Diskuse:Nadace Wikimedia

Domnívám se, že by tu měl být odstavec i o pobočce Wikimedia Česká republika. Pro českého čtenáře to může být celkem podstatná informace. Nechci ho ale psát, když jsem osobně zainteresován. --egg ✉ 21:07, 2. 7. 2008 (UTC)

Dal jsem tedy jako člověk „zvenčí“ dohromady článek Wikimedia Česká republika. Prosím, EsO. — Jagro 18. 4. 2009, 22:26 (UTC)

Já bych to neslučoval. Vyčkal bych až nějaké relevantní zdroje budou.--Juan de Vojníkov 19. 4. 2009, 20:12 (UTC) Odškrtávám se.--Juan de Vojníkov 20. 4. 2009, 06:47 (UTC)

Další projekty

Možná by stálo za to do tohoto článku nebo do MediaWiki poznamenat, že na enginu běží i další projekty, které nejsou pod hlavičkou Wikimedia Foundation, i když na Wikipedii na ně jsou občas odkazy; např. Wikitravel, Rodovid (http://cs.rodovid.org/) --Gumruch 8. 10. 2009, 03:30 (UTC)

WMF = Windows MetaFile

myslím, že to tu chybí... viz Windows Metafile -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 193.179.197.223 (diskuse)

Velké N: Nadace, nebo nadace?

Myslím, že správný překlad by měl být Nadace Wikimedia, tedy s velkým N. V článku se ale používá N malé (pochopitelně kromě začátků věty). Slovo Wikimedia přitom ještě samo o sobě nemusí znamenat tuto nadaci, ale třeba soubor jejích projektů a nebo samotné hnutí okolo těchto projektů. Všimněte si, že na anglické Wikipedii vede redirekt Wikimedia na článek Wikimedia movement, a ne na článek Wikimedia Foundation. --Vojtěch Veselý (diskuse) 26. 1. 2017, 02:58 (CET)

Tak buď píšu „nadace Wikimedia“ ve stejném smyslu jako „firma IBM“, „město Brno“ atd., anebo píšu „Wikimedia Foundation“. Překládat název by mi nepřišlo moc vhodné. Cf. The Coca-Cola Company, Xerox Corporation, New York City. Fakt, že vedle samotné nadace může holé „Wikimedia“ označovat i širší hnutí, se holt musí řešit dle kontextu. Článek odpovídající Wikimedia movement nemáme a asi chvíli mít nebudeme, tak to nemusíme řešit. --Mormegil ✉ 26. 1. 2017, 10:15 (CET)

Názvy na Wikipedii překládáme běžně, když jsou k tomu vhodné zdroje (umělecká díla, geografické názvy apod.). Je fakt, že bez zdrojů to někdy může být na hraně vlastního výzkumu. Pokud bychom se chtěli překládání názvu vyhnout úplně, možná bychom měli český článek přesunout na nynější redirekt Wikimedia Foundation.

Jde mi spíš o to, že když v nějakém samostatném textu mluvím o WMF a chci to napsat česky, tak bych spíš učinil úplný překlad, tedy "Nadace Wikimedia", než opis, tedy "nadace Wikimedia" (mimochodem, v českých médiích se často používá "nadace Wikimedia Foundation", což na jednu stranu zní zvláštně, na druhou stranu je to asi snaha o maximální korektnost). Zvlášť pokud má slovo Wikimedia více významů.

Když nad tím přemýšlím, tak v samotném článku asi klidně malé n někde zůstat může, když to budeme brát jako opis. Ale otázku, jestli bychom se měli pokoušet o oficiální překlad s tím velkým N, si tím úplně nezodpovím. Spíš se ale stále přikláním k tomu, že důslednější používání velkého N by přispělo k pochopení toho, že Wikimedia může mít více významů než jen onu nadaci. --Vojtěch Veselý (diskuse) 26. 1. 2017, 12:15 (CET)

Já nějak nevím, jestli si rozumíme. Je správně/špatně psát „firma Xerox udělala to a to“? Je to „překlad“, „[ne]oficiální překlad“, „vlastní výzkum“, „minimální/maximální korektnost“, „jiný význam“, nebo co? IMHO je to prostě úplně normální způsob, jakým referovat o „Xerox Corporation“. Oproti tomu „Firma Xerox“ mi přijde jako naprostý nesmysl, zatímco „firma Xerox Corporation“ je zcela v pohodě, ale je zbytečné to v delším textu opakovat. A právě to, že se píše „nadace Wikimedia udělala“ namísto jen „Wikimedia udělala“, je IMHO nástroj, který zdůrazňuje, že Wikimedia může označovat i hnutí, ale my mluvíme konkrétně o nadaci. --Mormegil ✉ 26. 1. 2017, 12:47 (CET)

P.S. Ale přesunutí článku na Wikimedia Foundation by bylo IMHO správné. --Mormegil ✉ 26. 1. 2017, 12:49 (CET)

P.P.S. Ke kterému asi má co říct Matěj Orlický. --Mormegil ✉ 26. 1. 2017, 12:54 (CET)

Ten příklad s Xeroxem myslím zas tolik nesedí. Souhlasím, že zatvrzele opakovat Xerox Corporation nebo dokonce otrocky překládat Firma Xerox je určitě k ničemu, když se vžil krátký název Xerox (i v angličtině). Oproti tomu v případě N/nadace Wikimedia se tam tam nadace přidává jaksi automaticky, takže to chápu jako zažitou část názvu, a proto mi tam víc sedí velké písmeno. Co se týče malého n, tak souhlasím, že to je úplně normální způsob jak to psát/opsat.

K té druhé věci, když napíšu „město Brno udělalo“, tak se tím nedává najevo, že existuje nějaké další Brno. Prostě se to tak občas (ne vždy) píše. Oproti tomu „nadace Wikimedia“ se píše vždy (tedy když je řeč o nadaci), takže je to ustálená část názvu, a tedy se IMHO může (ne nutně musí) psát s velký N. Asi se nechám přesvědčit, že v článku to malé n být na různých místech může, ale např. v textech, kde na WMF přijde řeč poprvé, bych psal N velké (případně použil „nadace Wikimedia Foundation“, pokud v onom textu nebude vadit angličtina). --Vojtěch Veselý (diskuse) 27. 1. 2017, 16:42 (CET)

Vycházím z toho, že zde je důležité pro čtenáře chápat, že se jedná o nadaci, ne znát přesný název (který je navíc s tím Inc.). Slovo nadace (Foundation) bývá v názvu ze zákona (jako s.r.o.=Ltd. ap.), aby bylo každému zřejmé, jaký je to subjekt. Proto mi přijde logické, abychom to i v češtině přednostně prezentovali jako nadaci, což není každému z „Foundation” zřejmé. Jinak zjednodušeně souhlasím s názory, že použití malého/velkého písmene není tak důležité a dá se řešit citem – spíš neformální označení nebo spíš překlad názvu instituce. --Matěj Orlický (diskuse) 31. 1. 2017, 19:43 (CET)

Externí odkazy či reference byly změněny (září 2018)

Dobrý den,

právě jsem se pokusil opravit 1 externí odkazy či reference na stránce Nadace Wikimedia. Prosím, zkontrolujte moje editace. Pokud máte nějaké otázky, potřebujete, abych tyto odkazy nebo dokonce celou tuto stránku ignoroval, prosím vizte seznam často kladených otázek pro další informaci. Provedl jsem následující změny:

• Přidán tag {{dead link}} k http://www.wikimedia.org.ph/
• Přidán tag {{dead link}} k http://www.wikimeda.org.ua/
• Přidán odkaz na https://web.archive.org/web/20050115143638/http://www.sunbiz.org/COR/2003/0620/90039369.tif do http://www.sunbiz.org/COR/2003/0620/90039369.tif

. Udělal-li jsem chybu, vizte seznam často kladených otázek.

Děkuji.—InternetArchiveBot (Nahlásit chybu) 1. 9. 2018, 06:11 (CEST)

Sloupec závazných pravidel projektů ve vztahu k obsahu

Doplnil jsem do tabulky sloupec s pravidly pro lepší srovnání, co v rámci jednotlivých projektů (ne)lze. Budu velmi rád za korekce, neboť občas chybí explicitní vyjádření (nejen české) a musel jsem dovozovat. --Laďa Nešněra (diskuse) 24. 9. 2018, 17:53 (CEST)

@Nesnera: Revertoval bych hned, ale nechám to k diskusi: Je to v zásadě úplně špatně. Je to tu off-topic (mohlo by to patřit do jednotlivých článků o konkrétních projektech), je to neencyklopedické a hlavně to není pravda: Různé projekty mají různá pravidla. Český Wikislovník možná má zákaz vlastního výzkumu, ale anglický Wikislovník ne. Jediné, co by bylo relevantní na úrovni tohoto článku, by byla pravidla, jejichž plnění vyžaduje přímo Nadace. Jenže takových je velmi málo, patří mezi ně např. foundation:Resolution:Licensing policy a samozřejmě pak zcela obecná foundation:Terms of Use/cs (ale Nadace se zcela cíleně vyhýbá nějaké správě samotného obsahu projektů). --Mormegil ✉ 25. 9. 2018, 13:56 (CEST)

