Cvetana Pironkovová

bulharská tenistka

Cvetana Kirilovová Pironkovová (bulharsky: Цветана Кирилова Пиронкова, * 13. září 1987 Plovdiv) je bulharská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour jeden singlový turnaj. V rámci okruhu ITF získala šest titulů ve dvouhře.[1]

Cvetana Pironkovová
Цветана Пиронкова
Pironkovová na US Open 2016
Stát BulharskoBulharsko Bulharsko
Datum narození 13. září 1987 (33 let)
Místo narození Plovdiv, Bulharsko
Bydliště Plovdiv, Bulharsko
Výška 180 cm
Váha 65 kg
Profesionál od 2002
Držení rakety pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 4 497 095 USD
Tenisová raketa HEAD
Dvouhra
Poměr zápasů 398–310
Tituly 1 WTA, 6 ITF
Nejvyšší umístění 31. místo (13. září 2010)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo (2006, 2008, 2009, 2010, 2011, 2014, 2015)
French Open čtvrtfinále (2016)
Wimbledon semifinále (2010)
US Open čtvrtfinále (2020)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry 2. kolo (2008, 2012)
Čtyřhra
Poměr zápasů 13–31
Nejvyšší umístění 141. místo (23. března 2009)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo (2007, 2009)
French Open 2. kolo (2006, 2008)
Wimbledon 2. kolo (2011, 2013)
US Open 2. kolo (2008)
Týmové soutěže
Hopman Cup základní skupina (2012)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20200910a10. září 2020
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v září 2010 na 31. místě a ve čtyřhře pak v březnu 2009 na 141. místě.

K tenisu ji ve čtyřech letech přivedl otec. Na túře WTA debutovala Istanbul Cupem 2005, na němž si zahrála semifinále. Do Wimbledonu 2010 přijížděla se zápasovou bilancí 1–4 na trávě. Postupem do semifinále se stala prvním bulharským tenistou v historii, který se probojoval do této fáze grandslamové dvouhry. Ve Wimbledonu 2011 pak ve čtvrtfinále skončila na raketě Petry Kvitové.

Premiérovou trofej vybojovala na Apia International Sydney 2014, kde do hlavní soutěže prošla z kvalifikace. Na cestě za titulem vyřadila tři členky první světové desítky v řadě. Přes druhou hráčku žebříčku Agnieszku Radwańskou postoupila do čtvrtfinále French Open 2016. Před Wimbledonem 2017 představila vlastní značku dámského oblečení Pironetic, v němž také začala hrát.[2][3] Na Grand Slamu zaznamenala čtyřicet sedm účastí bez přerušení. Po narození syna v dubnu 2018 se vrátila na okruh newyorským US Open 2020, kde ji ve čtvrtfinále vyřadila Serena Williamsová.

Týmové soutěžeEditovat

V bulharském fedcupovém týmu debutovala v roce 2003 základním blokem 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Jugoslávii, v němž prohrála dvouhru s Katarinou Mišićovou. Do roku 2021 v soutěži nastoupila k třiceti čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 19–15 ve dvouhře a 7–9 ve čtyřhře.[4]

Bulharsko reprezentovala na pekingských Hrách XXIX. olympiády, kde v soutěži dvouhry prohrála ve druhém kole s šestnáctou nasazenou Dominikou Cibulkovou, jíž odebrala čtyři gemy. Zúčastnila se také Letních olympijských her 2012 v Londýně. V úvodním kole singlové soutěže oplatila čtyři roky starou porážku Cibulkové a poté ji vyřadila Italka Flavia Pennettaová. Potřetí za bulharský výběr nastoupila na Letní olympiádě 2016 v Riu de Janeiru. Na úvod dvouhry však vypadla s Němkou Laurou Siegemundovou po třísetovém průběhu.[5]

Jako členka bulharského družstva startovala na Hopman Cupu 2012, kde s Grigorem Dimitrovem obsadili druhé místo základní skupiny.

Tenisová kariéraEditovat

Tenis začala hrát ve čtyřech letech. Již o dva roky později poprvé v Bulharsku startovala na juniorském turnaji.

