Zoborožec černobílý
Zoborožec černobílý (Bycanistes subcylindricus) je velký druh zoborožce ze střední Afriky, který se vyznačuje nápadně velkým zobákem s přerostlou přilbicí a černobílým opeřením.
 Zoborožec černobílý | |
|---|---|
 Zoborožec černobílý | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | zoborožci (Bucerotiformes) |
| Čeleď | zoborožcovití (Bucerotidae) |
| Rod | zoborožec (Bycanistes) |
| Binomické jméno | |
| Bycanistes subcylindricus (Sclater, PL, 1871) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Systematika a rozšíření editovat
Zoborožce černobílého formálně popsal v roce 1871 britský ornitolog Philip Sclater jako Buceros subcylindricus.[2] Druhové jméno subcylindricus se skládá z latinského sub (= „při“) a odkazuje k jinému zoborožci Bucero cylindricus (dnes Bycanistes cylindricus, tedy zoborožec pruhoocasý).[3] Zoborožec černobílý se řadí do rodu ovocožravých afrických zoborožců Bycanistes. Rozlišují se následující dva poddruhy:[4]
- B. s. subcylindricus (Sclater, PL, 1871) – rozšířen od Sierra Leone po západní Nigérii;
- B. s. subquadratus Cabanis & Schütt, 1881 – od východní Nigérie po západní Keňu, severozápadní Tanzanii, Angolu a Konžskou demokratickou republiku.
Popis editovat
Tento 60–70 cm vysoký zoborožec se vyznačuje černobílým opeřením a mohutným zobák s velkou přilbicí. Hlava, krk, hruď a hřbet jsou černé. Kostřec a horní i spodní krovky ocasní jsou bílé, stejně jako břicho a boky. Ocas je bílý, avšak středový pár ocasních per je černý a přes ocas se táhne černý příčný pruh. V oblasti tváří je opeřené šedé. Křídla jsou u báze převážně černá, u konců bílá. Zobák a přilbice jsou tmavě hnědé. Přilbice je velmi vysoká a její hřebe se zakřivuje směrem dolů společně se zobákem. Boční strany přilbice jsou zvlněné. Oči jsou u samce červené, u samice hnědé. Vedle jiné barvy očí se samice vyznačuje mj. menší velikostí těla a nižší přilbicí.[5]
Biologie editovat
Nejčastěji se vyskytuje v lesnaté krajině na hranici mezi sekundárním a primárním lesem, občas se objeví poblíž plantáží. Pro hnízdění si zásadně vybírá starší prales s dostatkem vzrostlých stromů pro hnízdění. Obývá nížiny od hladiny moře až po vysokohorské oblasti o nadmořské výšce 2600 m. Živí se převážně ovocem (hlavně fíky), občas sezobne i kus mechu, houbu nebo lišejník, případně i většího obratlovce, jako jsou housenky, brouci nebo cvrčci, nebo i menšího obratlovce (letouna, plaza, menšího ptáka na hnízdě aj.). Zdržuje se převážně v korunách stromů, kde může občas shánět potravu následováním tlupy primátů nebo veverek.[6]
Hnízdění editovat
Podobně jako ostatní zoborožci, i zoborožec černobílý hnízdí v dutinách stromů, na kterých se samice zazdí směsí různých materiálů stmelených trusem a blátem. V následujícím období snášení, inkubace i výchovy mláďat ji veškerou potravu zajišťuje samec.[7] Samice snáší 2 vejce, většinou však přežije jen jedno mládě. Inkubace trvá kolem 42 dní, výchova mláďat dalších asi 75 dní. Celý hnízdní cyklus trvá kolem 115–142 dní; během této doby je samice trvale zazděná na hnízdě a vylétává až s mladým potomkem.[6]
Ohrožení editovat
Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) považuje zoborožce černobílého za málo dotčený druh. Populace sice nebyla kvantifikována, avšak druh je popisován jako místně neobvyklý až běžný.[8]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ Proceedings of the Zoological Society of London. London: Academic Press, [etc.], 1870. Dostupné online. S. Pt3 p. 668 pl.39. (anglicky)
- ↑ JOBLING, J.A. Helm Dictionary of Scientific Bird-names. London: Christopher Helm, 2010. Dostupné online. ISBN 978-1-4081-2501-4. S. 370. (anglicky)
- ↑ Mousebirds, Cuckoo Roller, trogons, hoopoes, hornbills. www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List v13.2 [cit. 2023-11-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KEMP, Alan C.; WOODCOCK, Martin W. The hornbills: Bucerotiformes. Oxford, New York, Tokyo: Oxford University Press, 1995. Dostupné online. ISBN 019857729X. S. 252-256. (anglicky)
- ↑ a b POONSWAD, Pilai; KEMP, Alan; STRANGE, Morten. Hornbills of the World – A Photographic Guide. Singapore: Draco Publishing, 2013. Dostupné online. ISBN 978-981-07-3528-9. S. 106-109. (anglicky)
- ↑ KALINA, Jan. Nest intruders, nest defence and foraging behaviour in the Black‐and‐white Casqued Hornbill Bycanistes subcylindricus. Ibis. 1989-10, roč. 131, čís. 4, s. 567–571. Dostupné online [cit. 2023-12-05]. ISSN 0019-1019. DOI 10.1111/j.1474-919X.1989.tb04791.x. (anglicky)
- ↑ Bycanistes subcylindricus [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2017 [cit. 2023-11-12]. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2017-1.RLTS.T22682577A111897019.en. (anglicky)
Literatura editovat
- KEMP, Alan C.; WOODCOCK, Martin W. The hornbills: Bucerotiformes. Oxford, New York, Tokyo: Oxford University Press, 1995. Dostupné online. ISBN 019857729X. (anglicky)
- POONSWAD, Pilai; KEMP, Alan; STRANGE, Morten. Hornbills of the World – A Photographic Guide. Singapore: Draco Publishing, 2013. Dostupné online. ISBN 978-981-07-3528-9. (anglicky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu zoborožec černobílý na Wikimedia Commons 
Taxon Bycanistes subcylindricus ve Wikidruzích