@Mormegil: Mě šlo právě o to srovnání projektů a speciálně z úhlu možného obsahu, protože právě vytváření vědomostního obsah mám za primární cíl Wikimedie. Třeba rozlišit od sebe Wikiknihy a Wikiverzitu mi dalo dost zabrat. U Wikidat to bylo také tápání a pro mnohé překvapení. Beru to též jako rychlou pomůcku pro editory při: "Kam s ní" (informací). Pak si od toho slibuji lehce výchovný efekt - upozornění na existenci pravidel (mě trvalo roky, než jsem si všiml, bo RTFM). Pokud by to iniciovalo standardizaci jejich formulování v jednotlivých projektech, bylo by fajn. Mohlo by to tedy být součástí nějakého návodu, ale ten bude mnohem méně na očích. A konečně, nenašel jsem jiné místo, kde by byly sesterské takto pěkně vedle sebe. Ostatně bych je ani jinde nehledal. Osobně mi dávají větší smysl praktické informace jako tato, než třeba rok spuštění či počet verzí. --Laďa Nešněra (diskuse) 26. 9. 2018, 02:34 (CEST)

@Laďa Nešněra, Mormegil: Když jsem tu tabulku poprvé uviděl, tak mě na tom zarazilo především to, že Wikipedie má pravidla tři: nezaujatý úhel pohledu, ověřitelnost a žádný vlastní výzkum. Protože já jsem měl dojem, že těch pravidel je pět: pět pilířů. Přičemž Wikipedie:Ověřitelnost a Wikipedie:Žádný vlastní výzkum mezi pilíři ani není uvedeno. Žádný vlastní výzkum je jen stručně zmíněno u prvního pilíře, že Wikipedie je encyklopedie, a proto by neměla obsahovat výsledky výzkumu autorů (IMHO to nebude tak úplně pravda, nevím, proč by si encyklopedista nemohl do své encyklopedie zavést výsledky vlastního výzkumu, nechce se mi věřit, že když geniální osobnosti a slavní autoři jako Voltaire, Rousseau nebo Diderot tvořili Encyklopedii, že do ní vlastní poznatky nezapisovali, ale budiž, my to mezi pilíři napsáno máme), ověřitelnost je potom stručně zmíněna u druhého pilíře, ale opět to není samostatné základní pravidlo, jen jakýsi dílčí bod u pravidla NPOV. Měl jsem dojem, že těchto pět pilířů vytvořila právě nadace jako základní politiku projektu Wikipedie. V každém případě by v tom sloupečku mělo být uvedeno jen to, co se skutečně týká základní podstaty toho kterého projektu. --Marek Genius (diskuse) 5. 12. 2022, 16:45 (CET)

Chápu rozdíl: 5P jsou principy, na kterých WP funguje, pravidla je to, co se má dodržovat. Pro rozdělení pravidel viz můj přehled Nápověda:Pravidla, závazná jsou tučně. Doplnil jsem Co Wikipedie není – to se „bezprostředně týká obsahu“. NPÚ beru tak napůl mezi slohem (formou) a vyvážeností obsahu. --Matěj Orlický (diskuse) 5. 12. 2022, 17:17 (CET)

To je docela dobrý pohled. Já jsem to vždy chápal tak, že máme doporučující pravidla (tedy doporučení), závazná pravidla a extrémně závazná pravidla (tedy pět pilířů). Přičemž tedy doporučení se mohou porušovat, pokud je to vhodné, závazná pravidla se mohou porušovat jen ve zvláštních případech a pět pilířů se porušovat nesmí. Takže nezaujatý úhel pohledu mi přišlo jako důležitější pravidlo než věrohodné zdroje a jeho porušení jsem považoval za závažnější prohřešek. Ale stejně jako Mormegil si myslím, že by v tom sloupečku měla být jenom ta pravidla, která platí na všech Wikipediích, česká specifika potom můžeme uvést v článku Česká Wikipedie. --Marek Genius (diskuse) 5. 12. 2022, 20:43 (CET)

Jenže 5P je jen tak obecně popsáno, neexistují přesnější definice těch pilířů (ani na enwiki), takže spíš by se nemělo jít proti principu, proti jeho základnímu smyslu, než že by se princip dal „porušit“.

Ale z toho mísení česká/obecná pravidla/principy jsem také dost rozpačitý. --Matěj Orlický (diskuse) 5. 12. 2022, 21:00 (CET)

Dříve jsem si myslel, že pět pilířů je právě nějaká hlavní politika nadace, kterou vytvořila při založení Wikipedie. Ale zdá se, že je to spíš něco, co kdysi sesmolil nějaký anglicky mluvící wikipedista a k nám to pak přeložili, aniž by se k tomu nadace jako celek hlásila… :-/ --Marek Genius (diskuse) 5. 12. 2022, 22:55 (CET)