Otevřít hlavní menu

Pokoušel jsem se odstranit článek z kategorie Vodní doprava (je zařazeno v jejích podkategoriích), ale ukládání je blokováno antispamovou ochranou kvůli externímu odkazu do domény wz.cz. --ŠJů 18:34, 14. 6. 2006 (UTC)

Příkaz k vyhnutí ledovci podle mne musel znít zcela vlevo, ale nechci opravovat nemaje úplnou jistotu.Gottschalk 16:48, 18. 2. 2008 (UTC)

Podle terminologie platné v roce 1912 příkaz "Docela vpravo!" znamenal obrácení zádi lodi doprava a přídě doleva. (Hubáček,Miloš; Titanic, Panorama, Praha 1989) --EdmundSquirrel 20:48, 18. 2. 2008 (UTC)

Dobrý den, tato "terminologie" pochází z doby před zavedením kormidelního kola v 19. století, kdy se kormidlo ovládalo pákou. Docela v pravo, je správný termín, otočení kormidelní páky do prava způsobuje zabočení přídě lodi doleva. Na Titaniku byl se 100% jistotou vydán příkaz tak, jak je zde uvedeno. Jiří

Zdravím, ve skutečnosti se o přesném povelu vedou dodnes spory - v této době panovala v povelech jistá anarchie (tento povel docela vpravo, skutečně vychází z otočení páky kormidla (před zavedením lanového převodu) vpravo, což má za následek otočení přídě lodi doleva od kurzu lodi)- v britském námořnictvu byly v prvních dvou desetiletích užívány oba systémy povelů - jejich záměna byla často uváděna jako poslední příčina srážky RMS T s překážkou. Jiří

Obsah

TělocvičnaEditovat

V pododstavci Tělocvična během potápění je uvedeno že zde čekal John Jacob Astor se svou mladou těhotnou ženou Madeleine na nástup do člunu. Což je dle mého minimálně nepodložená informace, spíše dezinformace, protože tělocvična byla v přední části a v dost velké "hloubce" lodi. Byla zaplavena již krátce po nárazu na ledovec. Je tedy nepravděpodobné že by zde někdo čekal na "člun".--Cassius Chaerea 10. 9. 2008, 17:09 (UTC)

Mohlo to tak být. Záchranné čluny byly taky vepředu a Astor na ně mohl čekat už krátce po srážce, než byla tělocvična pod vodou.--Wikip.001 12. 8. 2009, 16:29 (UTC)

Tělocvična se nacházela napravo od druhého komínu na člunové palubě a uchýlila se do ní spousta cestujících, kteří zde v teple čekali na spouštění člunů. Myslím, že to později řekla sama Madeleine Astorová, a prý kapesním nožíkem rozřízl jednu z vest, aby jí ukázal, z čeho je vyrobena. Toto bylo dokonce natočeno, ale pak vystřiženo z Cameronova filmu Titanic.

Neutralita článkuEditovat

Do článku jsem vložil šablonu o NPOV. Článek není zcela v pořádku, například nebere v potaz teorii, že loď, která se tenkrát potopila, nebyl Titanic. --Marek Genius 4. 4. 2010, 15:25 (UTC)

A jaký důvěryhodný zdroj tuto teorii hlásá? Pokud nějaký, stačí jej s patřičnou poznámkou dodat. --Postrach 4. 4. 2010, 15:50 (UTC)
Nemýlím- li se, byl to časopis Enigma. --Marek Genius 4. 4. 2010, 15:56 (UTC)

Kolego Jirko O., žádám Vás, abyste mě bezdůvodně nerevertoval. Včera jste psal něco o tom, jak jsou revertační války špatné, a teď chcete nějakou vyvolat? --Marek Genius 4. 4. 2010, 15:56 (UTC)

Ten časopis bych za příliš důvěryhodný zdroj nepovažoval. Ale i kdyby byl, tak to není na označení NPOV, ale přidání informace se zdrojem. --Postrach 4. 4. 2010, 16:05 (UTC)

To nevím, já bych řekl, že je tak nějak jedno, jakým způsobem se článek stane objektivní, akorát bych řekl, že šablona NPOV víc „bije do očí“ a článek někdo dříve upraví. Nicméně já si na to netroufám, nejsem odborník. --Marek Genius 4. 4. 2010, 16:14 (UTC)

Pokud nejste schopen dodat konkrétní zdroj pro podporu svých tvrzení, lze těžko zpochybňovat článek. --Postrach 4. 4. 2010, 16:19 (UTC)

Neporozuměl jsem. Vždyť jsem zdroj dodal! --Marek Genius 4. 4. 2010, 16:22 (UTC)
K historickému bulváru jako je časopis Enigma je nutné přistupovat značně obezřetně, není to dostatečný zdroj. Pokud taková teorie existuje, bylo by ji třeba doložit něčím věrohodnějším. Osobně jsem četl dvě poměrně rozsáhlé knihy o potopení Titanicu a nikde nebyla takové teorii věnována pozornost. --Nadkachna 4. 4. 2010, 16:23 (UTC)
Samozřejmě že Enigma je „bulvár“. Přesto si troufnu říct, že většina údajů v ní obsažených je správná. Zdravím! --Marek Genius 4. 4. 2010, 16:30 (UTC)

Některé údaje jistě sedí (třeba že to byla loď), ale ty spekulace mají podložené čím? Po letmém nahlédnutí na web toho časopisu znovu opakuji, že podobnou spekulaci musíte doložit něčím opravdu věrohodným;-) Vaše dobrá víra opravdu nestačí. --Nadkachna 4. 4. 2010, 16:50 (UTC)

Možná mám špatný názor, ale mně tam přijde věrohodných více věcí. Osobně, marně si vzpomínám na zdroj, který bych mohl pokládat za výrazněji věrohodnější. --Marek Genius 4. 4. 2010, 18:28 (UTC)

Pokud jde o celistvější a rozsáhlejší zdroje podporující konspirační teorie ohledně potopení Titaniku, doporučuju vycházet zejména z knih Robina Gardinera (např. Záhadný Titanic nebo Titanic: loď, která se nikdy nepotopila), který zastává přesvědčení, že srážka Titaniku s ledovcem byla zinscenovaná, a rovněž poukazuje na možnost záměny Titaniku s Olympikem v rámci obrovského pojišťovacího podvodu. Na jeho argumenty je však třeba se dívát maximálně střízlivě, ač jsou relativně věrohodně podložené a často opravdu vedou k otázkám a pochybnostem. Uvedl bych to tedy spíše jako nějakou zajímavost nebo námět k zamyšlení. Jend 10. 4. 2010, 19:45 (UTC)

Jako zajímavost nikoliv. Samozřejmě nepředpokládám, že tomu budeme věnovat takový prostor jako pravděpodobnější teorii, ale v úvahu to vzít musíme. To znamená zformulovat věty v téměř celém článku tak, aby z něj bylo naprosto jasné, že se jedná jen o pravděpodobnou teorii. Jinak zdůvodnění opětovného vložení šablony do článku je stejné jako posledně (myslím, že je zbytečné, abych to opakoval). --Marek Genius 18. 5. 2010, 16:07 (UTC)

Pokud někomu vrtá hlavou, jestli Titanic, který se potopil, byl ve skutečnosti poškozený Olympic, tak můžu bezpečně prohlásit že to je blbost. Gardiner akorát použil informace, které se mu hodily. Jeho teorii perfektně vyvrací knížka Olympic & Titanic: The truth behind the conspiracy, kterou mám doma. Jsou tam třeba takové věci, jako že obložení, které bylo v roce 1935 prodáváno v aukci nese ze zadní strany číslo "400" (jakožto číslo stavby Olympicu; Titanic měl "401"), atd. - Yamsi 7.7. 2010, 11:24 (UTC)

Jak "bezpečně"? Vy jste tam tehdy osobně byl!? MiroslavJosef 7. 7. 2010, 09:42 (UTC)

Dobrý den, v článku (stejně tak jako v celé obsáhlé literatuře o tématu) je řada nepřesností. Chtěl bych opravit jedno tvrzení v oddílu 9, legendy a mýty. Skutečnost se má tak že Titanik byl skutečně 401. zakázkou loděnic Harland and Wolff, číslo 401 nesla celá zakázka a číslem 401 byl označen také suchý dok ve kterém byl trup lodi kompletován. Tento dok byl však také označen číslem jedné ze součástí této zakázky a sice lodního trupu 390904 (čteného zrcadlově jako NO POPE) a pod tímto číslem také lze nalézt plány a náležitosti této lodní součásti dodnes v archivech firmy. Jednotlivé části lodě, přirozeně, nesly svá vlastní číselná označení. Tvrzení v článku je tedy nepřesné, číslo nebylo vymyšleno ošklivými protestanty. Kvůli číslu trupu byly dokonce zastaveny práce a předáci dělníků požadovali jeho změnu. Loděnice tak odmítla učinit a ujistila zástupce dělníků, že nejde o záměr. Toto je všeobecně známo v literatuře - za všechny : John P.Eaton - Charles A. Haas : Titanic , v české překladu pod ISBN 80-85893-15-0, str. 70

Jiří

Konstrukce a stavební metalurgieEditovat

Mám pocit, že termín "Konstrukce a stavební metalurgie" neexistuje, že jde o nesprávný překlad pojmu (neznalost správného resp. přesného českého názvosloví). MiroslavJosef 23. 1. 2012, 13:44 (UTC)

Také namáhání nýtů tlakem je podivné. Správně má být namáhán tahem, v poruchových stavech konstrukce i smykem. Ale tlakem? Zdroj 105 asi nebude příliš důvěryhodný.--PetrS. 26. 2. 2012, 21:25 (UTC)

Úpravy úvoduEditovat

Odebral jsem z úvodu tvrzení, že šlo o "luxusní" parník - většina míst byla ve 3. třídě. Dále tvrzení "označován za nepotopitelný", které je zpochybněno v sekci "Legendy a mýty". --Jvs 2. 2. 2012, 19:23 (UTC)

Navrhuji ten odstavec o nepotopitelnosti přepsat. Označení "nepotopitelný" se poprvé objevilo v časopise The Shipbuilder a to ještě předtím, než loď vyplula. Ostatní tisk se toho chytil a už to tak zůstalo...

WPQEditovat

Zatím jen jednu připomínku, zato zásadní: chtělo by to významnější a odbornější zdroje než např. populárně laděný Titanic World. Mám pochybnosti o odborné erudici autora webu, který o něm a o sobě píše "Po shlédnutí filmu TITANIC - Jamese Camerona mě Titanic tak uchvátil a okouzlil, že jsem se připojil k Internetu a hledal co nejvíce informací o této nádherné lodi..." (opisuji i s chybou ve slově "internet"). Jan.Kamenicek 15. 2. 2012, 09:44 (UTC)

Zdroj není nijak v rozporu s WP:WPQ a WP:REF, nelze vytýkat autorovi, že se z nějakého důvodu rozhodl zpracovat samostatný web (a je jedno co jej k tomu vedlo jestli film nebo výročí 100 let) na dané téma a myslím, že je to i nejobsáhlejší volně dostupné shrnutí informací o Titanicu na jednom místě na .cs doméně. Bohužel délka stránky na Wikipedii je poněkud omezena (doporučená velikost) a nelze a ani by nebylo účelné z hlediska autorských práv to celé překopírovat sem. Autor sice popisuje některé situace trochu napínavě, ale tvoří svůj web, kde není omezován pravidly. Z jeho obsahu byly vybrány pouze konkrétní body, navíc autor webu uvádí i zdroje ze kterých hlavně čerpal [1], tyto zdroje jsou používány i v jiných článcích a publikacích a nijak to nesnižuje jejich váhu. Jeho informace i dále korespondují s obsahem jiných zdrojů a ani není potřeba reference v češtině zdvojovat s referencemi cizojazyčnými. Web je pravidelně udržován, aktualizován, takže se nejedná ani o nějaký zapomenutý a odložený projekt a ani to není diskusní fórum, kde by se někdo dohadoval jestli vlny narážely na příď zprava, měsíc svítil bledě nebo kolik bylo příček na žebříku. U jiných článků [2] jsou používány reference z "hobby domácí kuchyně" [3] s roztříštěnou tématikou [4] kterou je pak dobrý článek referován a to tento web určitě není protože se zcela a systematicky věnuje jednomu tématu ve více jak dostatečném rozsahu. --W.Rebel 15. 2. 2012, 14:34 (UTC)

K tomu jen pár věcí:

