Otevřít hlavní menu

Budějovické náměstí

náměstí v Praze
Možná hledáte: Náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích.

Budějovické náměstí je někdejší název prostranství v Praze 4 na křižovatce ulic Olbrachtova, Vyskočilova a Budějovická, u severozápadního východu dnešní stanice metra Budějovická. Oficiálně tento název platil v letech 1941–1983.[1] V průběhu osmdesátých let 20. století byl prostor zastavěn a ztratil charakter náměstí.

Budějovické náměstí
Zástavba na bývalém Budějovickém náměstí při pohledu z Úřadu městské části Praha 4
Zástavba na bývalém Budějovickém náměstí při pohledu z Úřadu městské části Praha 4
Umístění
Město Praha
Městská část Praha 4
Čtvrť Krč, Michle
Poloha
Historie
Denominace 1941
Datum zániku 1983
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Díky dobré dopravní obslužnosti a velké občanské vybavenosti (poliklinika či obchodní dům DBK) se z Budějovického náměstí stalo přirozené centrum s širokým akčním radiem.

HistorieEditovat

 
Panoramatický pohled na náměstí (2007)
 
Panoramatický pohled na náměstí (2009)

V roce 1922 byly dosavadní samosprávné obce Nusle, MichleKrč jako katastrální celky připojeny k Praze jako součást Praha XIV. V tomto období vzrůstala privátní i družstevní bytová výstavba, zakládaly se průmyslové podniky (Jawa Janeček-Wanderer aj.) a byla zavedena městská hromadná doprava. Počet obyvatel se výrazně zvýšil.

Za protektorátu oblast stagnovala. Poválečné období s sebou přineslo řadu změn, po roce 1945 vznikla na místě náměstí Hasičská zbrojnice s vysokou dřevěnou věží. Po roce 1948 došlo k řadě reorganizací správního uspořádání s obvodem Praha XIV-Nusle. Zákonem č. 65 z roku 1960 vznikl obvod Praha 4, do něhož byla oblast zahrnuta.

V letech 1957–1964 v okolí vzniklo první panelové sídliště Herálecká, Antala Staška, následovala sídliště Pankrác I., II., III., sídliště Michelská a sídliště v Horní Krči.

DopravaEditovat

 
Trianon – nejnovější stavba na Budějovickém náměstí

Těžištěm celého náměstí je stanice metra linky C Budějovická. Od ní vyjíždějí autobusové linky pražské MHD i regionální linky, které obsluhují zejména jižní okolí Prahy. Důležitý je také dopravní vztah k nedalekému BB Centru. Nedostačující kapacitu stávajících linek MHD vyřešili nájemci centra zřízením bezplatné kyvadlové dopravy.

Historie tramvajové tratiEditovat

Roku 1930 byl zahájen provoz na tramvajové trati od pankrácké vozovny na Kačerov (trať byla vedena zhruba dnešními ulicemi 5. května, Hvězdova, Budějovická a Jihlavská ke smyčce na Kačerově). V roce 1938 se u křižovatky Budějovické ulice s Olbrachtovou se připojila novostavba tramvajové tratě na Ryšánku. V roce 1952 zahájila provoz smyčka (poblíž známé hospody Na Lísku) na Budějovickém náměstí, která měla odlehčit provozu na koncových úsecích.

26. září 1970 byl v důsledku výstavby Severojižní magistrály zastaven provoz od pankrácké vozovny ulicí 5. května a trať byla přeložena do ulice na Pankráci a na Veselí, navazující na ulici Nad Nuslemi, kde byla zřízena nová výstupní konečná stanice. 19. října 1970 byla s ohledem na výstavbu metra zrušena tramvajová trať od Budějovického náměstí na Kačerov a zároveň byl přerušen provoz na Ryšánku. Tramvajový provoz byl zkrácen do smyčky na Budějovickém náměstí. V roce 1974 pak byla trať v důsledku zprovoznění první linky pražského metra v úseku Na Veselí – Budějovické náměstí zcela zrušena.

Obnova tramvajového provozu je málo pravděpodobná, zvláště její vedení ulicí Antala Staška (tato ulice byla v roce 2007 zásadně přestavěna). Existují sice záměry na vybudování trati v trase Lihovar (Smíchov) – Dvorce – Jeremenkova – Budějovické náměstí – Pražského povstání,[2][3] ale o této variantě se uvažuje již přes 30 let a nikdy se nedostala dále než do stádia předběžných úvah. V ulici Na strži, Jeremenkově ulici i v Olbrachtově ulici je však nadále zachován středový pás zeleně jako prostorová rezerva pro možnou budoucí pokládku tramvajových kolejí. Podle nového územního plánu by mělo dojít k prodloužení trati z Pražského povstání na křižovatku ulic Budějovické, Olbrachtovy a Vyskočilovy a zde by se měla dělit na dvě větve:jedna směrem Vyskočilovy ulice k Michelské plynárně a druhá směrem Olbrachtovy ulice do Podolí[4].

