Diskuse:Lajka

Z hesla Lajka byla v období od 22. do 28. října 2012 uvedena na hlavní straně následující zajímavost:

„Víte, že … pes Lajka, který se jako první živý tvor dostal na oběžnou dráhu Země, uhynul už během čtvrtého obletu po 5–7 hodinách od startu?“

Článek týdne

Tento článek byl v 48. týdnu 2014 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Šablona Upravit část

Tato část článku působí trochu nevěrohodně. Jestli je někdo, kdo tomu hoví tak ať to prosím přepíše. Jak mohli být "V laboratoři vybráni tři psíci, toulající se v ulicích Moskvy, ještě k tomu fenky a navíc sibiřského loveckého psa lajky, když to byli kříženci"? A ta Lajka (plemeno?!?!) se původně jmenovala Kudrjavka (asi Kudrnačka). --Bohemianroots 23. 6. 2009, 14:32 (UTC)

Jak se tak dívám, nic se za tu dobu co jsem psal do této diskuze nezlepšilo, spíše naopak. --Bohemianroots 20. 11. 2010, 17:57 (UTC) Podle mých informací tento pejsek patřil do rasy sibiřských lajek a jmenovala se Limončik (Citronek). Snad podle barvy srsti. je velmi pravděpodobné že to byl kříženec ale sexuální život jejích rodičů se mi nepodařilo vysledovat. Mám to dodnes v živé paměti protože jsem v té jsem začínal o astronomii.

Editace uživatele Honza-Kastan-1997

Už ho prosím někdo ze správců zablokujte. Děkuji --Bohemianroots 21. 11. 2010, 19:31 (UTC)

První živý tvor ve vesmíru

Pokud vím, tak Lajka nebyl první živý tvor ve vesmíru. Pokusy se psy začaly už začátkem 50. letch v SSSR. Úplně prvním živým tvorem vyslaným do vesmíru byly ale octomilky, které tam vyslali američané 20. února 1947.--78.102.166.100 3. 11. 2011, 07:01 (UTC)

Ano, přesně tak, bly to octomilky, v žádném případě tzv. Lajka (Kudrnatka) -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 193.179.187.70 (diskuse)

V úvodu ale není, že by byla prvním tvorem ve vesmíru (tedy vyslaným za hranici vesmíru); je tam (pravděpodobně správně) uvedeno, že byla prvním, který se dostal na oběžnou dráhu kolem Země. --Gumruch 14. 11. 2011, 21:58 (UTC)

Recenze WP:Q

Zdravím a pojďme se podívat na pěkný článek. Po zběžném shlédnutí to na moc výhrad nevidím. Tedy:

• Dozdrojovat všechny věty bez refů v odstavci „Let Lajky potvrdil, že živý tvor přežije…“
• U rumunské poštovní známky doplnit datum vydání a nominální hodnotu.
• Vím, že to dělá šablona v úvodu, ale nevím, zda-li je nejvhodnější mít Lajku v kategorii Osoby s nejistým datem narození.

Ale je to zábavné. Dal jsem pryč.

Jinak se mi článek líbí a myslím, že nebude nic bránit jeho zařazení mezi DČ. --Faigl.ladislav _slova^činy 9. 10. 2012, 10:47 (UTC)

Hotovo Hotovo. všechno. Díky za shlédnutí. --Jann (diskuse) 9. 10. 2012, 13:22 (UTC)

Úspěšný let triumf propagandy

@Jann: Můžete prosím objasnit, co jste mínil větou Úspěšný let druhé sovětské družice (…) byl triumfem sovětské propagandy…? Ono to totiž vyznívá, jako by Sputnik 2 nebyl faktický úspěch sovětské kosmonautiky, ale ten úspěch z toho udělala až propaganda. Asi bylo myšleno, že propaganda tento triumf využila nebo s tím úspěchem následně triumfovala nebo tak něco. Prostě to „kosmický triumf byl triumf propagandy“ není jasné a je zavádějící. --Matěj Orlický (diskuse) 31. 10. 2017, 08:43 (CET)

