Diskuse:Přibyslav

Článek týdne

Tento článek byl v 35. týdnu 2015 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Informace: Tento článek byl výrazně rozšířen v rámci akce WikiMěsto pořádané v Přibyslavi ve dnech 9.–12. května 2014 sdružením Wikimedia Česká republika. --Blahma (diskuse) 13. 5. 2014, 20:52 (UTC)

Tak jsem si přečetl celý článek...

Nemám vůbec zkušenosti s recenzemi na Wikipedii, tak se omlouvám, pokud budou poznámky dost mimo. Doufám, že budou užitečnější, než jak se mi teď po jejich sepsání jeví.

• Vyřešeno V roce 1424 obklíčili město husité a poblíž dnešního Žižkova Pole zemřel Jan Žižka. – kostrbatá formulace, není z ní jasné, jak Žižkovo Pole souvisí s Přibyslaví a jak Jan Žižka souvisí s husity.

snad vysvětleno lépe --Vojtěch Dostál (diskuse) 13. 5. 2014, 21:31 (UTC)

• Vyřešeno V pobělohorské době panství spravovali knížata z Ditrichštejnu – jaké panství? O žádném panství nebyla řeč.

opraveno na město --Vojtěch Dostál (diskuse) 13. 5. 2014, 21:31 (UTC)

