Dusičnan zirkoničitý
Dusičnan zirkoničitý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem Zr(NO3)4.
| dusičnan zirkoničitý | |
|---|---|
_nitrate_pentahydrate.jpg) pentahydrát dusičnanu zirkoničitého | |
| Obecné | |
| Systematický název | Dusičnan zirkoničitý |
| Anglický název | Zirconium nitrate |
| Německý název | Zirconiumnitrat |
| Sumární vzorec | Zr(NO3)4 |
| Vzhled | bílá pevná látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 13746-89-9 12372-57-5 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 237-324-9 |
| PubChem | 26251 |
| UN kód | 2728 |
| SMILES | [Zr+4].O=[N+]([O-])[O-].[O-][N+]([O-])=O.[O-][N+]([O-])=O.[O-][N+]([O-])=O |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 339,243 591 g/mol |
| Teplota tání | 58,5 °C |
| Teplota varu | ~100 °C (rozkládá se) |
| Rozpustnost ve vodě | rozpustné |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | jednoklonná |
| Bezpečnost | |
 GHS03  GHS05 Nebezpečí[1] | |
| H-věty | H272, H314, H318[1] |
| P-věty | P210, P220, P260, P264, P264+265, P280, P301+330+331, P302+361+354, P304+340, P305+354+338, P316, P317, P321, P363, P370+378, P405, P501[1] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Příprava
editovatDusičnan zirkoničitý lze získat reakcí chloridu zirkoničitého, ochlazeného kapalným dusíkem, s oxidem dusnatým:[2][3]
- ZrCl4 + 4 N2O5 → Zr(NO3)4 + 4 NO2Cl
Vlastnosti
editovatDusičnan zirkoničitý je bílá pevná látka, která reaguje s uhlovodíky, jako je například butan, při pokojové teplotě. Krystalizuje v jednoklonné soustavě s prostorovou grupou P21/n (číslo 14).[2] Pentahydrát je rozpustný ve vodě a ethanolu.[4] Krystaly pentahydrátu mají index lomu 1,6.[5]
Využití
editovatDusičnan zirkoničitý vyrábí řada dodavatelů chemikálií. Používá se jako zdroj zirkonia pro jiné soli jako analytický standard, nebo jako konzervační látka. Dusičnan zirkoničitý lze použít k vytvoření vrstev čistého oxidu zirkoničitého.[6]
Reference
editovatV tomto článku byly použity překlady textů z článků Zirconium nitrate na anglické Wikipedii a Zirconiumnitrat na německé Wikipedii.
- ↑ a b c d Zirconium nitrate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b BRAUER, Georg. Handbuch der präparativen anorganischen Chemie: in drei Bänden. [s.l.]: Ferdinand Enke Verlag book s. Dostupné online. ISBN 978-3-432-87813-3. S. 1380. (německy)
- ↑ MOROZOV, I. V.; FEDOROVA, A. A.; PALAMARCHUK, D. V. Synthesis and crystal structures of zirconium(IV) nitrate complexes (NO2)[Zr(NO3)3(H2O)3]2(NO3)3, Cs[Zr(NO3)5], and (NH4)[Zr(NO3)5](HNO3). Russian Chemical Bulletin. 2005-01, roč. 54, čís. 1, s. 93–98. Dostupné online [cit. 2024-09-20]. ISSN 1066-5285. DOI 10.1007/s11172-005-0222-7. (anglicky)
- ↑ PERRY, Dale L. Handbook of Inorganic Compounds. [s.l.]: CRC Press 584 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4398-1462-8. (anglicky)
- ↑ PATNAIK, Pradyot. Handbook of Inorganic Chemicals. [s.l.]: McGraw-Hill 1134 s. Dostupné online. ISBN 978-0-07-049439-8. Kapitola zirconium nitrate, s. 1000. (anglicky)
- ↑ RIEDEL, Ralf; CHEN, I.-Wei. Ceramics Science and Technology, Volume 3: Synthesis and Processing. [s.l.]: John Wiley & Sons 556 s. Dostupné online. ISBN 978-3-527-63196-4. S. 321. (anglicky)