Míním tím že let byl úspěchem sovětské vědy, měl ty a ty výsledky a také byl fenomenálním úspěchem z hlediska propagandy; přitom nemám dojem, že zmínka o triumfu ruší předešlý výklad o "hlavním výsledku letu". Úspěšný let druhé sovětské družice (…) byl triumfem sovětské propagandy… imo jasně znamená že tu byl vědecký/technický úspěch, který se následně v ústech propagandistů stal triumfem (když propaganda zamlčela vážné technické problémy letu, popsané v příslušných sekcích, a byly i jiné důvody). --Jann (diskuse) 31. 10. 2017, 12:04 (CET)

Doplnil jsem tam tu následnost; těžko tvrdit, že i přes problémy to nebyl úspěch vědy a techniky, ale (jen) PR. --Matěj Orlický (diskuse) 31. 10. 2017, 12:37 (CET)

"Hlavním výsledkem letu Lajky bylo potvrzení, že živý tvor bez problémů přežije vzlet do vesmíru a delší pobyt na oběžné dráze ve stavu beztíže." To právě potvrdila propaganda, nikoli skutečný let Lajky. Ta zemřela přeci oproti očekávání již několik hodin po startu. 31.130.168.7 22. 2. 2019, 21:20 (CET)

První živý tvor pocházející z planety Země?

V článku je v úvodu, že byla první živý tvor ze země na orbitu. Nemohl být první živý tvor nějaký třeba mikroorganismus na první družici Sputnik 1? Anglický NČ uvádí "animal" a spíše cíleně umístěný živočich, tedy vícebuněčný organismus? Nemám zdroje, tak neupravuji.--Pavouk (diskuse) 13. 4. 2021, 09:53 (CEST)

Tvor=člověk nebo zvíře (dle SSJČ). --Matěj Orlický (diskuse) 13. 4. 2021, 10:01 (CEST)

pojem zvíře raději ne. dle stejného SSJČ je zvíře větší živočich, zvláště savec. Což je nejasná definice. Přitom do vesmíru letěla v roce 1947 octomilka (:en:Animals in space), jako první cíleně vypuštěný živočich (organismus). Použít tedy zvíře=("tvor - člověk" řečeno matematicky)), resp. tedy tvor, vytváří onu nejasnost. --Pavouk (diskuse) 13. 4. 2021, 10:08 (CEST)

Pro mě je „větší živočich, zvláště savec“ naprosto vyhovující definice toho, co byla první. Naopak je nepřesné takto označovat octomilku – v posl. odstavci úvodu by se „tvor“ měl nahradit třeba „živočichem“. --Matěj Orlický (diskuse) 13. 4. 2021, 10:21 (CEST)

Souhlas: octomilka je živočich, není zvíře. --Pavouk (diskuse) 13. 4. 2021, 10:42 (CEST)

Za prvé, máme zdroje k životu na Sputniku? nemáme. Takže argumentovat hypotetickými mikroorganismy na něm můžeme někde v diplomce, v níž se snažíme o nová zjištění, ale na wikipedii tomu říkáme vlastní výzkum, který tu nemá co dělat. Za druhé, v debatě o prvním živém tvorovi na orbitu (= oběžné dráze Země) je nějaká octomilka vynesená do vesmíru na suborbitální dráhu absolutně bezvýznamná; bezvýznamná by byla i celá zoologická zahrada ve vesmíru, ale nikoliv na oběžné dráze Země. Čili: věta o prvním živém tvorovi je korektní, skutečně byla byla prvním živým tvorem na orbitu; a že ve vesmíru byli i tvorové před ní, je v úvodu vzápětí uvedeno. --Jann (diskuse) 13. 4. 2021, 19:50 (CEST)

