Diskuse:Operní partie

Poslední komentář: před 4 lety od uživatele Křižík v tématu „Budova opery

WP:Q editovat

Vachovec1 editovat

K průběhu partie:

  • Netvrdil bych, že tah 3...Sg4 je vyloženě nekorektní (tedy chyba na otazník), je to však tah slabší (v porovnání s "klasickými" pokračováními 3...exd4, 3...Jf6 či 3...Jd7), který skutečně nelze příliš doporučit.
  • Skutečnou chybou je zato následné braní 4...Sxf3, po čemž už černý stojí vyloženě na prohru. Po 4...Jc6 (či 4...Jd7) má sice černý o pěšce méně, ale určitou kompenzaci v náskoku ve vývinu, takže výsledek partie ještě není jasný. O čemž svědčí i statistika partií v databázích.
  • 7...Sd6 není o mnoho lepší než 7...De7, podle mého kompu je to dokonce horší.
  • Vykřičník za 11.Sxb5+ je zbytečný, co jiného by měl bílý hrát?
  • Naopak by vykřičník mohl být za tahem 12.0-0-0, protože jde o nejsilnější pokračování v útoku, ne zcela zjevné. Vyhrává i 12.Sxf6, ovšem tah je to výrazně slabší.
  • Vykřičník za 15.Sxd7+ je taky zbytečný, tady přesvědčivě vyhrává i ledacos jiného (15.Sxf6, 15.Dc3). Navíc nejde ani o žádnou oběť.

--Vachovec1 (diskuse) 1. 7. 2018, 13:57 (CEST)Odpovědět

@Vachovec1: Doupravil jsem vykřičníky podle komentáře Garriho Kasparova, který mi přijde hodnověrný. Sg4 hodnotí jako chybu, prý by ji neudělal ani školák. :) S×f3 jako chyba hodnoceno není nikde, pokud by černý místo jezdce představil dámu, tak by pozice byla nějak vyrovnaná. Na dva jsi upozornil dobře, ty jsem vyhodil, přesto je některé zdroje uvádějí. Koukal jsem, že snad francouzská verze má vykřičníky skoro u všeho. :) --OJJ, Diskuse 3. 7. 2018, 12:53 (CEST)Odpovědět
No, od Kasparova je to dost POV názor. Je fakt, že on, jakožto velmistr, by to rozhodně nezahrál (maximálně tak v simultánce proti velmi slabému soupeři). Osobně víceméně souhlasím s komentáři, které mají na en-wiki:
3...Sg4 označují ?! , teedy jako tah slabý či pochybný, nikoliv však vyložená chyba.
 Vyřešeno Nuže, podle jiného zdroje. OJJ, Diskuse 5. 7. 2018, 12:16 (CEST)Odpovědět
U 4...Sxf3 píšou, že po 4...Jd7 5.exd6 Sxd6 má sice černý o pěšce méně, ale určitou kompenzaci ve formě náskoku ve vývinu (víceméně totéž, co píšu nahoře). Když už jsem tu nakousl databáze, tak zatímco po 4...Sxf3 si v partiích černí většinou už "ani neškrtli", lze najit partie s 4...Jd7, či 4...Jc6, které černí dokázali nejen remizovat, ale i vyhrát (i když ty výhry jsou většinou staršího, tedy předpočítačového, data).
 VyřešenoTak tedy dle en. Ale považuju věrohodné zdroje, co mám v ruce, za víc. --OJJ, Diskuse 5. 7. 2018, 12:16 (CEST)Odpovědět
O 7...De7 píšou, že je to jediný dobrý tah černého. 7...Sd6 vůbec nezmiňují.
Uváděl Beim i Kasparov. Harrwitz vydržel o mnoho dýl. --OJJ, Diskuse 5. 7. 2018, 12:16 (CEST)Odpovědět
--Vachovec1 (diskuse) 4. 7. 2018, 18:32 (CEST)Odpovědět

Info editovat

@Zbrnajsem: V souladu s tím, že je článek na hlavní stránce, jsem jej ještě trochu doupravil. Získal jsem ještě knihu psanou společníkem Morphyho, p. Edgem, a jsou tam docela zajímavé informace. Uvádí např., že vévoda měl svou lóži přímo na jevišti. --OJJ, Diskuse 29. 10. 2018, 09:22 (CET)Odpovědět

@OJJ:: To je opravdu zajímavé. Ovšem nedovedu si zcela představit, jak byla ta lóže umístěna. Znám prostředí několika divadel. Jak to stojí napsáno v té knize? Je v anglickém originálu nebo je to překlad? --Zbrnajsem (diskuse) 29. 10. 2018, 10:30 (CET)Odpovědět
@Zbrnajsem: The Duke's box is right on the stage. :) OJJ, Diskuse 29. 10. 2018, 10:43 (CET)Odpovědět
Tak ono není úplnou vzácností, že lóže sahají k orchestřišti (a to se někdy zakrývá a stává se součástí jeviště), je to tak i třeba v Národním divadle nebo v Opeře, takže si dovedu představit i lóži sahající až na jeviště. --Bazi (diskuse) 29. 10. 2018, 10:45 (CET)Odpovědět
@Bazi: Zvlášť, když to byl vévoda. :) OJJ, Diskuse 30. 10. 2018, 08:26 (CET)Odpovědět

Budova opery editovat

@Křižík, Zbrnajsem: Nějaké podrobnosti? [1]. Daný název doplňoval Zbrnajsem už před časem, když jsem ještě pracoval na pískovišti. OJJ, Diskuse 25. 9. 2019, 15:31 (CEST)Odpovědět

@OJJ:: Opéra Garnier to být opravdu nemohla, protože ta se stavěla až v letech 1860-1875. V textu bylo uveden odkaz na Opéra national de Paris a ta v letech 1821 až 1873 sídlila v Salle Le Peletier. Jako místo sehrání partie je to uvedeno na německé verzi stránky Salle Le Peletier. Křižík, Diskuse 25. 9. 2019, 15:52 (CEST)Odpovědět
Zpět na stránku „Operní partie“.