve Frankfurtu nad Mohanem) jako velitel. 1. července 1935 byl povýšen do hodnosti generálmajora a 1. srpna 1937 do hodnosti generálporučíka. S 11. armádním sborem, kterému od 1. dubna velel, se zúčastnil rámci 10. armády Wehrmachtu při armádní skupině Jih invaze do Polska. Po smrti Karla Beckera se stal 16. dubna 1940 šéfem armádního vyzbrojovacího úřadu, který vedl až do 1. února 1945. Kromě toho se podílel na pracovní skupině Hromosvod, která se zabývala vývojem biologických zbraní. Leeb byl také členem dozorčí rady Reichswerke Hermann Göring.

V roce 1957 patřil k zakladatelům Deutsche Gesellschaft für Wehrtechnik - Německému spolku pro obrannou techniku, lobbistickému sdružení zbrojního průmyslu. Zemřel v roce 1969 v Mnichově a byl pohřben v Waidringu v Tyrolsku.

Shrnutí vojenské kariéry editovat

Data povýšení editovat

Válečná vyznamenání editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Emil Leeb na německé Wikipedii.

Externí odkazy editovat