• První písemná zmínka se však např. podle ČSÚ – nevím, jestli je obecně známé, že ČSÚ se zaobírá takto starými údaji (je o něm slyšet spíše v souvislosti s volbami či s sčítáními lidu), nechávám na zváženou, jestli spíše neformulovat jako „...podle Historického lexikonu obcí vydaného Českým statistickým úřadem...“
• vztahuje se k listině Smila z Lichtenburka – doplnil bych „Smila z Lichtenburka, majitele panství/města/...“, ať je jasnější, jak se Přibyslav dostala do vlastnictví jeho bratra Častolova
• desátky ze stříbrných dolů v okolí Přibyslavi třem cisterciánským klášterům – nebyl by zajímavý výčet těch klášterů?
• a několik desítek bojovníků popravili upálením – dvakrát ve větě slovo bojovníci, pokaždé myšleni jiní, takže zvažuji úpravu na „několik desítek přibyslavských“?
• Jiřího z Poděbrad. Po smrti Hynka i jeho dcery spravoval panství syn Jiříka – sjednotit, nejspíše na „Jiříka“
• Během války mezi císařem a českými stavy obsadila císařská armáda – patrně chybí předmět, válku bych linkoval nebo třeba doplnil datací
• a obec si musela půjčovat – formulace
• nákazy chřipky – epidemie chřipky vs. nákazy chřipkou?
• Po Ditrichštejnech získala panství Klotilda – po výčtu katastrof věta dost vyčnívá, co ji takhle (i přes porušení chronologie) přiřadit k předchozímu odstavci?
• stavěly se podnikové budovy. Za první světové války zemřelo v bojích 39 mužů – formulace
• V roce 1938 byla ve městě založena kazatelská stanice... – přesunul bych spíše do kapitoly náboženství
• 21. listopadu 1989 začali obyvatelé Přibyslavi projevovat podporu demonstrujícím studentům. – jak? Co se toho 21.11. stalo?
• Komentář Od 1. června 2010 využívá zdravotnická záchranná služba sídlo ... – větu přeformulovat nebo dát do jiné kapitoly
  • Zdravotnictví (doktoři, lékárna) ve službách, pokud se nepletu, úplně chybí). --Jan Polák (diskuse) 12. 5. 2014, 20:39 (UTC)
• Vyřešeno Nejvyšším vrcholem na území města je Jarošův kopec – nejnižším asi hladina Sázavy, tipuju. Ale kolik m.n.m.?
  • To bude, pokud je to opravdu Sázava (což je velmi pravděpodobné) a ne nějaká proláklina či propast (jež tam asi nebude) u výtoku z katastrálního území. Jinde to být nemůže, neb by se tam voda zdržovala. --Jan Polák (diskuse) 12. 5. 2014, 20:20 (UTC)
    • Doplněno v tom smyslu. Snad je to správně. --Jan Polák (diskuse) 12. 5. 2014, 20:39 (UTC)
• Vyřešeno spadajících do jejího povodí – to je samozřejmost, ne?
  • Máš pravdu, vyhozeno. --Jan Polák (diskuse) 12. 5. 2014, 20:39 (UTC)
• Vyřešeno Během 110 až 120 dnů během roku spadnou v této oblasti dešťové srážky v úhrnu alespoň 1 milimetr na metr čtvereční – chápu to dobře, že během roku je 110 až 120 dnů, kdy ten den naprší minimálně 1 mm?
  • Ano, je to tak. Zkusil jsem inkriminovanou větu přeformulovat (navíc ten odstavec obsahoval neuvěřitelnou koncentraci slova „během“). I to jsem redukoval. Je to teď již jasnější? --Jan Polák (diskuse) 12. 5. 2014, 20:39 (UTC)
• od komunálních voleb konaných roku 2010 Mgr. Jan Štefáček – je nutný titul?
• základě rozhodnutí – rozhodnutí koho?
• Vyřešeno dva zkřížené bílé vinařské nože – ví se, proč vinařské nože? V celém článku není jediná zmínka o víně
  • Doplněno do poznámky. --Jan Polák (diskuse) 12. 5. 2014, 22:03 (UTC)
• družstvo v Přibyslavi je největším lesnickým družstvem – formulace; jaké družstvo?
• V jižních partiích města odbočuje ze silnice I/19 jižním směrem k Polné silnice II/351 – to nedává smysl, II/351 je popsána výše
  • Dává to smysl. Silnici I/19 kříží dvě silnice druhé třídy. Potíž je v tom, že na území města jdou silnice souběžně v jedné ulici. Kraťoulinkatý úsek je to u silnice II/350, daleko větší u komunikace II/351. Říká se tomu „peáž“ (ale tím jsem nechtěl čtenáře zatěžovat). --Jan Polák (diskuse) 12. 5. 2014, 22:03 (UTC)
• Otázka odstavec Po silnici první třídy od Havlíčkova Brodu denně – dobrý, ale chybí jakékoliv srovnání, kupř. s okresním městem, obcemi okolo apod.
  • Tuším, kam míříš, ale je to trochu problém. Doprava se chová jako živel, každý řidič si volí svou cestu. Navíc například v okresním městě již ta silnice I/19 vede v peáži se silnicí I/34. Za další, kterou lokalitu vybrat? Hodnoty jsou dostupné pro ty barevné proužky na mapě. Vybrat část severního obchvatu Havlíčkova Brodu? Poraď, prosím. --Jan Polák (diskuse) 12. 5. 2014, 22:03 (UTC)
• v jejímž čele je k roku 2014 Mgr. Naděžda Štouračová – jako u starosty: je nutný titul?
• Po mateřské škole mohou děti pokračovat ve školní docházce v Přibyslavi i nadále, neboť je ve městě na Bechyňově náměstí v provozu devítiletá základní škola. – oslí můstek, ještě bych ho pochopil u pokračování ze střední na vysokou školu, ale ze školky do školy to zní divně
• turistické známky vztahující se k městu – turistické známky vztahující se k městu jsou (dle mapy na webu známek) dvě: město a hasičské muzeum, možná by šly zmínit
• zpřístupněna pro pěší Naučná stezka – slovo „zpřístupněna“ zavání tím, že byla snad proražena skálou, vysekána v buši či byl alespoň vytvořen dřevěný chodníček nad močály, přitom jde jen o pár informačních tabulí
  • Vyřešeno nahrazeno / otevřena pro pěší návštěvníky --Pernak1 (diskuse) 13. 5. 2014, 17:32 (UTC)
• Ke kostelu přiléhá gotická věž – úplně nepřiléhá, věž stojí samostatně
  • Vyřešeno přeformulováno --Pernak1 (diskuse) 13. 5. 2014, 17:41 (UTC)
• Štola začíná pod farou a pokračuje 80 severním směrem. – hádám 80 metrů
  • Vyřešeno ano 80 metrů / opraveno --Pernak1 (diskuse) 13. 5. 2014, 16:12 (UTC)
• kap. Pamětihodnosti – dvě podkapitoly a pak dvě odrážky, tomu by chtělo ještě dát nějaký tvar
  • Vyřešeno rozepsáno --Pernak1 (diskuse) 13. 5. 2014, 17:18 (UTC)
• kap. Turisticky významné objekty v blízkém okolí – random

--Ben Skála (diskuse) 12. 5. 2014, 19:09 (UTC)

Co tam ale dost chybí, je zapracování fauny a flóry. Bez toho nemůžete usilovat o Dobrý článek. Na Nejlepší bych řekl, že by chtělo zapracovat na historii. --Jan Polák (diskuse) 12. 5. 2014, 20:20 (UTC)

Ahoj Jane, hledali jsme celkem podrobně a vyjma několika naprosto triviálních informací jsme nic nenašli. Nic, co by se týkalo flory a fauny Přibyslavi. O katastrálním území města Přibyslav nebylo podle mě publikováno nic, co by nebylo obecně platné pro celou oblast dejme tomu Vysočiny. Co s tím? --Vojtěch Dostál (diskuse) 12. 5. 2014, 20:49 (UTC)

Ahoj, já vím, bavili jsme se o tom po Facebooku. Zkusím se po něčem podívat. Jak jsem Ti již psal, po zkušenostech z Frýdlantska bych věřil publikaci Havlíčkobrodsko či vhodné knížce ze série „Turistický průvodce ČSSR“. Nemáte někdo něco takového? Zkusím ještě Janu Lánovou, která psala články o Jihlavsku, zda by něco poradila. --Jan Polák (diskuse) 12. 5. 2014, 21:03 (UTC)

Ahoj, v té knížce Havlíčkobrodsko by na začátku měl být nějaký souhrn fauny a flóry. Zkuste se podívat na čísla Přibyslavského čtvrtletníku. Např. v tomto čísle jsou články o myslivosti a plazech na Přibyslavsku]. Pak jsem našla pdf sborníku Havlíčkobrodsko, kde je od str. 34 článek Přehled květeny vyšších rostlin okresu Havlíčkův Brod. --Jana Lánová (diskuse) 13. 5. 2014, 13:02 (UTC)

Ahoj Jano, ale havlíčkobrodsko, přibyslavsko nebo okres Havlíčkův Brod - nerovná se Přibyslav. Skutečně chceme do článků o obcích dávat takto obecné informace? Podle mě to je, jako kdybychom v článku o muchomůrce tygrované psali, jak vypadají houby. --Vojtěch Dostál (diskuse) 13. 5. 2014, 16:17 (UTC)

Jak moc se, Vojto, liší příroda na Havlíčkobrodsku od té Přibyslavské? Zvláště, pokud té v havlíčkobrodské knížce se oblastí kolem Přibyslavi mají také věnovat. To je spíš otázka na Tebe, Ty jsi přes tu „přírodovědu“. :-) Krom toho jsem ještě před časem přidal dotaz diskusi u Chráněných územích. --Jan Polák (diskuse) 14. 5. 2014, 08:22 (UTC)

Je to asi na širší a obecnější diskuzi, myslím :). Obecně ale na Wikipedii píšeme vždy jen konkrétní informace o daném tématu, ne? A snažíme se vyhýbat obecným informacím o nadřazeném tématu. Tzn. když píšeme o jehličnatých stromech, nerozepisujeme se o informacích platných pro všechny stromy (např. že mají kmen) ...--Vojtěch Dostál (diskuse) 14. 5. 2014, 11:01 (UTC)

