Dzongkä nebo bhútánština je národní jazyk Bhútánského království. Slovo „dzongkä“ vyjadřuje, že jde o jazyk (, ཁ་) používaný v dzonzích (རྫོང་) – opevněných klášterech vystavěných Shabdrungem Ngawangem Namgyelem v 17. století.

Dzongkä (རྫོང་ཁ)
RozšířeníBhútán, Indie
Počet mluvčích171 080[1]
Klasifikace
PísmoTibetské písmo
Bhútánské Braillovo písmo
Postavení
RegulátorDzongkha Development Commission
Úřední jazykBhútánBhútán Bhútán
Kódy
ISO 639-1dz
ISO 639-2není
ISO 639-3dzo
Ethnologuedzo
Wikipedie
dz.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dzongkä má podobný vztah k moderní tibetštině jako například španělštinaitalštině; oba jazyky již ztratily vzájemnou srozumitelnost, ale sdílejí společného předka, jenž je stále užíván v liturgické oblasti. Tak jako římskokatoličtí kněží ve Španělsku a Itálii studují latinu, tibetští a bhútánští mniši studují posvátný jazyk tibetského buddhismu, starotibetštinu; v Bhútánu je tento jazyk označován chhokey.

Jazyk dzongkä a jeho dialekty jsou mateřským jazykem obyvatel osmi západních distriktů Bhútánu:

Skupiny mluvčích žijí také v blízkosti indického města Kalimpong, jež bylo dříve taktéž součástí země, ale nyní náleží indickému státu Západní Bengálsko. Výuka jazyka je povinná ve všech bhútánských školách a jazyk je lingua franca v okresech na jihu a východu země, kde jako převažující nefiguruje.

Lingvisticky dzongkä náleží do tibetobarmské větve jazyků sinotibetské jazykové rodiny. Je blízce příbuzný národnímu jazyku někdejšího Sikkimského království, sikkimštině, a dalším bhútánským jazykům:

Moderní tibetština náleží do jiné jazykové podvětve.

Dzongkä se obvykle zapisuje bhútánskou formou tibetského písma známého jako Joyi (mgyogs yig) a Joshum (mgyogs tshugs ma). Mimo Bhútán se tento jazyk vyskytuje jen vzácně.

PříkladyEditovat

ČíslovkyEditovat

Dzongkä Česky
chi = ༡ jedna
nyi = ༢ dvě
sum = ༣ tři
zhi = ༤ čtyři
nga = ༥ pět
dru = ༦ šest
duen = ༧ sedm
ghay = ༨ osm
gu = ༩ devět
chu tham = ༡༠ deset

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat