Člověk, který obdělává svou zahradu, jak si přál Voltaire,
a ten, který vzdává díky, že je na světě hudba,
a ten, který s potěšením odhaluje původ nějakého slova,
dva zaměstnanci, kteří v kavárně na předměstí tiše hrají šachy,
hrnčíř, který si rozmýšlí barvu a tvar,
typograf, který pečlivě rozvrhuje tuto stránku, i když se mu možná nelíbí,
žena a muž, kteří zpívají poslední sloku jisté písně,
člověk, který hladí spící zvíře,
a ten, který omlouvá nebo se snaží omluvit příkoří, které mu způsobili,
a ten, který vzdává díky, že jsou na světě Stevensonovy knihy,
a ten, který dává raději za pravdu druhým –
tito neznámí lidé právě zachraňují svět.
- J. L. Borges