V rámci událostí okruhu ITF debutovala jako čtrnáctiletá v srpnu 2002, když na turnaji v Bukurešti s dotací 10 tisíc dolarů postoupila z kvalifikace. Soutěží prošla do finále, v němž podlehla Rumunce Monice Niculescuové.[1] Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala během září téhož roku v řeckém Volosu, turnaji s rozpočtem 10 tisíc dolarů, kde opět zvládla projít kvalifikačním sítem. V závěrečném duelu přehrála Švýcarku Tinu Schmassmannovou po dvousetovém průběhu.[5]

Na okruhu WTA Tour prožila premiéru v sedmnácti letech na úvodním ročníku Istanbul Cupu 2005. Z kvalifikace postoupila do hlavní soutěže, kde si po vyřazení Izraelky Šachar Peerové zahrála semifinále. V něm nenašla recept na pozdější šampionku Venus Williamsovou. Také při třetí účasti v rámci túry WTA prošla až do semifinále. Na Internazionali Femminili di Palermo 2005 však prohrála s obhájkyní trofeje Anabel Medinaovou Garriguesovou ze Španělska. Bodový zisk ji po turnaji zajistil průlom do elitní světové stovky žebříčku WTA, když se v jeho vydání z 25. července 2005 posunula ze 128. na 99. příčku.[5]

2006Editovat

 
Nabíhaný volej ve Wimbledonu 2013

Na travnatém Birmingham Classic vypadla ve třetím kole s italskou čtrnáctou ženou klasifikace Francescou Schiavoneovou, přestože získala úvodní sadu. Semifinále si zahrála na srpnovém Nordea Nordic Light Open ve Stockholmu, kde zdolala čínskou světovou dvaadvacítku Li Na. Poté však odešla podlehla třicáté páté hráčce žerbříčku Čeng Ťie.[5]

V sezóně desetkrát postoupila do druhého kola včetně Australian Open, na němž zdolala americkou světovou desítku Venus Williamsovou, až v závěru rozhodujícího setu poměrem gemů 9:7. Ve druhé fázi antukového French Open ji rok starou porážku oplatila Šachar Pe'erová. Travnatý Wimbledon znamenal úvodní výhru nad šestnáctou hráčkou světa Annou-Lenou Grönefeldovou a porážku od Polky Agnieszky Radwańské, jíž organizátoři jako člence třetí světové stovky udělili divokou kartu.[5][6]

Sezónu zakončila na 62. místě žebříčku WTA.

2007Editovat

V sezóně dohrála v úvodním kole na třech grandslamových turnajích. Melbournský Australian Open znamenal vyřazení od Japonky Akiko Morigamiové z deváté desítky žebříčku, na French Open nenašla recept na osmou hráčku klasifikace Serenu Williamsovou a ve Wimbledonu ji zastavila třicátá pátá hráčka pořadí Agnieszka Radwańská. Polce poté opět podlehla na stockholmském Nordea Nordic Light Open, kde obhájila semifinálovou účast. Pouze na newyorském US Open zvládla úvodní kolo dvouhry s Olgou Pučkovovou. Ve druhé fázi narazila na světovou jedničku Justine Heninovou, která ji porazila po dvousetovém průběhu.[5]

Týden po skončení Flushing Meadows triumfovala na turnaji ITF s maximální dotací 100 tisíc dolarů ve francouzském Bordeaux. Na její raketě postupně dohrály Estonka Maret Aniová, pátá nasazená Timea Bacsinszká, Francouzka Mathilde Johanssonová a v semifinále Němka Tatjana Maleková. V boji o titul pak přehrála šedesátou osmou ženu klasifikace Alizé Cornetovou ve dvou setech. Bodový zisk ji premiérově posunul do první osmdesátky žebříčku, na 78. místo. Rok zakončila na 98. místě světové klasifikace.[5][6]

2008Editovat

 
Trénink na French Open 2016

Sezónu, v níž vstoupila do první světové padesátky tenistek, zahájila na Medibank International v Sydney. Z kvalifikace do dvouhry ji však nepustila Slovenka Dominika Cibulková. Na Australian Open nejdříve hladce vyřadila Bělorusku Olgu Govorcovovou, aby poté skončila na raketě ruské světové dvojky Světlany Kuzněcovové. V úvodním setu přitom nevyužila vedení her 5–2 a sadu ztratila v tiebreaku.[5]

Na únorovém Proximus Diamond Games v Antverpách prošla kvlifikačním sítem, když ve třech zápasech ztratila pouze deset her. Ve druhém kole hlavní soutěže ji stopku vystavila světová jednička Justine Heninová, přestože v jeho průběhu vedla již 7–6 a 3–1. Ve druhém kole antukového Rome Masters vyřadila třetí hráčku žebříčku Anu Ivanovičovou po třísetovém průběhu. Do hlavní soutěže se přitom probojovala z kvalifikace. Ve třetím utkání jí skrečovala světová devatenáctka Viktoria Azarenková a ve čtvrtfinále podlehla osmé ženě pořadí Anně Čakvetadzeové z Ruska. Do třetího semifinále Istanbul Cupu postoupila přes Govorcovovou, než ji ve třech setech vyřadila Agnieszka Radwańská.[5][6]

2010Editovat

Ve Wimbledonu se stala prvním bulharským tenistou v historii, který se probojoval do semifinále grandslamové dvouhry.[6] Do All England Clubu přijížděla jako osmdesátá druhá hráčka žebříčku. V osmifinále zdolala světovou třináctku Marion Bartoliovou z Francie a poté druhou ženu klasifikace Venus Williamsovou. Soutěží procházela bez ztráty setu, než v semifiniále podlehla světové jedenadvacítce Věře Zvonarevové, přestože získala úvodní dějství. Bodový zisk ji posunul na nové žebříčkové maximum, 35. místo.

Soukromý životEditovat

Narodila se roku 1987 v Plovdivu do rodiny bulharského mistra v kanoistice Kirila Enčeva a plavkyně Radosvety Nikolovové. Má bratra Enča a sestru Jelisavetu.[6]

V červenci 2016 se vdala za bývalého bulharského fotbalistu Mihaila Mirčeva.[7] Do manželství se v dubnu 2018 narodil syn Alexandr.[8] Pro mateřské povinnosti vynechala sezóny 2018 a 2019.[9]

Deník The New York Times ocenil její „intelektuální“ schopnosti na trávě. Microsoft Network ji označil za jednu z nejkrásnějších sportovkyň světa.[10][11]

Finále na okruhu WTA TourEditovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 (0)
Premier (1–0 D)
International (0)

Dvouhra: 1 (1–0)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 10. ledna 2014 Sydney, Austrálie tvrdý   Angelique Kerberová 6–4, 6–4

Finále na okruhu ITFEditovat

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments
25 000 $ tournaments
10 000 $ tournaments

Dvouhra: 13 (6–7)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 18. srpna 2002 Bukurešť, Rumunsko antuka   Monica Niculescuová 1–6, 6–7(4–7)
Vítězka 1. 29. září 2002 Volos, Řecko koberec   Tina Schmassmannová 7–6(7–3), 7–5
Vítězka 2. 29. června 2003 Orestiada, Řecko tvrdý   Simona Mateiová 6–1, 6–4
Vítězka 3. 3. srpna 2003 Istanbul, Turecko tvrdý   İpek Şenoğluová 7–6(7–2), 6–0
Finalistka 2. 28. září 2003 Volos, Řecko koberec   Sesil Karatančevová 4–6, 6–2, 2–6
Vítězka 4. 2. listopadu 2003 Istanbul, Turecko tvrdý (h)   Šachar Pe'erová 6–3, 6–2
Finalistka 3. 21. listopadu 2004 Barcelona, Španělsko antuka   Laura Pousová Tiová 6–4, 5–7, 2–6
Finalistka 4. 30. ledna 2005 Belfort, Francie tvrdý (h)   Sandra Kleinová 4–6, 3–6
Vítězka 5. 10. dubna 2005 Řím, Itálie antuka   Magda Mihalacheová 7–5, 7–5
Finalistka 5. 11. června 2005 Záhřeb, Chorvatsko antuka   Zuzana Ondrášková 6–4, 4–6, 3–6
Finalistka 6. 20. listopadu 2005 Deauville, Francie antuka (h)   Viktorija Kutuzovová 4–6, 6–7(2–7)
Vítězka 6. 12. září 2007 Bordeaux, Francie antuka   Alizé Cornetová 6–2, 6–3
Finalistka 7. 21. září 2008 Sofie, Bulharsko antuka   Nuria Llagostera Vivesová 2–6, 3–6

Postavení na konečném žebříčku WTAEditovat

DvouhraEditovat

Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
Pořadí 553. 344. 295. 88. 62. 98. 46. 99. 35. 46. 42. 108. 39. 59. 65. 162. ´

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b (anglicky) Cvetana Pironkovová na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 20200910a10. září 2020
  2. Pironetic [online]. Pironetic [cit. 2017-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 05-10-2017. (anglicky) 
  3. ORLINOV, Borislav. Pironetic [online]. TennisKafe.com, 03-07-2017 [cit. 2017-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 05-10-2017. (anglicky) 
  4. Tsvetana Pironkova [online]. Fed Cup [cit. 2020-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c d e f g h i Tsvetana Pironkova Matches | Past Tournaments & More [online]. WTA Tennis [cit. 2020-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b c d e Tsvetana Pironkova Bio | Bio & Career [online]. WTA Tennis [cit. 2020-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Tsvetana Pironkova got Married [online]. 17-07-2016 [cit. 2016-07-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 20-07-2016. (anglicky) 
  8. Tsvetana Pironkova gives birth to first child [online]. 03-04-2018 [cit. 2018-09-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Пиронкова пропуска сезона, ще става майка [online]. 20-12-2017 [cit. 2018-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12-01-2018. (bulharsky) 
  10. ROTHENBERG, Ben. Something About Wimbledon Agrees With Lisicki and Pironkova. straightsets.blogs.nytimes.com. The New York Times, 28 June 2013. Dostupné online [cit. 30 June 2013]. (anglicky) 
  11. Bold and the beautiful. Most gorgeous sporting ladies. MSN. 25 September 2011. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat