Panda velká

medvěd

Panda velká (Ailuropoda melanoleuca – doslovně „kočičí-stopa černá-a-bílá“, čínsky TZ: 大熊貓, ZZ: 大熊猫; pchin-jin: dàxióngmāo; český přepis: ta siung mao) je savec nyní řazený do čeledi medvědovití. Od druhé poloviny 20. století se panda stala národním symbolem Číny a je zobrazována na čínských zlatých mincích. V září roku 2016 se posunula v hodnocení IUCN z kategorie ohrožených druhů mezi zranitelné.[2][3]

Jak číst taxoboxPanda velká
alternativní popis obrázku chybí
Panda
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída savci (Mammalia)
Řád šelmy (Carnivora)
Čeleď medvědovití (Ursidae)
Rod Ailuropoda (panda)
Binomické jméno
Ailuropoda melanoleuca
(David, 1869)
Rozšíření pandy velké
Rozšíření pandy velké
poddruhy:
Některá data mohou pocházet z datové položky.

TaxonomieEditovat

 
Dospělá panda velká v Zoo v San Diegu
 
Hnědobílý poddruh Ailuropoda melanoleuca qinlingensis (tzv. qinlingská panda)

Západ se poprvé seznámil s pandou velkou v roce 1869 díky cestovnímu deníku francouzského misionáře Armanda Davida (18261900). Veřejnost si pandu velmi oblíbila, přinejmenším díky tomu, že je na první pohled roztomilá a podobá se živému plyšovému medvídku. Fakt, že je obvykle zobrazována pokojně žvýkající bambus, na rozdíl od lovu, také přispívá jejímu obrazu nevinnosti.

Čínský název je složenina „medvěd-kočka“. Západní ekvivalent panda pochází od její vzdálené příbuzné pandy červené, jde o francouzskou adaptaci nepálského slova „požírač bambusu“. Dokud nebyla známa tato příbuznost (panda červená byla objevena v roce 1901), byla panda velká známá jako medvěd černobílý. Díky nejasné taxonomii získala v jednotlivých jazycích řadu ekvivalentních vědeckých pojmenování, v latině například Ailuropus melanoleucus, v češtině ještě panda černobílá a medvěd bambusový.[4]

Po mnoho desetiletí byla přesná vědecká klasifikace pandy předmětem debat, protože jak panda velká tak panda červená sdílejí vlastnosti medvědů i mývalů. Nicméně genetické testy odhalily, že panda velká je vskutku medvěd a patří do čeledi medvědovití. Jí nejblíže příbuzný medvěd je medvěd brýlatý z Jižní Ameriky.

Na základě odlišných parametrů lebky, jiného zbarvení srsti a rozdílné populační genetiky odborníci rozlišují dva poddruhy pandy velké (2005)[4][5]:

  • Ailuropoda melanoleuca melanoleuca; nejpočetnější panda s klasickým vzorováním a typicky černobílým zbarvením.
  • Ailuropoda melanoleuca qinlingensis (tzv. qinlingská panda); namísto typického zbarvení je tato panda hnědobílá, má menší lebku, větší stoličky a obývá výhradně pohoří Qinling (v provincii Šen-si).

Podrobná genetická stude z roku 2012 ukázala, že k oddělení populací došlo pravděpodobně před 300 000 lety.[6] Dále vědci odhadují, že první pandy spatřily svět asi před 2–3 miliony let. Z rodu Ailuropoda v současné době žije pouze panda velká.[7][8][9]

 
Bambus, v současnosti hlavní potrava pandy velké, v minulosti tomu tak ale nebylo[10]
 
Panda velká v přírodní rezervaci Wolong
 
Panda pojídající bambus

Rozšíření, biotopEditovat

Žije v hornatých oblastech centrální části Čínské lidové republiky, v provinciích Kan-su, Šen-si a Sečuán. Na těchto územích je pro ni zřízeno velké množství rezervací a v městě Čcheng-tu je vybudované chovné centrum pro pandy velké. Původně, ještě před 2000 lety, žila na rozsáhlém území Číny, směrem na jih až po Vietnam a Myanmar.[7][11]

Jejím domovem jsou horské bambusové lesy (v spleti jehličnatých a listnatých) v nadmořské výšce 1200 až 3900 metrů, ale v zimě sestupuje do nižších poloh okolo 800 m n. m. Plně závislá je na své typické potravě, bambusu, který tvoří plných 99 % jídelníčku (pozře však i maso). Panda nerada cestuje a obvykle se zdržuje na území o rozloze 4–6,5 km2, nebo ještě menším.[11][12][13]

Fyzické vlastnosti, potravaEditovat

Panda velká má zavalité tělo, mohutnou širokou hlavu s krátkým čenichem a zakulacenými boltci. Srst je vlnitá, 3–10 cm dlouhá, typicky černobílá. Dospělá panda váží 70–160 kg (průměrně asi 100 až 115 kg), je dlouhá 1,2–1,9 m. Ocas pandy je krátký, obvykle jen 10–15 cm dlouhý.[4][11][12]

Panda velká v současnosti žije téměř nepřetržitě uvnitř bambusových houštin. Přestože se řadí mezi šelmy a disponuje stále chrupem masožravce (leč mírně odlišným – např. má znatelně větší sagitální hřeben, nebo širší a plošší stoličky i třenové zuby hřebenovitého tvaru), je její potrava převážně rostlinná. Živí se především bambusovými stonky a výhonky, a příležitostně žere též kosatce, šafrány nebo hořce. I její trávící ústrojí má stavbu obvyklou spíše pro masožravé zvíře, unikátní bakteriální mikroflóra ve střevech jí však umožňuje bez problémů tuto těžkou potravu strávit – tyto specifické bakterie rozloží až 95 % bambusové biomasy na jednoduché cukry. Kromě těchto mikro-pomocníků má taktéž extrémně svalnaté stěny žaludku, díky čemuž potravu snadněji stráví, a střevo má pokryté silnou vrstvou hlenu, čímž je dostatečně ochráněno před tvrdou a ostrou dřevnatou potravou. Bambus je ale natolik nízkokalorická potrava, že se jím krmí prakticky celý den; v průběhu jednoho dne pozře 10, 20 nebo až 30 kg potravy a stravuje se zhruba 10 až 12 hodin. Zároveň i často vyměšuje, údajně až 40krát za den.[11][12][14][15][16][17][18] Ovšem po odborné stránce je všežravcem, neboť je známo, že se živí i vejci a masem; drobnými hlodavci, pišťuchami, rybami, nepohrdne ani zdechlinami a spolu s bambusem konzumuje také nějaký ten hmyz. Jsou to pro ni nezbytné zdroje bílkovin. Při žvýkání se jí třesou uši.[11][12]

Na rozdíl od jiných medvědů se neukládá k zimnímu spánku, neboť si nedokáže vytvořit dostatečné zásoby tuku. Její tlapa je velmi neobvyklá; s „palcem“ a pěti prsty; "palec" je ve skutečnosti modifikovaná kost zápěstí. Z hlediska stravování jsou tlapy pandy doslova předurčeny k jejímu způsobu života, neboť dokáže s bambusem velmi obratně manipulovat (šikovně si jej přidržuje i loupe). Stephen Jay Gould o této skutečnosti napsal pojednání Palec pandy (The Panda's Thumb).[11][12]

Rozmnožování, dožitíEditovat

Panda velká žije samotářským způsobem života, samci a samice se tak setkávají zpravidla jen při námluvách, v období od března do května. Kopulace je krátkodobá (od 30 sekund do pěti minut) ale opakovaná. Jelikož se embryo vyvíjí velmi rychle může samice rodit teoreticky už za pouhých 45 dní, ale s ohledem na okolní podmínky také až za šest měsíců (obvykle se uvádí březost 95–163 dní). Porodí tak obvykle v srpnu nebo září, případně až na začátku nového roku.[12][19] Narodit se mohou až tři medvíďata, ale zřídkakdy přežije více než jedno. Kvůli nepříliš vydatné bambusové stravě matka nenačerpá dost energie k tvorbě mléka a nedokáže tak všechny dostatečně nasytit. Čerstvě narozená panda váží kolem 100 gramů, je slepá ale oproti jiným malým medvědům osrstěná, avšak jen velmi jemnou srstí.[12] Kojena je až 14krát denně, jedno krmení probíhá i půl hodiny.[12] Ve věku tří týdnů otvírá oči.[12] Měsíc po narození je plně vybarvená s typickým vzorováním. Asi v šestí měsících pozře už menší množství bambusové stravy, ale až do jednoho roku je pro ni primární potravou matčino mléko. V jednom roce váží panda asi 45 kilogramů. U matky se drží do stáří 18 měsíců nebo až do svých dvou let. Pohlavně vyzrálá bývá ve věku čtyř až osmi let, podle ADW v rozmezí 5,5–6 let. V zajetí se dožila až 34 let, v přírodě žije odhadem 10–15 let.[4][11][12]

Ohrožení a populaceEditovat

Panda velká patří k zranitelným druhům, nebezpečí se zvyšuje s postupujícím narušováním jejích přirozených lokalit a velmi slabou porodností ať už v zajetí nebo v přírodě.[20] Podle odhadů z let 2005 až 2015 žije v přírodě zhruba 1500 až 2000 jedinců. Ačkoli je pand stále velmi málo, veškerá dosavadní opatření jsou úspěšná; okolo roku 1970 přežívalo asi jen 1000 medvědů. Čína to s ochranou této ikonické šelmy myslí velmi vážně. Tomu odpovídá i přísné trestní měřítko, v kterém při úmyslném usmrcení zvířete hrozí viníkovi i trest smrti. Naopak záchrana pandy je velmi ceněná a finančně ohodnocena. Panda velká je symbolem Světového fondu na ochranu přírody (World Wildlife Fund, WWF).

Mezi rezervace s významnou populací pandy velké patří například přírodní rezervace Wo-lung na západě provincie S’-čchuan. Od roku 2006 je síť sedmi přírodních rezervací a devíti přírodních parků v S’-čchuanu zařazena do světového dědictví UNESCO jako Útočiště pandy velké v S’-čchuanu.[21]

Pandy velké v historiiEditovat

Zapůjčování pand velkých americkým a japonským zoologickým zahradám tvořilo důležitou část diplomacie Čínské lidové republiky v 70. letech 20. století a tvořilo první kulturní výměny mezi ní a Západem.

Od roku 1984 pandy přestaly být používány pro diplomatické účely. Namísto toho začala Čína nabízet zapůjčení pandy ostatním národům na 10 let. Obvyklé podmínky půjčky činí 1 000 000 $ za rok a ustanovení, že jakékoliv mládě narozené v době půjčky patří Čínské lidové republice.

V roce 1998 soudní proces vedený WWF podnítil požadavek amerického ministerstva ochrany přírody (U.S. Fish and Wildlife Service), aby americké zoologické zahrady hledaly takové cesty k dovozu pand, které zajistí přesměrování alespoň poloviny částky požadované Čínou do ochrany jejich přirozeného prostředí. Ministerstvo hodlá povolovat jen dovozy pand, které tuto podmínku splní.

Pandy velké v kultuřeEditovat

Genma Saotome je komiksová postava z manga Ranma 1/2 od japonské autorky jménem Rumiko Takahashi. Ač je normálně člověkem, v sérii se většinou objevuje jako panda (kvůli magickému prokletí – spadl do jezera utopené pandy).

Roztomilá panda je také hlavním hrdinou animované pohádkové trilogie Kung Fu Panda.

Chov v zooEditovat

Chov pand velkých v zoologických zahradách je nesmírně politicky i finančně náročný. Je v současné době chována v 22 světových zoo v 19 světových zemích. Jejich chov připravovala i Zoo Praha, ale dohoda s Čínou se nepodařila, a pandy velké tak v zoo nebudou.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Giant panda na anglické Wikipedii.

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2020.2. 9. července 2020. Dostupné online. [cit. 2020-07-10]
  2. NĚMEC, Adam. Vyhynutí pandy velké se vzdálilo, dobré zprávy vědci vyčetli z trusu. iDNES.cz [online]. 2016-09-06 [cit. 2016-09-06]. Dostupné online. 
  3. ČT. Mezi kriticky ohrožené druhy přibyla gorila východní, pandám se začalo dařit [online]. [cit. 2016-09-06]. Dostupné online. 
  4. a b c d KOŘÍNEK, Milan. Panda velká. www.biolib.cz [online]. BioLib: Biological library [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. 
  5. WAN, Qiu-Hong; WU, Hua; FANG, Sheng-Guo. A New Subspecies of Giant Panda (Ailuropoda melanoleuca) from Shaanxi, China. Journal of Mammalogy. 2005-04-15, roč. 86, čís. 2, s. 397–402. Dostupné online [cit. 2020-01-29]. ISSN 0022-2372. DOI:10.1644/BRB-226.1. (anglicky) 
  6. ZHAO, Shancen; ZHENG, Pingping; DONG, Shanshan. Whole-genome sequencing of giant pandas provides insights into demographic history and local adaptation. Nature Genetics. 2013-01, roč. 45, čís. 1, s. 67–71. Dostupné online [cit. 2020-01-29]. ISSN 1546-1718. DOI:10.1038/ng.2494. (anglicky) 
  7. a b Geography in the News: Declining Panda Habitat. National Geographic Society Newsroom [online]. 2014-05-31 [cit. 2020-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Remains Of Earliest Giant Panda Discovered. ScienceDaily [online]. [cit. 2020-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Panda Facts | Pandas International [online]. [cit. 2020-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. https://phys.org/news/2019-01-ancient-pandas-werent-exclusive-bamboo.html - Ancient pandas weren't exclusive bamboo eaters, bone evidence suggests
  11. a b c d e f g Anděra M., Hošek J.: Zvířata v horách. Praha, Aventinum, 2000. s. 70. ISBN 80-7151-127-7
  12. a b c d e f g h i j BIES, LeeAnn. Ailuropoda melanoleuca (giant panda). Animal Diversity Web [online]. [cit. 2020-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. River Safari - Giant Panda Forest. pandas.riversafari.com.sg [online]. [cit. 2020-01-28]. Dostupné online. 
  14. KALLEN, Stuart A. Giant Pandas. [s.l.]: ABDO 28 s. Dostupné online. ISBN 978-1-56239-592-6. S. 16. (anglicky) Google-Books-ID: jTenJCPdwSUC. 
  15. SMIL, Vaclav. The Bad Earth: Environmental Degradation in China. [s.l.]: Routledge 239 s. Dostupné online. ISBN 978-1-317-29529-7. (anglicky) Google-Books-ID: XkhnDwAAQBAJ. 
  16. Panda Fun Facts. Tourism Calgary [online]. [cit. 2020-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Top 10 facts about Pandas. WWF [online]. [cit. 2020-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. KNOTT, Katrina K.; CHRISTIAN, Amelia L.; FALCONE, Josephine F. Phenological changes in bamboo carbohydrates explain the preference for culm over leaves by giant pandas (Ailuropoda melanoleuca) during spring. PLoS ONE. 2017-06-14, roč. 12, čís. 6. PMID: 28614359 PMCID: PMC5470666. Dostupné online [cit. 2020-01-28]. ISSN 1932-6203. DOI:10.1371/journal.pone.0177582. PMID 28614359. 
  19. KHOLOVÁ, Helena; KNOTKOVÁ, Libuše; KNOTKA, Jaromír. Mláďata z království divočiny. [s.l.]: [s.n.] 208 s. ISBN 80-7306-215-1. S. 68-69. (česky) 
  20. https://www.stoplusjednicka.cz/zvirata-v-beznadejne-situaci-petice-nejohrozenejsich-zivocichu-sveta
  21. UNESCO. Sichuan Giant Panda Sanctuaries - Wolong, Mt Siguniang and Jiajin Mountains [online]. UNESCO, World Heritage Centre [cit. 2016-12-16]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat