Dobrý den, díky za založení článku Hospodářská krize v třicátých letech a její dopad na knihovny. Má ale vícero problémů, návrhy na vylepšení jsem sepsal na začátek článku. Pokuste se alespoň některé z nich vyřešit. Děkuji. S pozdravem --18. 5. 2015, 21:17 (CEST), Utar (diskuse)

Po delší úvaze si dovoluji upřesnit problémy, které má heslo. Pro případ že by jste se jej z nějakého důvodu rozhodl upravit. Jde o drobnosti, ovšem je jich v celém textu mnoho:

  • nadpisy typu blesk.cz (jako otázky, emotivní atp.) Co k tomu vedlo? V čem byla krize výjimečná?
  • subjektivní výrazy - Bohužel stejná tendence… , Situace se nelíbila J. Mahenovi,
  • a další subjektivní projevy autora - Tato „díla“ vycházela poprvé právě v těchto časopisech a pak samostatně. Jak můžeme všichni vidět, finanční krize nikdy nechodí sama. Jakoby to nestačilo, ... Nepředstavitelné se stalo skutečností…
  • nevhodné formulace - Už v té době si lidé i dobová periodika z tohoto druhu literatury dělali srandu.
  • nevhodné termíny - u nás, v dnešních dnech
  • části které do daného hesla vůbec nepatří -O co se vlastně jedná?... i několik neméně populárních filmových zpracování.
  • věštby - Můžeme pozorovat až nebezpečně podobný průběh v dnešních dnech, kdy se svět nachází na pokraji další finanční krize.
  • neozdrojovatelná tvrzení - Je povinností pověřených zodpovědných lidí pečlivě přerozdělovat finance i na kulturní instituce, neboť ty jsou nositelem skutečných hodnot. Pokud tohle někdy někdo řekl/napsal, uveďte toto vágní tvrzení prosím jako citát toho daného člověka. Větší hodnotu to nemá. Jde o vágní tvrzení - Je povinností vlády dobře vládnout a jednat čestně ve prospěch celku, povinností politiků nelhat a plnit slovo, přemýšlet, jednat slušně a zdvořile. Informace nulová. I "skutečné hodnoty" budete hodnotit jinak, když strávíte pár dní v pekle.
  • vážná tvrzení které je třeba ozdrojovat - Na rozdíl od výpůjček knihy kupovali jen bohatí. Na vině byl centralismus v Praze, tedy většina bank a výroby sídlila v hlavním městě. Nikdy jsem nikoho bohatého neviděl číst knihu, byť třeba kuchařku od spisovatelky J. Bohdalové. Ačkoliv číst a kupovat je rozdíl, uznávám. Chce to statistické zdroje. Nebo si položit jednoduché otázky typu - kolik asi milionářů posedlých kupováním knih bylo tehdy v ČSR, že utáhli celý trh s knihami?
  • Osobně nepovažuji za ideální označovat nějakou literaturu jako brak. Je to velmi relativní a zabarvený termín a snadno lze do tohoto chlívečku zahrnout celý mainstream. Večery pod lampou, Rodokapsy, Dumase, Máchu i Vonnenguta. Krásná literatura je psána pro čtenáře a hlavní kritérium je oslovení čtenáře. Jaká je chuť většinového čtenáře, takové je zboží. Můžete si za to všechno sami, řekl by Václav K.
  • Velmi palčivě pociťuji v textu nedostatek skutečných informací.

Přijměte prosím tento výčet jako pokus pomoci Vám pro případ že by jste chtěl snad text upravit nebo napsat další heslo, jiným stylem. Hezký den přeji. --I.Sáček, senior (diskuse) 21. 5. 2015, 01:20 (CEST)Odpovědět

Dobrý den, do článku Hospodářská krize v třicátých letech a její dopad na knihovny jsem zasáhl na několika místech (zkrácení, redukce komentativních pasáží, víceméně v intencích doporučení kolegy Sáčka. Teprve teď jsem si všimnul, že jste to napsal/a v rámci nějakého studijního projektu. Tak jen doufám, že jsem něco předčasně nepokazil. Kdyžtak obnovíme Vámi vytvořenou verzi (i když ta je, v té podobě, upřímně řečeno, neudržitelná). A co se musí prodiskutovat v střednědobém výhledu je i udržitelnost samotného vymezení článku. Chronologická kategorizace dějin knihovnictví nemá moc společného s ekonomickým cyklem. V českém prostředí je oním předělem spíš vznik a zánik Československa. Podrobněji jsem to napsal v diskuzi k Vámi založenému článku. Kdyžtak se tam můžeme pobavit. Díky, --Davcza (diskuse) 27. 5. 2015, 21:03 (CEST)--Davcza (diskuse) 27. 5. 2015, 21:03 (CEST)Odpovědět