Francouz Charles de Batz de Castelmore, hrabě d'Artagnan (asi 16111615, Lupiac - 25. června 1673, Maastricht) byl kapitánem mušketýrů francouzského krále Ludvíka XIV. Jeho fiktivní životopis od Gatiena de Courtilze de Sandrase se stal základem románu Tři mušketýři od Alexandra Dumase staršího.

D'Artagnan
Narození1611
Château de Castelmore
Úmrtí25. června 1673 (ve věku 61–62 let)
Maastricht
Příčina úmrtísmrtelné zranění při obléhání Maastrichtu
Místo pohřbeníNizozemsko
Povolánívoják, kapitán mušketýrů
Titulhrabě
PodpisD'Artagnan – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
D'Artagnanova socha v nizozemském Maastrichtském městském parku.

Skutečnost

editovat

D'Artagnan se narodil v Lupiacu v Gaskoňsku (dnes v departement Gers) jako nejmladší ze čtyř dětí. Jeho otec Bertrand II. de Batz de Castelmore seigneur de La Plaigne byl velitelem osobní stráže krále Jindřicha IV. a byl zabit při ochraně králova života. D'Artagnan chtěl jít v otcových šlépějích a chtěl se stejně jako jeho bratři stát mušketýrem. Tito mušketýři byli bezprostředně podřízeni králi. Za Ludvíka XIII. byl Charles d´Artagnan již členem Královských mušketýrů. Jeho jméno figuruje na soupisce z roku 1633.[1] Lze předpokládat, že již byl několik let v Paříži, sloužil i v jiných jednotkách a účastnil se i bojů za Ludvíka XIII. O rok později 1634 se stal kapitánem Královských mušketýrů hrabě deTroisvilles. Tento gaskoňský šlechtic je známý z románu Tři mušketýři jako hrabě de Tréville. Ludvík XIII. umírá 14 května 1643, nastává vláda regentky Anny Rakouské a prvního ministra Mazarina. O tři roky později roku 1646 byl oddíl Královských mušketýrů rozpuštěn[2]

 
D'Artagnanovo rodiště, zámek de Castelmore v Lupiacu.

D'Artagnan však pokračoval v královských službách především během povstání Frondy jako agent kardinála Mazarina, královského osobního rádce a francouzského prvního ministra. Na základě této věrné služby pověřoval král Ludvík XIV. d'Artagnana mnoha tajnými a delikátními úkoly, které vyžadovaly velkou prozíravost a bystrý úsudek. Za jeho služby mu roku 1654 král Ludvík XIV. daroval výnosný úřad Správce Královské voliéry a d´Artagnan si mohl koupit v Paříži dům ( v rue de Bac, dnes dům již neexistuje). Roku 1657 Mazarin obnovil oddíl Mušketýrů, kterým se říkalo šedí, podle barvy koní.

Zde byl d ´Artagnan od roku 1658 poručíkem.

V roce 1659 se oženil s Charlotou - Annou de Chanlecy, paní de Sainte-Croix. Svatební smlouvu stvrdil Ludvík XIV. i Mazarin. Z manželství se narodili dva synové oba jménem Luis. Manželství dlouho netrvalo a po smrti d´ Artagnana, král uspořádal oficiální křest pro oba syny, kterého se účastnili členové královské rodiny a zajistil oba i finančně. [3] Byl to akt vděku za prokázané služby.

D'Artagnan je známý také v souvislosti se zatčením Nicolase Fouqueta, správce financí Ludvíka XIV.. Osobní setkání s d'Artagnanem a Fouquetem zmínila Marie de Sévigné ve svém dopise z 27. 11. 1664 (česky vyšlo pod titulem Rozhovory na dálku).[4] Aféra a proces trvaly 4 roky a po celou dobu d´Artagnan Nikolase Fouqueta osobně střežil. Fouquet byl zatčen d´Artagnanem 5. září 1661 na králův rozkaz a za dva dny z Angers převezen do Bastily. Teprve roku 1665 ho d´Artagnan dovezl osobně do pevnosti Pignerol a služba mu skončila. Fouquet byl odsouzen k vězení na doživotí. Král ho za tyto služby jmenoval hrabětem. V roce 1667 byl jmenován Kapitán-poručíkem Královských mušketýrů.

Od roku 1667 byl d'Artagnan guvernérem v nizozemském Lille, ale velmi toužil vrátit se k vojsku. To se mu podařilo až při tažení Ludvíka XIV. proti spojeným nizozemským provinciím. Při obléhání Maastrichtu 25. června roku 1673 byl však d'Artagnan smrtelně raněn, když mu střela z muškety rozervala hrdlo. Místo hrobu je neznámé, předpokládá se kostel v obci Wolder u Maastrichtu.[5]

Literární fikce

editovat

D'Artagnanovy osudy nejprve využil pro svůj román Les Mémoires de Monsieur d'Artagnan, capitaine lieutenant de la premiere compagnie des Mousquetaires du Roi (1700, Paměti hraběte d'Artagnana, kapitána-lieutenanta první setniny královských mušketýrů, česky 1930) francouzský spisovatel Gatien de Courtilz de Sandras (1644-1712). Tato kniha se pak stala hlavním zdrojem Alexandra Dumase staršího a Augusta Maqueta při psaní jejich nejslavnějšího románu Tři mušketýři (Les Trois Mousquetaires), který se svými pokračováními (Tři mušketýři po dvaceti letech a Tři mušketýři ještě po deseti letech) pokrývá celý d'Artagnanův život. Dumasova fikce, že se d'Artagnan stal před svou smrtí maršálem Francie, vycházela ze života jiného hraběte d'Artagnana, Pierra de Montesquiou (1645-1725), který byl maršálem Francie od roku 1709.

Film a televize

editovat

Seznam nejznámějších herců, kteří hráli d'Artagnana ve filmu nebo v televizi:

Reference

editovat
  1. KOVAŘÍK, Jiří. Mušketýr Život a doba hraběte d´ Artagnana. 1. vyd. Třebíč: Akcent, 2009. 518 s. ISBN 978-80-7268-634-6. S. 30. 
  2. KOVAŘÍK, Jiří. Mušketýr Život a doba Hraběte d´Artagnana. 1. vyd. Třebíč: Akcent, 2009. 518 s. ISBN 978-80-7268-634-6. S. 248. 
  3. KOVAŘÍK, Jiří. Mušketýr Život a doba hraběte d´Artagnana. 1. vyd. Třebíč: Akcent, 2009. 518 s. ISBN 978-80-7268-634-6. S. 372–389. 
  4. DE RABUTIN CHANTAL DE SÉVIGNÉ, Marie. Rozhovory na dálku. Překlad Alena Hartmanová. Praha: Odeon, 1977. Kapitola Dopis z 27. 11. 1664, s. 25. 
  5. KOVAŘÍK, Jiří. Mušketýr Život a doba hraběte d´Artagnana. 1. vyd. Třebíč: Akcent, 2009. 518 s. ISBN 978-80-7268-634-6. S. 465. 

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat