Chlum (zámek)

zaniklý zámek v Dolní Lomnici, okres Praha-východ
Možná hledáte: Chlum u Třeboně (zámek).

Zámek Chlum stával ve vsi Dolní Lomnice, která je částí obce Kunice v okrese Praha-východ. Byl vystavěn ve druhé polovině 18. století. Po roce 1992 zde hospodařil soukromý zemědělec. Zámek postupně silně zchátral a v roce 2012 byl zbořen.

Zámek Chlum
místo bývalého zámku a dvora v roce 2019
místo bývalého zámku a dvora v roce 2019
Základní informace
Slohbarokní
Výstavbapo 1762
Zánik2012
StavebníkVáclav Stařimský
Poloha
AdresaDolní Lomnice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

U jedné z budov přilehlého statku stávala dosud památkově chráněná litinová polychromovaná socha svatého Jana Nepomuckého z první poloviny 19. století.[1] Podstavec sochy byl přenesen do jiné části obce a socha samotná je vedena jako odcizená.[2]

Historie editovat

Někdejší ves Chlum koupil od hraběte Radeckého z Radče v roce 1762 Václav Stařimský, svobodný pán z Libštejna. Ten zde nechal postavit jednoduchý barokní zámek. V roce 1788 koupil panství, do nějž patřila také Dolní Lomnice, Josef Schwarz. O tři roky později zámek vyhořel, ale byl rychle opraven.[3] V 19. století se na zámku vystřídala řada majitelů, kteří jej nechali upravit a rozšířit. Panství se zvětšilo o Vidovice a Horní Lomnici (obě vsi jsou dnes rovněž součástí Kunic).

Roku 1812 statek zakoupil Johann Nepomuk Filip Brzorád (1765–1851)[4], zemský advokát v Praze s chotí Eleonorou od Jakuba a Kateřiny Wolframových.[5] Jan Brzorád je jmenován mezi členy Svatováclavského, později Národního výboru z roku 1848.[6] Od 1837 byl vlastníkem zámku jeho syn Josef Jan Brzorád (1810–1899) s manželkou Prokopinou, dcerou poštmistra Doubka z Votic.[7] V roce 1865 ke statku patřilo 169 jiter polí, 22 jiter luk, šest jiter zahrad, čtyři jitra pastvin a 206 jiter lesů.[8] Josef Jan Brzorád (1810–1899) byl poslancem zemského sněmu, řadu let zastával úřad okresního starosty, byl předsedou hospodářského spolku v Jílovém a požíval pověsti upřímného vlastence.[9] Koncem roku 1875 manželé Brzorádovi požádali deskový úřad, aby byly některé jejich pozemky odděleny od jejich majetku a po svatbě jejich jediné dcery Eleonory s c. k. poručíkem Rudolfem Kainzem připadly jim. Ti pak měli sedm dětí. Tak vznikl nový samostatný statek Vidovice s novou reprezentativní obytnou částí – zámkem.[4] Prokopina Brzorádová zemřela 14. dubna 1882 v Chlumu čp. 1 ve věku 69 let na ochrnutí mozku. Byla pochována 17. dubna 1882 v Mnichovicích.[8] Statek Chlum prodal Josef Brzorád Alfredu Kirpalovi, jenž prodal ho dál.[5] Josef Brzorád (1810–1899) zemřel 13. července 1899 v Kosové Hoře na zámku barona Mladoty a pohřben byl v Mnichovicích.[9]

Po roce 1990 se zámek dostal do soukromého vlastnictví. O dva roky později zde začal hospodařit soukromý zemědělec.[10] V roce 2012 byla provedena demolice zámku.

Popis editovat

Barokní jednopatrový zámek měl obdélníkový půdorys. Ze dvou stran byl obklopen velkými hospodářskými staveními.

Reference editovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-11-23]. Identifikátor záznamu 135768 : Socha sv. Jana Nepomuckého. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Socha sv. Jana Nepomuckého [online]. Národní památkový ústav. Dostupné online. 
  3. DZURNÝ, Daniel. Zámek Chlum [online]. Stredoceske-zamky.cz [cit. 2016-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-12. 
  4. a b www.opredcich.cz [online]. [cit. 2020-05-08]. Dostupné online. 
  5. a b RAIS, Karel; TUREK, Antonín. Politický a školní okres vinohradský. Praha: C.k. okresní školní rada na Král. Vinohradech, 1898. S. 180–181. 
  6. MAHLER, Oldřich. Události pražské v červnu 1848. Praha: Panorama, 1989. 301 s. 
  7. HAVLÍKOVÁ, Kateřina. Seminární práce o zámku Berchtold [online]. Obec Kunice [cit. 2011-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-23. 
  8. a b Vesnické muzeum Kunic a okolí [online]. Hotel Zámek Berchtold [cit. 2020-05-08]. S. 21. Dostupné online. 
  9. a b Národní Politika. 16. červenec 1899, s. 4. 
  10. BAJGAR, Radek. Farma zvířat. Reflex [online]. 2004. Dostupné online. , cit. dle webu Kunice.eu

Externí odkazy editovat