Historie stanice metraEditovat

 
Dům bytové kultury od jihu

První plány pro podzemní tramvaj s výstavbou tunelů na Pankrácké pláni vůbec nepočítaly, tunelová část měla končit pár desítek metrů za nuselským mostem a oblast Budějovické tak měla být obsloužena tramvají na běžném povrchovém tělese. Změna nastala až po přehodnocení projektu, kdy se rozhodlo o stavbě metra bez „tramvajového“ mezikroku. I přesto nemuselo být metro na Budějovické vůbec jisté. Rozhodujícím faktorem totiž bylo nalezení vhodného pozemku pro stavbu depa, přičemž kačerovská varianta byla uvažovaná až mezi posledními. Nejprve se totiž počítalo s výstavbou v oblasti nádraží Praha-Krč (společně s původními plány na umístění sídliště Jižní Město do katastru Písnice), v tom případě by se první provozní úsek trasy metra C Budějovickému náměstí vyhnul a z Pankráce by zamířil přímo na jih, do oblasti Ryšánky a Dolní Krče.

Nejviditelnější změnou, které v terénu metro přineslo, bylo vytěžení stavební jámy pro hloubenou stanici, jež poté už nebyla zasypána v původní výši. Přes tuto jámu vznikly dva nové mosty (ulice Antala Staška a Olbrachtova); ty jsou dnes již málo viditelné, neboť např. u jižního mostu došlo při stavbě DBK a budovy ústředí České spořitelny k navýšení terénu na úroveň vozovky.

ZajímavostiEditovat

  • V rámci programu přiblížení prostoru někdejšího náměstí lidem se zde od roku 2004 pořádá slavnost zvaná Budějáles, jejíž organizaci zajišťují zejména žáci a studenti z blízkých školských zařízení (například nedaleké Gymnázium Budějovická). Součástí Budějálesu bývají hudební produkce, trhy a jiný stylový program.
  • Někdejší podobu tohoto místa také vizuálně zachytil český hraný film Tam na konečné z roku 1957[5], který se odehrává v domě u někdejší tramvajové smyčky "Na lísku".

StavbyEditovat

  • Dům bytové kultury (1981)
  • Budova ústředí České spořitelny (1996)
  • Poliklinika Budějovická (1983) – dnes vlastněná spol. Medicon a.s.; od r. 2010 v nové budově přistavěné k původní hlavní budově polikliniky (dnes ÚMČ P4)
  • Úřad městské části Praha 4 - ve zrekonstruované a přistavěné bývalé hlavní budově polikliniky
  • ČS Olbrachtova – stavěno od roku 1988 jako hotel, z velkého projektu postavena jen současná část, převzato ČS a dokončeno 1995, 22 podlaží, kovový obklad
  • ČS Budějovická – výšková budova stavěna 1992–1994 (arch. Pavla Kordovská), obklad z leštěného kamene
  • ČS Poláčkova – budova asi z r. 1999 s půdorysem ve tvaru E, obklad keramický
  • Nákupní centrum Budějovická (1996) – bezbariérově přístupné obchodní centrum o dvou podlažích s parkovištěm na střeše
  • Raiffeisen Bank (2003) – nad severozápadním výstupem z metra
  • Budějovická alej (2005) – administrativně obchodní budova při ul. Antala Staška
  • Trianon (2009) – na nároží ulic Budějovická a Vyskočilova, finální stavba urbanistické koncepce prostranství na místě bývalé tramvajové smyčky
  • Tetris Office Building (2013) – na nároží ulic Budějovická a Sedlčanská
  • Hotel ILF – na nároží ulic Budějovická a Sedlčanská, mezi Tetris Office Building a Trianonem
  • ZŠ Poláčkova – v ulici Poláčkova, naproti ČS Poláčkova

FotogalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Marek Lašťovka, Václav Ledvinka a kol.: Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 2. díl (O–Ž). Praha: Libri, 1998, ISBN 80-85983-25-7, s. 483
  2. Stanovisko OPR MHMP, 22. 3. 2006
  3. http://www.prahamhd.vhd.cz/Tramvaje/trate.htm
  4. Koncept Územního plánu hl.m. Prahy V4 Doprava http://wgp.urm.cz/kup/
  5. http://www.csfd.cz/film/5004-tam-na-konecne/

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat