Otevřít hlavní menu

Dídó

zakladatelka a první královna Kartága
Karel Škréta: Dido a Aeneas, 1670

Dídó (2. pád Dídony, též Elissa) byla sestrou fénického krále Pygmalióna z Týru, bájná zakladatelka a první královna Kartága. Spáchala sebevraždu poté, co ji opustil Aineiás, do kterého se beznadějně zamilovala.

ŽivotEditovat

Byla dcerou tyrského krále Mutta (známého také jako Muttoial nebo Belus II.). Po jeho smrti měla vládnout spolu se svým bratrem Pygmaliónem. Jejím manželem byl Sychaeus. Pygmalión Sychaea zavraždil, aby se zmocnil jeho pokladů. Dídó ale s poklady uprchla. V Libyi chtěla koupit od místního krále Iarba půdu. Ten jí prodal území, které by bylo možné ohradit býčí kůží. Dídó kůži rozřezala na tenké proužky a jimi ohradila území budoucího Kartága.

AineiásEditovat

 
Odjezd Aeneův a sebevražda Didonina, ilustrace k Vatikánskému rukopisu Aeneidy (asi 400 n.l.)

U břehů Kartága přistál Aineiás na své bludné pouti z Tróje. Dídó se do něho zamilovala. Aineiás ale musel podle vůle Jovovy pokračovat v cestě. Zoufalá Dídó se proklála jeho mečem. Byla pak uctívána obyvateli Kartága jako bohyně.

Dídó v uměníEditovat

Základní podoba báje je zpracována ve Vergiliově eposu Aeneis (též Aeneida). Je jí věnován IV. zpěv. Báje byla později mnohokrát zpracována v různých odvětvích umění. Z těchto děl jsou známá například:

LiteraturaEditovat

  • KREJČÍ, Vilém. heslo Dídó. In: kolektiv autorů. Slovník antické kultury. Praha: Svoboda, 1974. S. 152.

Externí odkazyEditovat