Cech svatého Víta
Cech svatého Víta (původní název Sankt Viti Zeche, německy St. Veits Zeche) je zaniklá osada obce Drmoul v okrese Cheb v Karlovarském kraji.
| Cech svatého Víta | |
|---|---|
 Památník v zaniklé osadě Cech svatého Víta | |
| Lokalita | |
| Charakter | zaniklá vesnice |
| Obec | Drmoul |
| Okres | Cheb |
| Kraj | Karlovarský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°55′29″ s. š., 12°39′2″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Drmoul, Trstěnice u Mariánských Lázní |
  Cech svatého Víta | |
| Další údaje | |
| Zaniklé obce.cz | 1946 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Území bývalé osady se nacházelo větší částí v katastru obce Drmoul a menší částí v katastrálním území obce Trstěnice (k. ú. Trstěnice u Mariánských Lázní).[1]
Historie
editovatOsada byla založena při historických dolech, těžících měděné rudy již v 16. století.[2] Vesnice byla pojmenována podle důlního díla cech svatého Víta, nazvaného podle patrona farnosti v Trstěnicích. První písemná zmínka o vesnici však pochází až z roku 1756 a týká se důlní katastrofy. Provozní mistr vodního zařízení zapomněl zavřít hráz, voda protrhla rybníkové náspy a zatopila důl. Všichni horníci se utopili. Vesnici Cech svatého Víta s pěti staveními uvádí Schaller v roce 1778 jako alodiální panství Chodové Plané.[3]
Vývoj po roce 1945
editovatPo nuceném vysídlení německého obyvatelstva po druhé světové válce se obec podařilo částečně dosídlit. Zprávy o počtu nových obyvatel chybí. Do vesnice však nevedla žádná silnice, spojení s okolními vesnicemi zajišťovaly jen nekvalitní polní cesty. Proto se noví osídlenci stěhovali do Drmoulu a po roce 1949 se Cech svatého Víta téměř vyprázdnil. V kronice obce Drmoul je uvedeno, že se nedělními brigádami v létě 1950 opravovala špatná polní cesta do Cechu svatého Víta. Z toho vyplývá, že vesnice nebyla zcela opuštěná. V roce 1951 již není Cech svatého Víta v matričním úřadu Drmoul veden.[3]
V 50. letech 20. století zde bylo vybudováno vojenské cvičiště pro průpravu řidičů pásových vozidel. Cvičiště bylo využíváno do roku 2004, kdy byl zrušen vojenský útvar ve Velké Hleďsebi, respektive zrušeny kasárna v Klimentově, pro které cvičiště sloužilo.[3] Po opuštění prostoru armádou byla v roce 2011 v okolí Cechu svatého Víta otevřena naučná stezka.[4] Od roku 2011 byl v prostoru bývalého vojenského cvičiště budován motokrosový areál nazvaný Motocross na Cechu. Jsou v něm pravidelně pořádány různé závody.[5]
Ačkoliv byl Cech svatého Víta v historické literatuře vždy uváděn samostatně, vesnice se nikdy nestala samostatnou obcí. Po celou dobu své existence spadala pod správu obce Drmoul, farností pod Trstěnice s kostelem svatého Víta.[6]
Hornictví
editovatDoly na měděné rudy jsou uváděny již 16. století, na počátku 17. století jako vydatné se znamenitou tavitelností. Kromě rud mědi je uváděna i těžba stříbrných a železných rud. V letech 1916–1923 byly nacházeny na ložisku Cech svatého Víta rudy uranu, smolinec a uranové slídy.[2] Uranové rudy byly velice bohaté, s průměrnou kovnatostí přes 5% uranu v hornině. [6] V roce 1924 byly obnoveny hornické práce a obnovena stará šachta. Práce však musely být pro nezvladatelnost čerpání důlních vod ukončeny.[6]
Zprávy o nálezu uranových rud na počátku 20. století neunikly prospektorům na uranové rudy po roce 1945. Již v druhé polovině roku 1946 zde tehdejší Státní geologický ústav Republiky československé (SGÚ) prováděl průzkum v širším okolí Cechu svatého Víta. Ložisko však nebylo vyhodnoceno jako perspektivní a bylo upuštěno do těžby.[7] Průzkumná díla na uranové rudy se nacházela při západním okraji vesnice.[8]
Obyvatelstvo
editovatTopograf Sommer uvádí v Cechu svatého Víta v roce 1838 sedm stavení s čísly popisnými. V roce 1756 je ve vesnici uváděno 11 domů a 53 obyvatel. V roce 1936 stálo ve vesnici 24 domů.[3]
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 60 obyvatel, všichni německé národnosti. Všichni obyvatelé se hlásili k římskokatolické církvi.[9] Při sčítání lidu v roce 1930 zde žilo 75 obyvatel, všichni německé národnosti, kteří se hlásili k římskokatolické církvi.[10]
Pamětihodnosti
editovatV rozvalinách vesnice byl v roce 2001 nalezen poničený pomník, který však někdo v roce 2005 ukradl. Byla vyrobena replika pomníku a v roce 2010 slavnostně odhalena a postavena asi 10 metrů od původního místa.[3] Uprostřed vesnice stála socha archanděla Michaela z roku 1717. Roku 1762 byla převezena ke kostelu Čtrnácti svatých pomocníků ve Třech sekerách, kde je chráněna jako kulturní památka.[11][12]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Mapa správního členění území [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2021-01-08]. Dostupné online.
- ↑ a b KRATOCHVÍL, Josef. Topografická mineralogie Čech. Svazek 1. (A-G). Praha: Nakladatelství ČSAV, 1957. 8 svazků. S. 214.
- ↑ a b c d e BUCHTELE, Zdeněk; ŠVANDRLÍK, Richard. Drmoul a zaniklá vesnice Cech Svatého Víta. 1. vyd. Mariánské Lázně: vlastním nákladem, 2013. 279 s. ISBN 978-80-260-5348-4. S. 227–240.
- ↑ Naučná stezka Cech Sv. Víta byla otevřena u Drmoulu [online]. Český rozhlas, 2011-11-28 [cit. 2021-01-09]. Dostupné online.
- ↑ Motocross na Cechu zakončil úspěšný rok [online]. Televizní studio Mariánské Lázně, 2017-01-03 [cit. 2021-01-13]. Dostupné online.
- ↑ a b c Zaniklá vesnice Cech svatého Víta [online]. Mariánské Lázně: Hamelika, 2001 [cit. 2021-01-08]. Dostupné online.
- ↑ PLUSKAL, Oskar. Historie hornictví – Poválečná historie jáchymovského uranu [online]. [cit. 2021-01-09]. Dostupné online.
- ↑ Mapa důlních děl a poddolování [online]. Česká geologická služba [cit. 2021-01-09]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Cech Svatého Víta. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 634 s. Dostupné online. S. 290.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Cech Svatého Víta. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1934. 614 s. Dostupné online. S. 256.
- ↑ Kostel Čtrnácti sv. pomocníků [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-01-09]. Dostupné online.
- ↑ BUCHTELE, Zdeněk; ŠVANDRLÍK, Richard. Tři Sekery v historii a dnes. 1. vyd. Mariánské Lázně: [s.n.], 2006. 332 s. ISBN 80-239-9132-9.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Cech svatého Víta na Wikimedia Commons - Cech svatého Víta na webu Zaniklé obce a objekty
- CECH SV. VÍTA (St. Veits Zeche)
- Procházka s noclehem na webu nasepriroda.cz
