Otevřít hlavní menu

Dům bytové kultury

Obchodní dům v Praze

Dům bytové kultury (DBK, Domov, žertovně nazývaný ollok[1]) je obchodní dům v Praze 4, nedaleko stanice metra Budějovická, na Budějovickém náměstí.

Dům bytové kultury
Pohled na budovu
Pohled na budovu
Základní informace
Sloh brutalismus
Architekt Věra Machoninová
Výstavba 1981
Poloha
Adresa Budějovická 1667/64, Krč, ČeskoČesko Česko
Ulice Budějovická
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PopisEditovat

Jde o relativně rozlehlou stavbu se čtvercovým půdorysem. Má osm pater, zvenku však vypadá mnohem nižší. Jednotlivá patra totiž nejsou nad sebou – v jedné polovině jsou nad sebou umístěna patra lichá, ve druhé pak patra sudá a vůči sobě navzájem nejsou ve stejné úrovni. Uprostřed budovy se nachází velký otevřený prostor a po jeho stranách jsou umístěny eskalátory. Tento prostor se však velmi náročně klimatizuje. Výstavba budovy trvala deset let (19711981); po otevření byla označena za dům 21. století. V roce 2006 byla provedena rozsáhlá přestavba, zaměřená zejména na přístupnost (bezbariérovost).

HistorieEditovat

 
Pohled na DBK od jihozápadu
 
Interiér budovy

Dům bytové kultury je jeden z nejvýznamnějších a také nejznámějších děl Věry Machoninové, která spolupracovala velice často se svým manželem Vladimírem Machoninem. Budova Domu bytové kultury je ovšem samostatný projekt pouze Věry Machoninové. Manželům Machoninovým byla zakázána činnost krátce před otevřením jejich společného díla – obchodního domu Kotva na pražském náměstí Republiky. Projekt Domu bytové kultury byl však již v té době schválen k realizaci. Autorka kvůli politicky motivovanému zákazu veřejně tvořit mnoho svého času trávila při odborném autorském dohledu při stavebních pracích. Díky tomu vznikl unikátní celek – podle slov architektky „reprezentativní výstavní plocha nábytku“.

Stavba byla schopná konkurovat jiným významným projektům v tehdejším architektonickém světě. Připomíná tvorbu anglického architekta Jamese Stirlinga (stavby podobného charakteru nejsou u nás vůbec zastoupeny, vyjma tvorby právě manželů Machoninových). Nezapře ani inspiraci ve skandinávské architektuře; přes použití moderních materiálů, jako je hliník nebo obrovské masy betonu použité na nosné sloupy, stavba působí nezvykle „přírodně“. Navíc byla velice pečlivě vybírána úprava navazujícího okolí (včetně travnatých ploch), proto nelze prohlásit, že by šlo o necitlivě postavenou „krabici“.

Na vnější opláštění stavby byl použit atmofix (obdoba patinující cortenové oceli z USA), československý patent, původně vyvinutý pro ochranu telegrafních sloupů na Sibiři. Jedná se o plechové pláty z umělé rzi, které časem na povrchu zarezly a tím se zakonzervovaly proti další korozi. Byly použity také na fasádu OD Kotva a na fasádu Libereckého OD Ještěd.

Veřejným prostorám v interiéru dominuje tmavočerveně mořené dřevo na obkladech stěn, na zábradlí a jako dekorativní prvek zpestřující různá zákoutí. V protikladu je zde použito tmavozeleně mořené dřevo, zejména jako nízké přepážky mezi prodejními odděleními; ve velké míře je užito v technickém a administrativním zázemí budovy (podhledy stropů na schodišti, dřevěné zábradlí).

IdeaEditovat

 
Dekorace v betonu ve stavbě

Budova dosti utrpěla postupnými rekonstrukcemi. Drastická rekonstrukce spojená s likvidací většiny originálního vnitřního vybavení proběhla v polovině 90. let. Současný vlastník lpí na původním zachování funkce budovy v co nejvyšší, „ekonomicky“ únosné míře.

Součástí projektu, byl i projekt situování okolní zeleně, obchodní pasáže a tří dalších budov na Budějovickém náměstí. V současné době je dodržen původní projekt (bez konceptu zeleně) rozmístění dalších budov – ale pouze v hmotovém měřítku – výtvarně, tvarově a barevně stavby, které vznikly nejbližším okolí DBK, bohužel stavbu obchodního domu zatlačují a znehodnocují v celkovém dojmu. Původně se počítalo se „solitérním“ působením všech plánovaných staveb. Stejně jako DBK, měly stavby vynikat až sochařským dojmem, s vysoce kladeným důrazem na tvarovaní jednotlivých částí staveb a okolního prostředí.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Můj panelákový byt, můj hrad. Na návštěvě v reálném socialismu. Ladislav Verecký, 24. listopadu 2009

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat