Emil Dynybyl
Emil Dynybyl (21. listopadu 1897 Kostelní Střimelice – 19. července 1948 Praha) byl český podnikatel, průmyslník, lihovarník, barman a esperantista. Roku 1918 založil na pražském Žižkově vlastní podnik vyrábějící nejrůznější druhy alkoholických nápojů, posléze pojmenovaný Verda Stelo Emil Dynybyl, který úspěšně rozvíjel a ten se stal jedním z největších závodů svého druhu v Československu.
| Emil Dynybyl | |
|---|---|
| Narození | 21. listopadu 1897 Kostelní Střimelice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 19. července 1948 (ve věku 50 let) Praha  Československo |
| Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Národnost | česká |
| Povolání | podnikatel, lihovarník, barman a esperantista |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život editovat
Mládí editovat
Narodil se v Kostelních Střimelicích (později součást obce Stříbrná Skalice) nedaleko Benešova do rodiny kováře Bohumila Dynybyla a jeho manželky Marie, rozené Hrušové,[1] rodina se po roce 1900 přestěhovala na Žižkov u Prahy. Vyučil se obchodním příručím, během první světové války patrně sloužil v rakousko-uherské armádě.
Podnikání editovat
Roku 1918 si zřídil menší lihovarnický podnik v Chelčického ulici na pražském Žižkově.[2] Závod se zdárně rozvíjel, vyráběl mj. gin, griotku a další. Při zápisu firmy do obchodního rejstříku rozhodl Dynybyl jako nadšenec pro jazyk esperanto pojmenoval v této umělé řeči i svůj podnik, jehož oficiální název zněl Průmysl likérových nápojů Verda Stelo Emil Dynybyl („verda stelo“ = „zelená hvězda“). Úředníci název zprvu odmítali,[2] Dynybyl si jej však prosadil.
Rovněž se zasloužil o rozvoj barmanské kultury v prvorepublikovém Československu. V říjnu 1927 se podílel na spolupořádání barmanské soutěže v baru paláce Luxor na Václavském náměstí, vůbec druhá taková soutěž kdy konaná v Evropě.[3][4]
Ve 40. letech 20. století byla výroba likérky přesunuta do průmyslového závodu, do roku 1939 vyrábějícího obuvnická kopyta,[5] v Říčanech nedaleko Prahy, kterou přeměnil na ovocný lihovar. K dalšímu rozšíření výroby došlo roku 1942.
Úmrtí editovat
Po převzetí moci ve státě komunistickou stranou v Československu v únoru 1948 byla rodinná firma znárodněna a přejmenována, Dynybyl přišel o většinu svého podnikatelského i soukromého majetku. Ztrátu podniku těžce nesl, 19. července 1948 jej pak stihl infarkt, kterému ve věku 50 let podlehl. Pohřben byl v rodinné hrobce na Olšanských hřbitovech.
Po smrti editovat
Jeho potomci následně emigrovali z Československa, likérka byla pak vrácena potomkům Emila Dynybyla v roce 1991. Firmu v roce 1999 koupila švédská společnost Vin and Spirit AB. V roce 2005 firmu odkoupila skupina Bohemia Sekt a přesunula výrobu do Mikulova. V roce 2016 koupil značku gin Dynybyl od české skupiny Bohemia Sekt středoevropský výrobce lihovin Stock Spirits Group, který v České republice vlastní likérku Stock Plzeň-Božkov.[6]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ DYNYBYL Emil 21.11.1897-19.7.1948 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2022-10-04]. Dostupné online.
- ↑ a b HLOUSEK, Petr. Rum od Dynybyl, Říčany - Česko. Petrovy rumové etikety [online]. [cit. 2022-10-04]. Dostupné online.
- ↑ Dynybyl > Pálenky naše | Dios Vinotéka,víno. vinoteka.dios.cz [online]. [cit. 2022-10-04]. Dostupné online.
- ↑ NAPSAL, Nová éra?. České likéry Dynybyl začínají novou éru. Čtěte příběh jejich zakladatele [online]. [cit. 2022-10-04]. Dostupné online.
- ↑ V Říčanech se v areálu bývalého lihovaru otevře nové obchodní centrum. iDNES.cz [online]. 2011-10-28 [cit. 2022-10-04]. Dostupné online.
- ↑ Likérka Stock rozšíří české portfolio. Koupila tři značky od Bohemia Sekt [online]. 2016-10-12 [cit. 2018-04-10]. Dostupné online.