  • Dobrý článek musí být mnohem zpracován lépe, než běžný článek a je třeba uplatňovat přísnější kritéria.
  • Pročtěte si prosím WP:Věrohodné zdroje#Hodnocení zdrojů, kde se mj. píše, „Wikipedisté musí hodnotit zdroje a rozhodovat, které patří mezi nejvěrohodnější a nejautoritativnější.“ Vámi užité zdroje mezi takové nepatří. Přitom mnohem autoritativnějších a věrohodnějších zdrojů na téma Titanic jsou mraky.
  • Nevytýkám autorovi daného webu, že se na něm věnuje svému hobby, vytýkám Vám, že takový web užíváte jako zdroj encyklopedického hesla. Takový web by neprošel ani jako zdroj běžné seminární práce.
  • Pokud autor toho webu uvádí zdroje, odkud čerpal a tyto zdroje jsou věrohodné, doporučuji, abyste si místo toho pročetl právě tyto zdroje a čerpal z nich přímo.
  • I když je pravda, že systém recenzí zde není dokonalý, takže mezi DČ někdy proniknou i méně kvalitní hesla, osobně problémy jiných hesel nepovažuji pro recenzi tohoto hesla za podstatné. Pokud máte pocit, že i jiná hesla zařazená mezi DČ jsou zdrojována podobným způsobem, můžete jim tento status s vysvětlením na jejich diskusní stránce odebrat. Jan.Kamenicek 16. 2. 2012, 08:49 (UTC)

Ještě dodatek. Celou tuto Vaši nominaci hesla na DČ považuji právě nyní za krajně nevhodnou, neboť jak víte, v současné době se nesmíte účastnit komunitních procesů na Wikipedii, a touto diskusí dané opatření porušujeme. Ostatně porušením zákazu je už samotná Vaše nominace tohoto hesla. Proto by bylo vhodné, kdybyste v nominaci pokračoval až poté, co vyřešíte své právní záležitosti. Jan.Kamenicek 16. 2. 2012, 09:39 (UTC)

VýslovnostEditovat

Nebylo by vhodné přidat informaci o výslovnosti názvu této lodi? Zdá se mi, že nejrozšířenější je paskvil [TYtanyk], ač správná anglická výslovnost je [tajTEnyk] a česká výslovnost anglického názvu pak [ŤYtaňyc].

Omyl, česká výslovnost je [tytanyk], protože se jedná o slovo cizího původu. Slovo titán také nevyslovujeme [ťitán], ale [tytán] --Silesianus (diskuse) 12. 3. 2012, 14:43 (UTC)
Souhlas s kolegou - mám nejasný dojem, že si z nás děláte šprťouchlata ... MiroslavJosef (diskuse) 12. 3. 2012, 14:45 (UTC)
No úplně nedělá, správně by se to mělo vyslovovat [tajtenyk] --Silesianus (diskuse) 12. 3. 2012, 14:49 (UTC)
To možná ano, ale problém je ten, že ten kdo by takto mluvil by riskoval, že mu mnoho lidí nebude vůbec rozumět. Vzhledem k tomu, že jde o pojem starý vlastně již sto let, tak si jen těžko vypátráme původce současného názvu a co stalo před sto lety asi jen těžko změníme. Zdravím. MiroslavJosef (diskuse) 12. 3. 2012, 16:29 (UTC)
Tento název už je dnes dávno počeštěný, takže běžná česká výslovnost je [ˈtɪtanɪk]. Správná anglická výslovnost je [taɪˈtænɪk]. Jan.Kamenicek (diskuse) 12. 3. 2012, 18:48 (UTC)
Jo, až na to, že těm klikihákům skoro nikdo nerozumí ;) --Silesianus (diskuse) 12. 3. 2012, 19:18 (UTC)
Měl by, dneska se to učí už na základce :-) Jan.Kamenicek (diskuse) 12. 3. 2012, 20:54 (UTC)

Zdravím, v Češtině platí stále pravidlo, podle ně¨jž nelze po nikom vyžadovat znalost anglické či jakékoli jiné výslovnosti. Slova jsou tedy čtena v zásadě tak, jak se píší pokud nemají počeštěnou podobu. Tkže známe "chat" nikoli "čet". Slovo Titanik vyslovujeme s ohledem na již počeštěné slovo Titán s nezměkčenou hláskou, Tytanik, jde ovšem obecně o vyjímku díky obecnému úzu, který i název lodě obecně v češtině počeštil. Chtít vyslovovat jméno lodi jako Tajtenik může pouze... no, divný člověk. Jiří

Mýlíte se, přejatá slova se velmi často čtou tak, jak se vyslovovala v původním jazyce, nebo jen s malou odchylkou. Týká se to zrovna slova "chat". Tento váš omyl ale nic nemění na tom, že u názvu lodi Titanic převládla počeštěná výslovnost a anglická se v českém projevu nepoužívá. --Jan.Kamenicek (diskuse) 6. 3. 2015, 21:39 (CET)

Vyzvedávání předmětůEditovat

Z informací v sekci "Vrak lodi" vyplývá, že od roku 1987 se z vraku nesmí nic vyzvedávat a nic vyzvednutého se nesmí vystavovat. Tato informace je však dle mne mylná, pokud se nepletu, tak vyzvedávání předmětů pokračovalo i po tomto roce a někde v Las Vegas je z nich zcela legální výstava. Ví o tom někdo více? Jan.Kamenicek (diskuse) 8. 4. 2012, 12:26 (UTC)

Myslím, že zakázáno je vyzdvižené předměty prodávat, a že vystavovat je smí jen jedna společnost, která se právě vyzvedáváním artefaktů zabývá.

Zachranne clnyEditovat

Dovolil som si opravit vetu "Velké čluny a kutry byly označeny čísly 1 až 20." na "Velké čluny a kutry byly označeny čísly 1 až 16." Neviem ci islo o preklep ale vychadzal som z predchadzajucich info, ze na Titaniku bolo celkovo 20 clnov, z toho 4 Engelhardtove skladacie clny boli oznacene pismenami A,B,C,D. Radsej to ale uvadzam aj tu pretoze cislovanie clnov nemuselo byt uvadzane nutne matematicky po sebe, t.j. 1, 2, 3 atd. 217.75.89.52 17. 4. 2012, 12:45 (UTC) mitrax

Zdravím, výklad předpisů je zde zcela zavádějící a neodpovídající pravdě. Počet člunů na Titanicu nijak nesouvisel s jakýmkoli počtem cestujících na Olympicu. Brtiské předpsy vycházely z pouhé hrubé (a odvozeně čisté prostornosti lodi(BRT)) a zaspaly dobu o dvě desetiletí, před nimiž byly zcela dostačující. Počty osob na lodi se poprvé začaly počítat až jako reakce na ztroskotání rms t. Pro zajímqavost BRT Titaniku a Olympiku byla téměř stejná, takže uvedené tvrzení o odhadech pasažérů je tak trochu fantasy které tehdejší úředníky absolutně nezajímalo. Více LLoyd history archive (online)

Srazka - radisteEditovat

Vychadzajuc z info na tejto stranke ako aj z inych diskusii by som doporucil opravit nasledovnu vetu: " Carpathia byla nejbližší lodí, která mohla přispěchat na pomoc." Urcite nebola najblizsou lodou. Blizsie ako Carpathia bola Californian (je to vidno aj z obrazku o rozmiestneni okolitych lodi v case zrazky Titaniku s ladovcom). Dokonca som sa docital, ze z vypovede kapitana Californianu medzi lodou Californian a Titanik bola este nejaka plachetnica, ktora na vyzvy SOS neodpovedala a neskor zmizla. Dodnes sa nevie o aku lod islo a ci naozaj islo o inu lod ako Californian.

tu je odkaz

http://www.muzeumpp.sk/index.php?option=com_content&view=article&id=194%3Atitanic-najvaeia-namorna-tragedia-v-ase-mieru&catid=36%3Aarchiv-lankov&Itemid=62&lang=sk

217.75.89.52 17. 4. 2012, 12:53 (UTC) mitrax

Navrhuji opravit na "Carpathia byla nejbližší lodí, která zachytila nouzový signál a mohla přispěchat na pomoc". --Jvs 24. 4. 2012, 11:16 (UTC)

Dobrý den, onou neznámou lodí, jejíž poziční světla byla, podle výpovědi svědků, pozorována jak z potápějící se RMS Titanik, tak z lodí Carpathia a Californian, byla norská plachetnice Samson. Loď se v okamžiku katastrofy nacházela zhruba v polovině vzdálenosti mezi plavidly Titanik a Californian. Podle zprávy prvního důstojníka této lodi norským úřadům je proto plachetnice Samson onou "záhadnou lodí" která byla Titaniku nejblíže. Loď nebyla vybavena radiotelegrafem ale zachytila volání o pomoc pomocí světlic - raket. Zpráva byla vedena jako tajná do roku 1962. Tedy 50 let potřebných k promlčení. Loď Samson se pohybovala při lovu tuleňů ve vodách kde neměla co pohledávat a porušila tak mezinárodní úmluvy. Jejím prozrazením by došlo k vážnému mezinárodnímu sporu - Norsko - Velká Británie. S tímto vědomím loď Samson odplula aniž by se pokusila zjistit původ raket - světlic. O rozsahu katastrofy neměl nikdo na palubě tušení.

