Důl Alexander (Hrdlovka)

bývalý hnědouhelný hlubinný důl Alexander v Hrdlovce v severočeské hnědouhelné pánvi

Důl Alexander v Hrdlovce (v letech 1949–1990 důl President Gottwald, v prvních letech existence krátce důl Venuše)[1][2] byl hnědouhelný hlubinný důl v mostecké pánvi, nacházející se v dnes již zaniklé obci Hrdlovka mezi Litvínovem a Duchcovem. Jednalo se o nejhlubší důl severočeského hnědouhelného revíru.[1][3][4] Důl byl založen roku 1891 a těžbu započal roku 1893.[2][5] V roce 1994 byla těžba převedena na důl Kohinoor II v Mariánských Radčicích a do roku 1997 byl důl Alexander zlikvidován.[6][7]

důl Alexander v Hrdlovce
Chybí zde svobodný obrázek
Základní údaje
Typ dílahlubinný důl
Maximální hloubka460 m (jáma III)
Horninahnědé uhlí
Poloha
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
OkresTeplice
ObecHrdlovka
Revírseveročeský hnědouhelný revír
Souřadnice
důl Alexander
důl Alexander
Provozní údaje
Období těžby1893-1897
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dějiny doluEditovat

Důl byl zaražen v roce 1891. Těžní jáma a vodní jáma dosáhly hloubky 341 m,[8] větrná jáma č. III hloubky 460 m a stala se tak nejhlubší jamou severočeského uhelného revíru.[1]

Po katastrofickém výbuchu na dole Nelson III v Oseku převzal důl Alexander těžbu i z dolového pole tohoto dolu.[1][9][10]

24. srpna 1944 se na strojovnu dolu zřítil spojenecký bombardér B–17G, sestřelený německou protiletadlovou baterií při náletu na chemickou rafinérii v Záluží. Následkem této události uvázlo v dole přes 200 obyvatel Hrdlovky, kteří v něm hledali úkryt před probíhajícím náletem. Tyto civilní osoby pak musely být provedeny téměř pětikilometrovou cestou podzemím k jámě Nelson VIII, kterou vystoupily na povrch.[11][12] Dalších 11 (dle jiných zdrojů 18)[13] lidí bylo usmrceno výbuchem havarovaného letadla.[14][15] V letadle samotném zahynulo 5 letců (4 se zachránili na padácích a byli vzati do zajetí), jejichž pomník byl v areálu dolu umístěn až do jeho uzavření a následně byl přesunut na hřbitov v Duchcově.[13]

V 70. letech 20. století byla zlikvidována obec Hrdlovka z důvodu postupu dolu pod jejím územím.[5][16]. V roce 1979 dosáhl výkon dolu rozsahu 760 tisíc tun vytěženého uhlí za rok.[17]

V roce 1988 byl dokončen spojovací překop Kohinoor – Gottwald, jímž byla v roce 1994 těžba převedena na důl Kohinoor II v Mariánských Radčicích.[6][18][19] Na sklonku své existence měl důl kolem 300 zaměstnanců.[20] V letech 1996–1997 proběhla likvidace dolu.[6][7][21][20]

OsobnostiEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d Historie Dolu Alexander v Hrdlovce (I. část) [online]. Redakce Kukutsch Radovan. Zdař Bůh.cz. Dostupné online. 
  2. a b VYSOKÝ, Václav. Doly, lomy a výsypky [online]. JUROS, s.r.o.. Dostupné online. 
  3. PECHAR, Tomáš; A KOL. Metodika pro aktualizaci ekonomické využitelnosti přetěžených a zbytkových zásob hnědého uhlí. [online]. G E T s.r.o. a Technologická agentura České republiky, 30.11.2016 [cit. 2021-03-23]. Certifikovaná metodika (Nmet). Dostupné online. 
  4. POLÍVKOVÁ, Marie. Bylo to milé fárání. HORNÍK. 26.3.2009, roč. 39, čís. 2009/12. Dostupné online [cit. 2021-03-23]. 
  5. a b Stručně o historii obce Hrdlovka [online]. Město Osek [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. 
  6. a b c Důl Kohinoor [online]. montanistika.cz [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. 
  7. a b KOTRBATÝ, Antonín; PETR, Stanislav. Pokračování lomu Československé armády. Uhlí - Rudy - Geologický průzkum [online]. Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu [cit. 2021-03-23]. Čís. 4/2013. Dostupné online. ISSN - 7697 1210 - 7697. 
  8. Důlní díla. In: Důlní díla a poddolování [online]. Praha: Česká geologická služba [cit. 2021-03-24]. Dostupné z: https://mapy.geology.cz/dulni_dila_poddolovani/
  9. Historie Dolu Alexander v Hrdlovce (II. část) [online]. Redakce Kukutsch Radovan. Zdař Bůh.cz [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. 
  10. ŠTRBÁŇ, Ivan. Báňská historie Mostecka. [s.l.]: Český montánní klub, 2005. Dostupné online. 
  11. Panický útěk obyvatel Hrdlovky podzemím Dolu Alexander po pádu bombardéru B-17 dne 24. srpna 1944 [online]. Redakce Kukutsch Radovan. Zdař Bůh.cz. Dostupné online. 
  12. V dole hledali za války úkryt před letadly. Jedno spadlé je tam uvěznilo. iDNES.cz [online]. 2017-08-24. Dostupné online. 
  13. a b BENEŠ, Edvard D. Pomník letců, kteří zahynuli při náletu na chemičku v Záluží, má novou vrtuli. Mostecký deník [online]. 2016-04-17. Dostupné online. 
  14. Boeing B-17G Flying Fortress 42-107202 „Belle of the Brawl“ – Pomník v Duchcově [online]. Severočeský letecký archiv Teplice [cit. 2021-03-24]. Dostupné online. 
  15. BENEŠ, Edvard D. Výročí: Třetí nálet na STW AG v Záluží/Maltheuern [online]. Severočeský letecký archiv Most. Dostupné online. 
  16. Historie Dolu Alexander v Hrdlovce (III. část) [online]. Redakce Kukutsch Radovan. Zdař Bůh.cz [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. 
  17. VRBA, Tomáš. Konec hlubinné těžby hnědého uhlí v Čechách. Hornické listy. Čís. 1/2026. Dostupné online. 
  18. Historie Dolu Alexander v Hrdlovce (IV. část) [online]. Redakce Kukutsch Radovan. Zdař Bůh.cz [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. 
  19. Kohinoor [online]. Palivový kombinát Ústí, s.p., 26.1.2020 [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. 
  20. a b Alexander se zastavil. Hospodářské noviny (iHNed.cz). 10.1.1966. Dostupné online [cit. 2021-03-23]. 
  21. Historie bývalého s.p. Doly Hlubina, Litvínov [online]. Redakce Kukutsch Radovan. Zdař Bůh.cz [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. 
  22. Gális. Má víra není moje zásluha. Katolický Týdeník. 10.4.2018, čís. 2018/15. Dostupné online [cit. 2021-03-23]. 
  23. Zdeněk Sternberg [online]. PolitičtíVězni.cz [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • 100 let Dolu Alexander v Hrdlovce 1891-1991. [S. l.]: Hrdlovka, 1991. 61 s.