To je sice pravda, ale když se tu (pravděpodobně) nevyskytují nějaké extrémní zajímavostí, tak je IMHO lepší tam mít alespoň základní údaje o nejbližším okolí. V článku jsou ostatně také takové obecné formulace, např. 1. odstavec v sekci Nejstarší dějiny, nebo podnebí je také popisováno podle celku, kam Přibyslav spadá, a ne podle místní meteorologické stanice. --Jana Lánová (diskuse) 15. 5. 2014, 14:20 (UTC)

To je něco trošku jiného, my také nepopisujeme, jak který strom vypadá apod. Otázka spíše stojí, jak moc je příroda u nás diverzifikovaná a tedy jak moc velké rozdíly jsou mezi stromy, co rostou v Havlíčkově Brodě a těmi, co rostou v Přibyslavi. Koneckonců ta knížka není o přírodě v Havlíčkově Brodě, nýbrž na Havlíčkobrodsku, které – podle vymezení na mapce – zabírá i Přibyslav. --Jan Polák (diskuse) 15. 5. 2014, 16:29 (UTC)

Články o myslivosti, mravencích, plazech, ještěrech a dalších jsou doslova v každém čísle Přibyslavského čtvrtetníku v posledních letech – od doby, co umřel jeho původní šéfredaktor a časopis převzala skupina mladých lidí s evidentním zalíbením v biologii. Nic proti tomu, ale články typu „Mravenci Přibyslavska (díl 13)“ skutečně vypadají spíše na seriál o mravencích obecně, který je jen zasazený do kontextu města (ať už více či méně relevantně – vždyť i v Přibyslavi určitě mravenci žijí, jako skoro ve všech městech…), a nikoliv na snahu podchycovat postupně jednotlivé aspekty přírody přímo Přibyslavi jako takové. Účastníci WikiMěsta měli navíc k dispozici mnou připravené fulltextové vyhledávání ve všech digitálně dostupných číslech Přibyslavského čtvrtletníku i Přibyslavského občasníku, takže možnosti vyhledávání byly skutečně rozsáhlé a přesto se kolegům o přírodních poměr přímo města nepodařilo nic specifičtějšího nalézt. --Blahma (diskuse) 13. 5. 2014, 20:58 (UTC)

Jméno Přibyslav

Vyřešeno V Müllerově mape Čech (1720) je uvedeno: "Przymysl, B. Pržibislaw", v mapě stabilního katastru (1838) je "Pržibislau", mapy 2. vojenského mapování (1836-1852) "Přibislaw", 3. vojenské mapování (1877-1880) "Přibislau". Neví někdo o nějakém zdroji, který by popisoval vývoj názvu města? --Gampe (diskuse) 12. 5. 2014, 20:06 (UTC)

V pražské Městské knihovně je čtyřdílná publikace „Místní jména v Čechách“ od Antonína Profouse, z níž se ty vývoje pojmenování zpracovávají. Zkusím se tam ve středu dostat a něco z ní opsat. --Jan Polák (diskuse) 12. 5. 2014, 20:15 (UTC)

Vyřešeno. --Jan Polák (diskuse) 14. 5. 2014, 08:08 (UTC)

Řekl bych, že je to formulováno dost nepřesně. Ten název se nevyvíjel (od bodu A do bodu B). Jedná se jen o různé varianty stejného zápisu. --Silesianus (diskuse) 14. 5. 2014, 11:35 (UTC)

Vývoj počtu obyvatel (tabulka)

Pravděpodobně všechny místní části (obce) nebyly součástí města po celou dobu. Bohužel mi chybí zdroj kdy a jak se která část připojila nebo odpojila od města. Tak jako je tomu zde v nejlepších článcích. Pokud někdo nějaký zdroj má tak klidně podle něj opravím. --Pernak1 (diskuse) 12. 5. 2014, 20:40 (UTC)

Určitým zdrojem může být Historický lexikon obcí (2. díl) od ČSÚ [1]. Je ale třeba projít podle názvů všechny části obce a nejlépe ještě všechny okolní obce (jestli se některá neodpojila). --46.135.3.22 12. 5. 2014, 21:10 (UTC)