Toto je všeobecně známo v literatuře - za všechny : John P.Eaton - Charles A. Haas : Titanic , v české překladu pod ISBN 80-85893-15-0, str. 70

Jiří

Vrak lodiEditovat

Nerozumiem preco su take velke odchylky v pocte mrtvych ked predsa musi byt podla cestovneho zoznamu uplne jasne, kolko ludi bolo v case katastrofy na palube a tiez je uplne jasne kolko ludi sa podarilo zachranit. Nikto neodisiel po vode a ani nepreplaval k najblizsiemu brehu a ani sa nemohol pred potopenim nalodit na sirom Atlantiku. Ak teda po vyplavani z Queenstownu bolo na palube presne 2201 ludi a podarilo sa ich zachranit 706 tak je pocet mrtvych 1495 a nie 1517. Tieto udaje zkresluju sice informacie o 3 (?) zachranenych z vod Atlantiku ktori ale neskor zomreli (zrejme na podchladenie a/alebo zranenia) ale aj tak stale sa stretavam s nepresnostami kde si myslim by nemali byt absolutne ziadne. 217.75.89.52 17. 4. 2012, 14:03 (UTC) mitrax

Jste si tak úplně jistý, že onen cestovní seznam byl správný, úplný a zcela přesný? Žádné počítače tehdy nebyly. Na první plavbě zde mohlo být mnoho lidí jaksi "navíc" (nehledě na možné černé pasažéry) ať už z těch či oněch důvodů. Obvzlášť na cestující ve 3. třídě bych mnoho nedal - tady to mohlo být opravdu všelijaké. ** Nemáte pocit, že to po těch více jak 100 letech je to vlastně úplně jedno kolik jich přesně bylo? Já ten pocit mám. Určitě jich bylo mnoho. ** S pozdravem MiroslavJosef (diskuse) 17. 4. 2012, 14:14 (UTC)

Dobrý den, v tomto případě jsou počty velmi jednoduché, na palubě bylo 22 lidí neuvedených ve seznamu posádky ani v seznamu cestujících. Šlo mimo jiné o 5 poštovních zaměstnanců, 8 členů lodního orchestu a 9 členů garanční skupiny loděnice. takže 1495 + 22 je kolik? Čísla jsou bohužel "britsky" přesná. Jiří ... a dále, z moře bylo vytaženo 14 lidí, jedna pasažérka - Rosa Abbottová a 13 členů posádky. Z těchto zachráněných přežilo pouze sedm lidí, tedy polovina. Jiří

RozporEditovat

V článku se píše, že "1. důstojník nevydal úplně správné povely", ale později zase "Murdoch sice použil učebnicový model vyhýbacího manévru, ale problém u Titanicu byl v tom, že při dané rychlosti měl velký poloměr otáčení" a Murdoch je očištěn. Může platit obojí? --Jvs 24. 4. 2012, 11:13 (UTC)

ne, ten postup byl učebnicový a správný, al prostě nebyl čas, btw poloměr otáčení není u lodí na rychlosti příliš závislý ParallaxHunter (diskuse) 15. 2. 2019, 17:16 (CET)

Slavná trhlinaEditovat

Na začátku píšete o legendách, ale i ona 90 metrů dlouhá trhlina je legenda. Při londýnském vyšetřovaní Edward Wilding, jeden z konstruktérů loděnice Harland and Wolff, předložil expertýzu kdy vypočítal, že během prvních čtyřiceti minut po nárazu vniklo do trupu 452,6 krychlového metru vody, což odpovídá ploše 1,11 čtverečního metru. Když začal uvažovat o trhlině s délkou jenom 70 metrů došel názoru, že bok Titanicu není roztržen souvislou trhlinou, že se jedná o přerušované poškození, neboť ona trhlina by měla průměrnou šířku necelé dva centimetry. V roce 1986, během jednoho z posledních sestupů dr. Ballarda robot Jason Jr. podrobně prozkoumal a nafotografoval celou pravou stranu přední části vraku, od přídě až po třetí vodotěsnou přepážku je trup zabořen do banna a písku až po čáru ponoru, tedy poškození nelze ověřit. Ovšem dále ve směru od přídě je (byla) ona část trupu viditelná a žádná trhlina tam není. V roce 1994 byl učiněn pokus na oceli pocházející z Titanicu a to v laboratoři kanadského ministerstva obrany (Charpyho tast). Následné analýzy potvrdily, že ocel, z níž byly vyrobeny pláty kryjící trup Titanicu, byla velmi křehká. Při nárazu na ledovec se pláty neprohnuly, ale praskaly a to díky vysokému obsahu síry (dnes by takovou loď nikdo nepustil na vodu). V roce 1997 byl proveden ultrazvukový průzkum potopeného vraku, kdy bylo zjištěno, že ledovec neprorazil do trupu Titaniku jeden rozsáhlejší otvor, ale šest malých děr nacházejících se na ploše jednoho metru čtverečního. Hle, ale právě tohle předpovídal Edward Wilding, jeden z konstruktérů loděnice Harland and Wolff, jenom ho tehdy nikdo nebral vážně. Když už píšete o Titanicu, nespoléhejte na lacinou literaturu nevalné kvality, neboť knih je spousta, ovšem pouze některé mají hlavu a zároveň patu. Já osobně jsem přečetl spoustu knih a mohu vám potvrdit, že z deseti knih jsem ocenil pouze jednu. Někde dokonce píší, že vrak leží v hloupce 4 600 metrů :-D a takto vznikají další legendy. --195.113.146.100 18. 8. 2014, 14:18 (UTC)

podle výpočtů byl iniciální přítok vody 7 tun/s - tedy cca 20 000 tun za 40 minut a pak ještě více (otevřená okna atp.)ParallaxHunter (diskuse) 17. 2. 2019, 16:50 (CET)

Pojišťovací podvod Titanic jako u WTC?Editovat

V spoustě utajených archivů jsou záznamy o tom že to byl pojišťovací podvod jako u WTC. Už jen když vezmete údaje o parametrech podmínek při kterých se Titanic potopil.Tak na to můžete i sami přijít. Vše co bylo na Titanic*u včetně celého Titanic*u bylo pojištěné stejně jako u WTC. Zamyslete se proč jsou tajné archivy odtajněné až po určitých mnoha letech,? Je to z důvodu vymizení všech svědků kteří by mohly vyvrátit oficiální zprávy. Jednoduše čeká se jen na to až všichni pamětníci zemřou a nebudou moci vyvrátit oficiální zprávy.-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Filiposd (diskuse)

WP:ŽVV --Jvs 13. 11. 2014, 16:27 (CET)
@Filiposd: "Utajený archiv" je navíc jako zdroj pro článek bezcenný - a diskuse u článku není forum k volnému probírání tématu.--188.122.212.12 13. 11. 2014, 16:46 (CET)
nesmysl, potopení Titanicu bylo pro WSJ obrovskou ztrátou, Titanic nebyl adekvátně pojištěný (násobná ztráta při zahrnutí uš. zisků) a navíc jeho potopení vedlo o oddálení a prodražení stavby Britannicu (velké konstrukční úpravy). WSJ přišla o zkušené námořníky. Navíc v roce 1912 měla WSJ finanční problémy. Podobně i WTC bylo pod-pojištěné, konspirační teorie o WTC se vztahují k malým buňkám Mossadu (známí židovští studenti umění z WTC s oknem, popř. 5 tancujících židů - potvrzených agentů Mossadu), které údajně jednaly na vlastní pěst pro zajištění zdárného dokonání akce Al-Kaidy a tedy politickou podporu západní veřejnosti pro Izrael na desetiletí - v případě provalení by to vzali na sebe. Silverstein měl WTC pod-pojištěné o desítky procent a rozhodně nemohl o ničem vědět (pokud se něco opravdu stalo). ParallaxHunter (diskuse) 17. 2. 2019, 16:46 (CET)

"Komfort"Editovat

Článek obsahuje ZCELA nepravdivé a zavádějící tvrzení, že úkolem telegrafistů Marconiho společnosti bylo zasílání soukr.zpráv. To vede ke zcela myln=é představě. Komerční stanice Marconiho společnosti byla na lodi zřízena zdarma pod podmínkou že zdarma a přednostě přijme a odešle všechny zprávy týkající se navigace lodi atp. Komerční spojení bylo omezeno i časově na noční hodiny (2násobný dosah) a prioritu měly vždy i v tuto dobu navigační a jiné zprávy ws line - o čemž sám Marconi konečně svědčil před americkou komisí... Poviností telegrafistů ovšem nebylo držet 24 hodinovou službu, ovšem na Titaniku jako na jedné z mála tehdejších lodí ji ve skutečnosti drželi (zde je potřeba zmínit i norskou plachetnici která podle zpráv zveřejněných v roce 1970 sledovala potopení lodi, ovšem nebyla jako většina tehdejších lodí vybavena ŽÁDNOU radiostanicí)- povinost nepřetržitého spojení byla zavedena až jako reakce na potopení RMS T.

Pravda je, že ve zdroji, který je v článku u této informace uveden, se tato informace nenachází. Z článku na anglické Wikipedii, z něhož český článek vychází, je tato informace zdrojována knihou Gill, Anton (2010). Titanic : the real story of the construction of the world's most famous ship. Channel 4 Books. ISBN 978-1-905026-71-5. Nejsem však schopen ověřit, zda to v té knize opravdu takto je. Proto se spíše zeptám, z jakého zdroje čerpáte informaci vy? Díky. Jan.Kamenicek (diskuse) 6. 3. 2015, 21:57 (CET)

DalekohledyEditovat

V článku se píše, že "byla poněkud zveličena otázka nepřítomnosti dalekohledů ve strážním koši." S tím bych si dovolil trochu polemizovat. Podle svědecké výpovědi člena hlídky Fredericka Fleeta před americkou komisí (viz Tom Kuntz: Přežili jsme zkázu Titanicu) by s dalekohledem zahlédl ledovec s dostatečným předstihem tak, aby se Titanic ledovci vyhnul. Nemyslím si, že by to bylo zveličování, naopak klidně mohlo jít o jeden z klíčových faktorů toho neštěstí. Autor neuvádí, zda byla tato otázka zveličena vyšetřovací komisí nebo vypovídajícími námořníky. Bohužel už tu knihu nemám k dispozici a z hlavy si nevzpomenu, jak se k absenci dalekohledů vyjádřili ostatní členové hlídky, ale Fleetova výpověď mi utkvěla v paměti.Martin.Hampl85 (diskuse) 7. 12. 2015, 16:04 (CET)

Nesmysl. Ti dva tam u komisí mektali nesmyly, jakože je hav. hnízdo 2 km nad palubou (instrukce od wsj).Zkuste si vzít v noci trieder. nefunguje to. Dalekohledy se používaly na identifikaci ve dne a jako občasná úleva očím (nemli brýle proti 40 kmh mrazivému vetru).ParallaxHunter (diskuse) 12. 2. 2019, 14:37 (CET)

Dalekohledy nefunguji v noci a presto byli Japonci za druhe svetove valky schopni zahlednout v noci americke lode drive, nez je Americane videli na radaru? Ono to asi s tou nepouzitelnosti dalekohledu v noci nebude tak uplne pravda... --Ozzy (diskuse) 12. 2. 2019, 15:37 (CET)
objekty na obzoru + lepsi dalekohledy vs objekty s pozadim ze stejne temneho oceanu. Nebyla to tehdy bezna praxe a odbornici na Titanic se shoduji, ze by nebyly pouzivany a ze by nepomohly - opravdu je dobre alespon jednou v noci zkusit trieder ve skutecne temne noci. Co jim chybelo byly bryle proti vetru a patraci svetlo (ktere admiralita britskym lodim prisne zakazala - narozdil od kontinentu, US)... ParallaxHunter (diskuse) 14. 2. 2019, 20:52 (CET)

Externí odkazy či reference byly změněny (září 2018)Editovat

Dobrý den,

právě jsem se pokusil opravit 8 externí odkazy či reference na stránce Titanic. Prosím, zkontrolujte moje editace. Pokud máte nějaké otázky, potřebujete, abych tyto odkazy nebo dokonce celou tuto stránku ignoroval, prosím vizte seznam často kladených otázek pro další informaci. Provedl jsem následující změny:

. Udělal-li jsem chybu, vizte seznam často kladených otázek.

Děkuji.—InternetArchiveBot (Nahlásit chybu) 5. 9. 2018, 23:08 (CEST)

Zpět na stránku „Titanic“.