Bystrá (Polsko)

sídlo ve Slezském vojvodství v Polsku
Tento článek pojednává o obci v jižním Polsku ve Slezském vojvodství. Možná hledáte: Bystrá – další místopisné významy.

Bystrá[1][2][3] (polsky Bystra, německy Bistrai) je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Bílsko-Bělá v gmině Wilkowice. Leží v suburbánní zóně Bílska-Bělé na úpatí Slezských Beskyd na obou stranách historické těšínsko-osvětimské hranice tvořené řekou Bělou. Severní Slezská Bystrá (Bystra Śląska) (původně součást Těšínska a později Bílského knížectví) a jižní Krakovská Bystrá (Bystra Krakowska) (součást Osvětimského knížectví), obě založené v 16. století jako dřevorubecké osady, byly spojeny do jednoho správního celku v roce 1956. Obě katastrální území však nadále existují. V roce 2009 zde žilo 4 024 obyvatel, zhruba polovinu katastrálního území zaujímají horské lesy a část katastru se nachází v krajinném parku Park Krajobrazowy Beskidu Śląskiego.

Bystrá
Bystra
Jižní pohled na obec
Jižní pohled na obec
Bystrá – znak
znak
Poloha
Souřadnice
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíSlezské
OkresBílsko-Bělá
GminaWilkowice
Bystrá
Bystrá
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha13,79 km²
Počet obyvatel4 024 (2009)
Hustota zalidnění291,8 obyv./km²
Etnické složeníPoláci, Slezané
Náboženské složenířímští katolíci, luteráni, Svědkové Jehovovi
Správa
Statusstarostenství
StarostaŻywisław Zasiadczuk
Telefonní předvolba(+ 48) 33
PSČ43-360
Označení vozidelSBI
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Další informace

editovat

Bystrá je od druhé poloviny 19. století populárním letoviskem. Navštěvovali ji mj. Maria Konopnicka, Zofia Kossak-Szczucka, Gustaw Morcinek, a také socialističtí politici Ignacy Daszyński a Tadeusz Reger, kteří zde zemřeli. Impresionistický a realistický malíř Julian Fałat si v Bystré nechal postavit secesní vilu, v níž žil a tvořil od roku 1910 do své smrti v roce 1929. Dnes ve Fałatovce působí jeho muzeum. Lázeňský status byl udělen obci Slezská Bystrá v roce 1912. Funkcionalistická budova ústavu pro léčbu tuberkulózy z roku 1934, ve které dnes působí Centrum pneumologie a thorakochirurgie, patří k významným památkám meziválečné architektury v regionu.

Vesnicí prochází krajská silnice č. 942 spojující Bílsko-Bělou se Szczyrkem a Vislou, rychlostní silnice S1 ve směru Bílsko-Bělá – Żywiec a železniční trať Katovice – Bílsko-Bělá – ŻywiecČadca (stanice Wilkowice Bystra). Jezdí sem autobusy bílské MHD (linka č. 57).

Reference

editovat
  1. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 938. 
  2. Ottův slovník naučný, 4. Bianchi-Govini - bžunda, s. 1009
  3. DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 23. 

Externí odkazy

editovat