Lepší je, myslím, publikace Karla Kučy „Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku“ či ještě lépe „Historický lexikon městysů a měst“ od dvojice Štěpán Mleziva – Karel Kuča. --Jan Polák (diskuse) 12. 5. 2014, 21:32 (UTC)

Vyřešeno Opraveno podle Historického lexikonu obcí (2. díl) - ještě projdu okolní obce jestli se některá neodpojila. --Pernak1 (diskuse) 13. 5. 2014, 15:58 (UTC)

Připomínky

• Ještě mi zde chybí silnice III. třídy, a zkonrolovat, zda jsou silnice popsány ve správném směru staničení. Bohužel od konce dubna je dočasně mimo provoz webová aplikace, kterou k tomu účelu používám. Vyřešeno
• Dále, což už nakousl Pernak1, vývoj správního území. V jakém roce se která část stala či přestala být součástí města? Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 by mohl pomoci s alespoň přibližnou orientací. Vyřešeno
• Město bylo na konci listopadu 2001 zakládajícím členem Svazku obcí Přibyslavska - což to přeformulovat, aby se z první části věty nezdálo, že byla členem jen v roce 2001?
• Nešvarem všech lepších článků je špatná čitelnost zdrojového kódu kvůli spoustě pevných mezer a citačních šablon. Druhý problém lze částečně řešit tak, že v textu zůstane jen <ref name="reference1" /> a veškeré reference se umístí na konec článku:

<references>
<ref name="reference1">...</ref>
<ref name="reference2">...</ref>
<ref name="reference3">...</ref>
</references>

• • Nevýhodou tohoto řešení je, že se vlastní reference fyzicky nachází jinde, než refovaná věta.

JAn (diskuse) 13. 5. 2014, 06:23 (UTC)

Poznámky

• chybí mi tu zmínka o meteorologické stanici
• nešlo by prolinkovat ty základní sídelní jednoty v sekci Obecní správa a politika?

Jinak pěkný článek, odvedli jste velký kus práce! --Jana Lánová (diskuse) 13. 5. 2014, 13:02 (UTC)

Tak jsem si to přečetla, je to hodně dobré, ale našla jsem pár drobností:

• v úvodu "zahrnuje několik částí města" - nešlo by uvést konkrétní počet částí nebo základních sídelních jednotek
• v třech větách v úvodu za sebou "město" - "Husité přesto město dobyli a vypálili. V pobělohorské době město spravovala knížata z Ditrichštejnu. Město postihla v té době řada katastrof" nešlo by aspoň jedno nahradit buď Přibyslaví nebo vypustit?
• podle doporučení Encyklopedický styl by se neměl používat historický prezens viz "Původně hornické město se však mění s tím, jak byla naleziště postupně vytěžena a horníci odchází na Kutnohorsko. Obyvatelé se přeorientovávají na zemědělství a řemesla."
• v třech větách v úvodu za sebou "město" - "V roce 1645 přesto v podstatě celé město vyhořelo. Po válce bylo město z velké části zdevastované. Město vlastnil kníže Maxmilián"
• Vyřešeno "Na školní zahradě přibyslavské školy" jedno slovo školní/školy bych vyhodila
  • Díky, to mi tam nějak ujelo. --Jan Polák (diskuse) 15. 5. 2014, 14:28 (UTC)
• k těm grafům o věkové struktuře by se možná hodil nějaký nadpis
• v zemědělství mi chybí JZD nebo něco podobně kolektivizačního
• do služeb bych dala zmínku o záchranné službě
• do služeb doplnit, že tu je zdravotní středisko
• tituly u jmen v textu bych vyhodila (výskyt hlavně u sekce školství)
• u té základky by se hodil počet tříd/žáků k určitému roku
• u sportu chybí jakákoliv zmínka o místních klubech, určitě tam někdo hraje fotbal, nebo tam je sokol

--Jana Lánová (diskuse) 15. 5. 2014, 14:14 (UTC)