Krmivo

@Jann: Zdravím, kolego. Možná detail, ale když je článek označený puzzlíkem, tak ať je co nejpřesnější. Z jedné přednášky (vizte od 38 minuty) a pak také z tohoto zdroje se dovídám, že Lajka pravděpodobně (nakonec, navzdory plánům) neměla dostatek potravy na celý týden, ale pouze onu sedmidenní zásobu kyslíku. K dispozici měla pouze jednu porci jídla (tj. očividně jednodenní dávku), nejspíš kvůli už tak těsnému prostoru v družici. Tak si říkám, jestli by nebylo vhodné to uvést (něco jako: ale jiné zdroje tvrdí, že...). Jelikož jde však o překlad z en-wiki, kde je psáno, že měla dostatek jídla na celý týden, a určitě se najdou zdroje, které toto tvrzení potvrdí a dále nevyvrací (jako třeba tento již v článku zmíněný), nechám na Vás, jestli mnou přiložené zdroje budete považovat za dostatečné či relevantní. --Tobartos (diskuse) 8. 10. 2022, 12:10 (CEST)

Ahoj. Hm, stávající zdroje pro sedmidenní zásobu potravy se odvolávají na oficiální info (totiž tento článek), proti tomu přednáška paní Příplatové (doprovázená zmínkou o hodinové přípravě na ni), je určitě o několik stupňů věrohodnosti níže. A to druhé už podle titulku (..sad story..) je něco polobulvárního... V ruštině lze vygůglit popisy krmícího automatu, ale nikde nezmiňují že by obsahoval pouze jedinou porci jídla - vždy je řečeno že automat vydával jídlo dvakrát denně. Čili dokud pro jednu porci nebudou věrohodnější zdroje, nechal bych stávající verzi. --Jann (diskuse) 8. 10. 2022, 13:41 (CEST)

@Jann: Paní Příplatová tu snad velmi dávno editovala jako JelenaBraum. Hypoteticky se tedy k tomu může vyjádřit i sama. :) OJJ, Diskuse 9. 10. 2022, 15:12 (CEST)

@OJJ: Vím o tom. Uvažoval jsem, že se jí na to zeptám (přes e-mail), ale mám teď momentálně hlavu plnou bambusu, takže jsem se k tomu zatím nedostal. --Tobartos (diskuse) 9. 10. 2022, 15:50 (CEST)

Napraveno, dotaz zaslán. Tak uvidíme. --Tobartos (diskuse) 9. 10. 2022, 17:22 (CEST)

Na palubě Sputniku 2 se strava zajištovala gelem, který zajišťoval výživovou dávku a vodu pro Lajku. Gel byl vyroben z vody, agaru, sušeného chlebového prášku, sušeného masa a hovězího loje. Směs byla automaticky dodávána pomocí kazetového pásu, který psovi v pravidelných intervalech dávkoval porce. Třílitrová zásoba měla vystačit na sedm dní, což byla také doba, po kterou měla fungovat regenerace atmosféry.

Odkaz ze Smithsonian zmiňuje jedno jídlo ("one meal") jen zkratkovitě v úvodu článku bez bližšího kontextu. Protože se nikde v článku specificky nemluví o množství ("Portion"), tak to lze přeložit i tak (a tak to chápu já), jako odkaz na jednodruhovost stravy (jen ten gel), nikoliv nedostatek množství, kterého víme že bylo dost a to ony 3 litry. --ArX 9. 10. 2022, 11:45 (CEST)

Ano, pravděpodobně jde možná o to, že i přes uvedené množství v litrech a pravidelné dávkování nemohlo být krmivo dostatečně výživné, nebo že takové jídlo (v takovém a složení a v takové úpravě) zkrátka nemohlo zajistit adekvátní porce na celý jeden týden. To už ale hádám a vím o tom úplné prd. Já vůbec netvrdím, že původní informace nejsou správné (podíval jsem se na to třeba přes google Scholar a taky na mě nevyskočilo prakticky nic jiného), a ani jsem nechtěl nic přepisovat. Jen jsem se nad tím trochu zamyslel a řekl si, že by možná nebylo špatné, zmínit se o tom třeba ve formě poznámky. Ale vzhledem k tomu, že nevíme jak přesně je to myšleno a vhodnější zdroje nemáme, klidně to může v článku zůstat ve stávající podobě a nic se nestane. --Tobartos (diskuse) 9. 10. 2022, 15:50 (CEST)