Člověk, který obdělává svou zahradu, jak si přál Voltaire,
ten, který vzdává díky, že je na světě hudba,
ten, který s potěšením odhaluje původ nějakého slova,
dva zaměstnanci, kteří v kavárně na předměstí tiše hrají šachy,
hrnčíř, který si rozmýšlí barvu a tvar,
typograf, který pečlivě rozvrhuje tuto stránku, i když se mu možná nelíbí,
žena a muž, kteří zpívají poslední sloku jakési písně,
člověk, který hladí spící zvíře,
ten, který omlouvá nebo se snaží omluvit příkoří, které mu způsobili,
ten, který vzdává díky, že je na světě Stevenson,
ten, který dává raději za pravdu druhým –
tito lidé, aniž vědí jeden o druhém, právě zachraňují svět.
- J. L. Borges
