Otevřít hlavní menu

Chov krkavců v Toweru

zvyk
Dva z krkavců – Jubilee a Munin v roce 2016

Chov krkavců v Toweru je zvyk, jehož původ se traduje do 17. století a podle kterého má přítomnost skupiny krkavců v londýnském Toweru zaručit existenci Spojeného království.

Krkavci v Toweru na ilustraci z roku 1883

Původ chovuEditovat

LegendaEditovat

Podle legendy jsou v Toweru krkavci po staletí a když se v druhé polovině 17. století ke králi Karlu II. Stuartovi doneslo proroctví, že pokud někdy krkavci Tower opustí, tento hrad a s ním i celá Anglie padne, nechal sedmi zdejším krkavcům přistřihnout křídla.[1][2]

Viktoriánská éraEditovat

Nejstarší dochované zmínky o krkavcích v Toweru ale pochází až z konce 19. století. Ornitolog William Henry Hudson ve své knize Birds in London (Ptactvo Londýna) vydané v roce 1898 píše, že krkavci z jihu Anglie vymizeli ale „v Toweru se chovají dva nebo tři po mnoho let.“[3]

Geoff Parnell připisuje původ krkavců strážcům Toweru, takzvaným Yeomen Warders, kteří měli krkavce za domácí mazlíčky. Romantizaci a popularizaci krkavců měl na svědomí Edgar Allan Poe díky své básni Havran (v originále The Raven – Krkavec).[2] K podobnému závěru došel také Boria Sax, podle něhož byli krkavci účelně dosazeni do pozic jakýchsi zlověstných kulis pro viktoriánské převyprávění příběhů o popravách královen Jany Greyové a Anny Boleynové z 16. století.[1] Samotná legenda spojená s Karlem II. pravděpodobně vznikla během druhé světové války při bombardování Londýna.[4]

 
Jeden z krkavců na značce upomínající místo poprav

21. stoletíEditovat

V současnosti jsou volně poskakující krkavci jedním ze symbolů a turistických lákadel Toweru a je o ně proto velmi dobře postaráno.[2] Na plný úvazek se jim věnuje jeden z Yeomen Warders (Beefeaterů) z pozice ravenmaster – pán krkavců. Od roku 2011 je jím Christopher Skaife. V roce 2018 byla sestava sedmi dospělých jedinců následující: Erin, Gripp, Harris, Jubilee, Merlina, Munin a Rocky.[5]

V roce 2006 byli v obavách z ptačí chřipky na nějakou dobu přesunuti dovnitř.[6]

V roce 2018 byl z důvodu snižování počtu chovatelů krkavců spuštěn program na vlastní odchov.[7] První úspěch přišel v dubnu 2019, když se v Toweru poprvé po třiceti letech narodila čtyři ptáčata.[8]

V populární kultuřeEditovat

O chovu krkavcovitých v Toweru napsal knihu ("Vrána") americký historik vědy a filozof Boria Sax.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b SAX, Boria. How Ravens Came to the Tower of London. Society & Animals. 2007-09, roč. 15, čís. 3. (anglicky) 
  2. a b c KENNEDY, Maev. Tower's raven mythology may be a Victorian flight of fantasy. The Guardian [online]. 2004-11-15 [cit. 2019-06-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. HUDSON, William Henry. Birds in London. London: Longmans, Green and Co., 1898. S. 27. (anglicky) 
  4. SAX, Boria. Black Birds of Doom. History Today. 2005-01, roč. 55, čís. 1. (anglicky) 
  5. FARIS, Nick. Why the Tower of London has a ravenmaster — a man charged with keeping at least six ravens at the castle at all times. Windsor Star [online]. 2018-09-30 [cit. 2019-06-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Tower's ravens are kept indoors. bbc.co.uk [online]. 2006-02-20 [cit. 2019-06-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Tower of London is running out of ravens as Historic Palaces say shortage risks 'prophecy coming true'. The Telegraph [online]. 2018-09-19 [cit. 2019-06-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. The ravens [online]. Historic Royal Palaces [cit. 2019-06-26]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat