Diskuse:Homogenní směs

Soudě podle IW a jiných Wiki, není roztok totéž co homogenní směs, což je zřejmě širší pojem. Redir. Roztok by se měl předělat na článek a přesunout tam zdejší IW i odkaz na slovník. Ale nejsem chemik. --Sokoljan 4. 8. 2010, 15:18 (UTC)

Homogenní směs je širší pojem, ale nenapadá mě jiná homogenní směs než roztok. Myslím, že nejde udělat dva plnohodnotné články, ale asi by bylo správnější na této stránce oddělit obecné informace o homogenní směsi a pak informace o roztocích. Nicméně redirect bych ponechal, jen by pak mohl vést na příslušný podnadpis. --R.U.R. 11. 8. 2010, 22:18 (UTC)
Nazývat například slitiny nebo plynné směsi roztokem je natolik neobvyklé a nestandardní, že by to mělo být důsledně zdrojováno a současně by měly být citovány i zdroje, které slovem roztok označují jen kapalnou směs. Roztok je podle mého názoru dost významné téma na samostatný článek. Zda může existovat samotatný článek i o homogenních směsích obecně, to by se mělo ukázat podle zdrojů, které zatím v článku zcela chybí - jinak by informace nad rámec roztoku měly být změněny buď na rozcestník, nebo zapracovány do širšího pojmu, např. směs. --ŠJů 9. 3. 2011, 16:08 (UTC)
Skutečně by to chtělo rozdělit. Homogenní směs je obecnější pojem než roztok, ale každý roztok (tak jak se obecně chápe) nemusí být homogenní směsí. Homogenní je látka tehdy, když v ní z hlediska použité pozorovací metody nerozlišíme její původní složky. Okem třeba vidíme zakalený roztok, ale pod mikroskopem najdeme částice sraženiny. --Packa 12. 6. 2011, 11:01 (UTC)
Pro fyziku je "pravý roztok" jen jiný název pro homogenní směs (Bakule, Brož - Molekulová fyzika, Moore - Fyzikální chemie), heterogenní směsi se někdy nazývají "nepravé roztoky" (vypadají-li makroskopicky také zdánlivě homogenně - např. inkoust ve vodě: v něm zůstávají pevné mnohomolekulové částečky inkoustu). Proto roztok je širší pojem než homogenní směs (ve fyzikálním a chemickém smyslu). Kritériem rozdílnosti homo/heterogenity je (bez ohledu na Packou uváděnou pozorovací metodu) velikost a oddělenost rozptýlených nehomogenit - pro heterogenní směs je nutností existence aspoň dvou fází oddělených fázovým rozhraním. Vzhledem k velikosti některých makromolekul nelze stanovit pevnou hranici mezi těmito dvěma pojmy - vzhledem k malým molekulám např. vody se z pohledu vodního rozpouštědla může jevit jedna nepolární makromolekula jako odlišná fáze; z pohledu té makromolekulární látky však jediná molekula není a nemůže být fází. Máme zde také rozsáhlejší článek koloid, ilustrující nejednoznačnost hranice. Příroda není (naštěstí) černobílá, ke smůle kategorizátorů.
Jsem proti navrženému rozdělení článku (o velikosti pomalu nestačící na pahýl). Namísto toho bych považoval za lepší ho rozšířit o komentáře k různému chápání homogenity směsí resp. pravosti roztoků. Nevadilo by mi vůbec, kdyby to bylo pod užívanějším názvem Roztok, tedy s obrácením redirektu (jestli jsem dobře pochopil návrh Sokoljana na začátku diskuse). Usnadnilo by se tím i další rozšiřování článku "fyzikálně-chemičtějším" směrem - o vlastnosti (a případně veličiny) jako je rozpustnost, těkavost, absorpce (látková). Dalším možným směrem rozšíření je úvod k vyjadřování složení roztoků (i když pro to už zde samostatnou stránku máme - vizte Koncentrace (chemie)). (ad ŠJů) To, že lidově se chápou roztoky jen jako kapalné, někdy (mastičkářsky) dokonce jen jako vodní (na rozdíl tinktur s lihovým rozpouštědlem), podle mě vůbec nebrání v tom, aby wikičlánek uváděl celou šíři významu - ať se čtenář poučí. Petr Karel (diskuse) 26. 3. 2012, 11:44 (UTC)

Roztok-návrh editovat

Roztok je homogenní nebo zdánlivě homogenní kapalná směs nejméně dvou látek, rozpouštědla a rozpuštěné látky. Nejčastějším rozpouštědlem jsou kapaliny. Ačkoliv se rozpuštěné látky v rozpouštědle mnohdy štěpí, s rozpouštědlem chemicky nereagují. Rozpouštědlo je tedy možné z roztoku zase odstranit odpařením.--Dendrofil (diskuse) 1. 4. 2012, 13:37 (UTC)

To není špatné, ale nedá se říct, že roztok je "kapalná směs" a v následující větě, že "Nejčastějším rozpouštědlem jsou kapaliny". Zdraví --Sokoljan (diskuse) 1. 4. 2012, 18:51 (UTC)
Není to špatné jako "definice" běžného použití pojmu (pro které však nenajdete referenci), zůstane-li jen 1. a 3. věta. V běžném jazyce se opravdu mluví o roztoku jako o nějaké kapalné směsi (ze slova roztékat se), ve které je tuhá či kapalná látka (někdy i plyn - sodovka jako CO2 ve vodě) rozpuštěná v kapalném rozpouštědle. Refovatelné definice však budou ty fyzikálně chemické s obecnějším vymezením pojmu, a ty mezi skupenstvím nerozlišují, a to jak u rozpouštědla tak i celého roztoku (i slitiny jsou např. tuhé roztoky), navíc nelze vždy jednoznačně rozlišit, co je rozpouštědlo a co rozpuštěná látka. To "štěpení" by také chtělo zpřesnit - do jaké míry je disociace nechemickým procesem? Nejsem si jist, chtělo by to názor chemika. Mimochodem - poslední věta Dendrofilova návrhu neplatí ani pro laické vymezení - vybírám homogenní směs dobře známou i mnohým laikům: z čtyřicetiprocentního roztoku lihu ve vodě (např. vodka) se odpaří nejdříve rozpuštěná látka a zůstane jen rozpouštědlo (voda), ke zvýšení podílu rozpuštěné látky jsou potřeba sofistikovanější postupy - doporučuji návštěvu palírny :-). Ale vážně: Nejsem proti, aby u roztoků figurovalo více "definic" podle oblasti jejich užití (tj. včetně té laické, těžko refovatelné). Jen musí být korektní a nesmí to být vlastní výzkum. Petr Karel (diskuse) 18. 5. 2012, 08:46 (UTC)
Ta třetí věta měla znít, že rozpouštědlo a rozpuštěnou látku lze fyzikálně oddělit.

Tu definicí si můžeme vypůjčit z cizojazyčných verzí, když na to příjde. Například zde.--Dendrofil (diskuse) 18. 5. 2012, 17:57 (UTC)

Zpět na stránku „Homogenní směs“.