Daniel Finch, 8. hrabě z Winchilsey

britský státník

Daniel Finch, 8. hrabě z Winchilsey, 3. hrabě z Nottinghamu (Daniel Finch, 8th Earl of Winchilsea, 3rd Earl of Nottingham, 8th Viscount Maidstone, 3rd Baron Finch of Daventry) (24. května 16892. srpna 1769) byl britský státník ze starého šlechtického rodu Finchů. Patřil k toryům, byl dlouholetým poslancem, zastával funkce u dvora a později již jako člen Sněmovny lordů zastával i vysoké vládní posty, byl prvním lordem admirality a prezidentem Tajné rady. Získal Podvazkový řád.

Daniel Finch, 8. hrabě z Winchilsey
Daniel Finch (1689-1769), 8th Earl of Winchilsea, 3rd Earl of Nottingham, by Thomas Worlidge.jpg
Narození 24. května 1689
Úmrtí 2. srpna 1769 (ve věku 80 let)
Místo pohřbení Eastwell
Alma mater Oxfordská univerzita
Ocenění Podvazkový řád
Politická strana Whigové
Manžel(ka) Frances Finch (od 1720)
Děti Lady Heneage Finch
Rodiče Daniel Finch, 2. hrabě z Nottinghamu a Anne Finch, Countess of Nottingham
Příbuzní Edward Finch-Hatton, William Finch a John Finch (sourozenci)
unknown Osborn[1] a unknown daughter Osborn[1] (vnoučata)
Funkce Member of the 3rd Parliament of Great Britain
Member of the 6th Parliament of Great Britain
Member of the 5th Parliament of Great Britain
Member of the 4th Parliament of Great Britain
Member of the 7th Parliament of Great Britain
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

Byl čtvrtým mužským potomkem, ale prvním synem, který se dožil dospělého věku, státníka 2. hraběte z Nottinghamu. V roce 1704 se zapsal na univerzitu v Oxfordu, ale ke studiu nenastoupil. V letech 17081710 absolvoval kavalírskou cestu po Evropě, navštívil Nizozemsko, Německo a Itálii. Ještě během pobytu v zahraničí byl v roce 1710 zvolen do Dolní sněmovny a poslancem zůstal dvacet let až do otcovy smrti. V letech 17141716 byl lordem pokladu, tento post musel opustit poté, co byl jeho otec obviněn ze sympatií k jakobitům, v letech 17141718 byl nicméně komořím prince waleského. K vyšším funkcím se dostal v roce 1725, kdy byl jmenován členem Tajné rady a finančním inspektorem královského dvora (1725–1730). Tehdy se v Dolní sněmovně připojil k oponentům premiéra Roberta Walpola a v roce 1730 musel rezignovat, téhož roku zdědil po otci rodové tituly a vstoupil do Sněmovny lordů, do vlády se vrátil až po Walpolově pádu (1742). V březnu 1742 se stal prvním lordem admirality a po třiceti letech byl prvním civilistou v tomto úřadu, čtyři jeho předchůdci byli aktivní námořní důstojníci (1. hrabě z Orfordu, 3. hrabě z Berkeley, G. Byng, Ch. Wager). Ministrem námořnictva byl do prosince 1744, funkci měl převzít i v plánovaném, ale zkrachovalém kabinetu 2. hraběte Granville. Znovu se prvním lordem admirality stal nakrátko až za sedmileté války v roce 1757, mezitím v roce 1752 získal Podvazkový řád. Politickou kariéru zakončil jako lord prezident Tajné rady ve vládě svého synovce 2. markýze z Rockinghamu (17651766).

Ze dvou manželství měl jen dcery a oba hraběcí tituly přešly na synovce George Finche (17521826), který sloužil v armádě a později zastával vysoké posty u dvora.

Měl několik mladších bratrů, z nichž čtyři zasedali v Dolní sněmovně. William Finch (1691–1766) byl diplomatem a vyslancem v Holandsku. V diplomacii působil také nejmladší bratr Edward Finch-Hatton (1697–1771), který byl vyslancem v Polsku, Švédsku a Rusku.

Související článkyEditovat

LiteraturaEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Rodokmen Finchů

Daniel Finch, 8. hrabě z Winchilsey