Dubské vrchy
Dubské vrchy jsou geomorfologický okrsek v okrese Tábor v Jihočeském kraji, vzdušnou čarou 80 kilometrů jižně od Prahy.[1]
| Dubské vrchy | |
|---|---|
| Nejvyšší bod | 724,2 m n. m. (Batkovy) |
| Rozloha | 47,69 km² |
| Nadřazená jednotka | Pacovská pahorkatina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
  Dubské vrchy | |
| Horniny | svor, svorové ruly |
| Souřadnice | 49°26′15″ s. š., 14°47′46″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis
editovatGeomorfologický okrsek Dubské vrchy s rozlohou 47,69 km² tvoří součást Pacovské pahorkatiny, která je podcelkem Křemešnické vrchoviny a ta je celkem Českomoravské vrchoviny.[2]
Dubské vrchy mají široké zaoblené vrcholy, které jsou tvořené svory a svorovými rulami. Tyto vrchy jsou převážně pokryty souvislými lesními komplexy se smrkovými porosty s borovicemi, vzácněji s buky, lípami a javory. Nejvyšším vrcholem Dubských vrchů je kuželovitý vrch Batkovy (724,2 m n. m.).[2]
Rozsáhlý komplex lesů a vodních ploch vytváří hodnotnou krajinnou architekturu. K tomu přispívá kompozice vějířovitě uspořádaných alejí podél cest mezi obcemi Mašovice a Pohnánec pod vrchem Homole (666 m n. m.).
Na území Dubských vrchů leží Přírodní park Polánka.
Podnebí
editovat| Dubské vrchy | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| klimagram | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Oblast Dubských vrchů je součástí hemiboreální klimatické zóny[3]. Průměrná roční teplota v oblasti je 7 °C. Nejteplejším měsícem je červenec s průměrnou teplotou 18 °C a nejchladněji je v lednu s −8 °C.[4] Průměrný roční úhrn srážek je 994 milimetrů. Nejdeštivější měsíc je červen s průměrem 136 mm dešťových srážek a nejsušší je pak březen s 39 mm srážek.[5]
Důlní činnost
editovatV oblasti Dubských vrchů a okolí probíhala v minulosti těžební činnost, těžilo se stříbro. Dolování stříbra v Dubských vrších dosáhlo největšího rozkvětu mezi roky 1580 a 1618. Poté postupně docházelo k úpadku dolů, kdy se prováděly jen nejnutnější udržovací práce. Po třicetileté válce byla těžba obnovena a v letech 1662–1692 bylo vytěženo 118 kg stříbra. Následovalo období, kdy se několikrát střídal útlum s pokusy o znovuobnovení těžby. Důlní činnost nebyla rentabilní a byla definitivně ukončena v 2. polovině 19. století.[6]
Turistika
editovatDubskými vrchy vedou jak turistické trasy pro pěší, tak i trasy pro cykloturisty:
- červená trasa z vrchu Homole (666 m n. m.) přes Mladou Vožici do Vlašimi, délka trasy 38,5 km
- modrá trasa z Chýnova přes Polánku ke Knížecímu rybníku u Tábora, délka trasy 20,2 km
- žlutá trasa od rozcestníku Pod Homolí do Radvanova, délka trasy 7,6 km
- cyklotrasa č. 1172, délka trasy 37 km[7]
- naučná stezka Stříbrná osmička seznamuje návštěvníky historií těžby stříbra v tomto regionu. Vede ze Sudoměřic u Tábora do Mladé Vožice, její délka je přibližně 50 km.
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Dubské vrchy na švédské Wikipedii.
- ↑ GeoNames.org. www.geonames.org [online]. [cit. 2018-02-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Dubské vrchy, s. 130.
- ↑ PEEL, M. C.; FINLAYSON, B. L.; MCMAHON, T. A. Updated world map of the Köppen-Geiger climate classification. Hydrol. Earth Syst. Sci.. 2007-10-11, roč. 11, čís. 5, s. 1633–1644. Dostupné online [cit. 2018-02-24]. ISSN 1607-7938. DOI 10.5194/hess-11-1633-2007.
- ↑ Browse datasets | NASA Earth Observations (NEO). Browse datasets | NASA Earth Observations (NEO) [online]. 2018-02-24 [cit. 2018-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-11-28. (anglicky)
- ↑ Rainfall (1 month - TRMM) | NASA. Rainfall (1 month - TRMM) | NASA [online]. 2018-02-24 [cit. 2018-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-04-01. (anglicky)
- ↑ Ratibořské Hory – Stará Vožice. www.mining.cz [online]. [cit. 2018-02-24]. Dostupné online.
- ↑ SPOL., Ludek Sorm &. Cyklotrasa č. 1172 Mladá Vožice - Tučapy - CYKLOTRASY.cz. cyklotrasy.cz [online]. [cit. 2018-02-24]. Dostupné online.