Otevřít hlavní menu

Emanuel Hruška (31. ledna 1906 v Praze16. srpna 1989 v Praze) byl český architekt a vysokoškolský pedagog. Jednalo se o urbanistu, teoretika, pedagoga, zakladatele a spoluzakladatele mezinárodních organizací a zakladatele urbanismu na Slovensku.

Prof. Ing. arch. Dr. techn. Emanuel Hruška, DrSc.
Narození 31. ledna 1906
Praha
Úmrtí 16. srpna 1989 (ve věku 83 let)
Praha
Alma mater České vysoké učení technické v Praze
Příbuzní Franz Hruschka (bratranec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

BiografieEditovat

Emanuel Hruška se narodil 31. ledna 1906 v Praze v úřednické rodině. Jeho bratrancem byl architekt Franz Hruschka.

V roce 1924 maturoval na reálném gymnáziu v Praze na Vinohradech, v letech 19241928 pokračoval studiem na Vysoké škole architektury a pozemního stavitelství na Českém vysokém učení technickém v Praze. V období 19281931 pokračoval ve studiu na Akademii výtvarných umění u profesora Josefa Gočára. V roce 1934 obhájil doktorát technických věd na ČVUT v Praze, v roce 1938 byl habilitován docentem na ČVUT v Praze. V letech 19381945 byl zaměstnán jako expert pro urbanismus ředitelství firmy Baťa. V roce 1945 se oženil, s manželkou žili v Praze, děti neměli.

V období 19481962 byl vedoucím Ústavu stavby měst na Fakultě architektury a pozemního stavitelství Slovenské vysoké školy technické (SVŠT) v Bratislavě, kterou i založil. V roce 1948 byl jmenován předsedou urbanistické komise Svazu slovenských architektů, v roce 1953 řádným profesorem na Stavební fakultě SVŠT a v roce 1958 prvním místopředsedou Ústřední komise státní památkové péče při Ministerstvu kultury ČSR. V roce 1962 se stal jejím předsedou.

V roce 1956 získal titul doktor technických věd. V roce 1965 se stal expertem UNESCO a hlavním redaktorem vědeckého časopisu Architektura & Urbanizmus. V roce 1971 byl zvolen předsedou Československého národního komitétu ICOMOS (Mezinárodní rada pro památky a sídla). V roce 1981 mu byla udělena Zlatá plaketa Slovenské akademie věd Aurela Stodoly za zásluhy v technických vědách.

Zemřel 16. srpna 1989 v Praze, kde je i pohřben.

Tvorba a teoretické díloEditovat

Vytvořil rozsáhlé teoretické dílo v oblasti vývoje a teorie stavby měst, vztahu sídla a krajiny, urbanistické kompozice, dopravních problémů a územního plánování. První práce psal ještě před příchodem na Slovensko:

  • Nové úkoly v soudobém urbanismu, 1936
  • Krajina a její soudobá urbanisace, 1946

Na Slovensku v teoretické publikační činnosti pokračoval:

  • Úvod do urbanizmu a územného plánovania, 1955
  • Vývoj stavby miest, 1961
  • Problémy súčasného urbanizmu, 1966
  • Stavba miest – jej história, prítomnosť a budúcnosť, 1970
  • K tvorbe urbanistického prostredia, 1985

Mezinárodní činnostEditovat

Jeho schopnosti mu umožnily uplatnit se i v zahraničí, což se projevilo aktivním členstvím v mezinárodních organizacích:

  • 1955 – spoluzakladatel mezinárodní spolupráce v oblasti péče o památky a výstavbu v historických městech
  • od roku 1965 byl expertem UNESCO
  • v roce 1967 se stal členem Ekistické společnosti v Aténách

Oceněním jeho angažovanosti a aktivní práce v těchto organizacích bylo jeho členství v Rakouské společnosti pro územní plánování, v Maďarské urbanistické společnosti, Akademii stavby měst Německa a ve Francouzské akademii architektury.

Použitá literaturaEditovat

  • Dulla, M. a kol.: Majstri architektúry. Perfekt 2005, Bratislava, str. 70, 71
  • Dulla, M., Moravčíková, H.: Architektúra Slovenska v 20. storočí, Slovart 2002, Bratislava, str. 469